Johana z Penthièvre: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Pokusné přidání infoboxu k panovnicím, kde žádný není; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - panovnice
[[File:Jeanne de Penthièvre, Duchess of Brittany.jpg|thumb|upright|Johanin náhrobek ]]
| barva =
| jméno = Johana z Penthièvre
| titul =
| obrázek =
| popisek =
| vláda =
| sňatek =
| choť =
| choť2 =
| choť3 =
| choť4 =
| choť5 =
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
| posmrtné jméno =
| předchůdce =
| následník =
| typ dědice =
| dědic =
| potomstvo =
| rod =
| dynastie =
| hymna =
| motto =
| otec =
| matka =
<!-- přebíráno z Wikidat, vyplnění má přednost před Wikidaty
| datum narození =
| místo narození =
| datum úmrtí =
| místo úmrtí =
-->
| datum pochování =
| místo odpočinku =
| podpis =
| zkontrolováno = ne
}}
[[FileSoubor:Jeanne de Penthièvre, Duchess of Brittany.jpg|thumb|upright|Johanin náhrobek ]]
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Guy Bretaňský]]}}
Řádek 10 ⟶ 49:
{{Příbuzný|dcera|Markéta}}
}}
'''Johana z Penthièvre''' ({{vjazyce|fr}} ''Jeanne de Penthièvre'' nebo ''Jeanne la Boiteuse'', {{vjazyce|br}} ''Janed Pentevr''; [[1319]] [[10. září]] [[1384]] [[Guingamp]]) byla hraběnka z Penthièvre, [[seznam bretaňských vévodkyň|vévodkyně bretaňská]] a v době manželova uvěznění také účastnice [[Válka o bretaňské dědictví|válečného sporu]] o bretaňské dědictví v tzv. ''válce dvou Jan''.<ref name="Urban38">{{Citace monografie | příjmení = Urban | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Urban (historik) | titul = Kresčak. 26. srpna 1346 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2000 | počet stran = 86 | isbn = 80-7185-324-0|strany =38}}</ref>
 
== Život ==
Johana se narodila jako jediný potomek [[Guy Bretaňský|Guye z Penthièvre]], mladšího bratra bretaňského vévody [[Jan III. Bretaňský|Jana III.]] V červenci 1337 byla kulhavá dívka provdána za [[Karel z Blois|Karla z Blois]], svého asketického vrstevníka.
 
Bretaňský vévoda Jan roku 1341 zesnul zcela bez potomstva a rozhořel se spor o uvolněný vévodský trůn. Uchazeči byli dva - [[Jan z Montfortu (1294-1345)|Jan z Montfortu]], nevlastní bratr zesnulého vévody, který měl podporu anglického krále [[Eduard III.|Eduarda III.]] a Karel z Blois jako choť Johany.
 
{{citát|Té totiž vévoda při sňatku slíbil, že jí vévodství po jeho smrti připadne...|''[[Jean Froissart]]''<ref name="Fross22">{{Citace monografie | příjmení = Froissart | jméno = Jean | odkaz na autora = Jean Froissart | titul = Kronika stoleté války | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1977 | počet stran = 229 | poznámka = | isbn =|strany =6}}</ref> }}
 
Válečná štěstěna byla vrtkavá a přikláněla se hned na tu či onu stranu. Karlovi se podařilo v zimě 1341 při obléhání Nantes Montforta zajmout a ten po návratu z vězeňské kobky roku 1345 zemřel. Karel se pak v bitvě u La Roche-Derrien dostal do anglického zajetí, kde setrval dalších osm let. Po složení výkupného byl roku 1356 propuštěn a nakloněn k urovnání sporu dohodou. Johana nesouhlasila a dlouholetý spor byl tak vyřešen až 29. září [[1364]] v [[bitva u Auray|bitvě u Auray]], v níž Karel společně se svým levobočkem Janem padl. O rok později Johana rezignovala na svá práva k Bretani ve prospěch [[Jan V. Bretaňský|Jana]], syna zesnulého Montforta.
Řádek 27 ⟶ 66:
 
{{Portály|Francie|Středověk}}
 
[[Kategorie:ženyŽeny]]
[[Kategorie:Dynastie Dreux]]
[[Kategorie:Bretaňské vévodkyně]]