Kostel svatého Štěpána (Praha): Porovnání verzí

'''Kostel svatého Štěpána na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]]''' seje nachází[[farní vkostel]] v ulici Štěpánská v  [[Praha 2|Praze 2]] na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]]. Jedná se o  [[gotická architektura|gotický]] kostel zze 2.druhé poloviny [[14. století]], který byl postaven v  blízkosti [[Románská architektura|románské]] [[Rotunda svatého Longina|rotundy sv. Štěpána]]. Kostel byl zasvěcen [[Svatý Štěpán|sv. Štěpánovi]] a rotunda byla následně přesvěcena [[longin|sv. Longinovi]].

Kostel sv. Štěpána byl založen [[Karel IV.|Karlem IV.]] současně s &nbsp;Novým Městem v &nbsp;polovině 14. století, kdy plnil funkci [[farní kostel|farního kostela]] pro horní část Nového Města pražského (pro dolní část Nového Města plnil tuto funkci [[Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty|kostel sv. Jindřicha]]). Kostel v &nbsp;době vzniku spravoval [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|řád křižovníků s&nbsp;červenou hvězdou]], když právě od křížovníků [[Karel IV.]] získal většinu pozemků pro založení Nového Města.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lorenc | jméno = Vilém | odkaz na autora = | titul = Nové Město pražské | vydavatel = SNTL | místo = Praha | rok = 1973 | počet stran = 232 | strany = 99}}</ref> Kostel se stavěl v letech 1351-1401, kdy je jako hlavní stavitel zmiňován mistr Jiří. Dokončení západní věže je datováno na rok 1401, kdy již celý kostel musel být postaven. Ke kostelu náležel rozsáhlý pozemek (vyplňující většinu prostoru mezi dnešními ulicemi Štěpánská, Ječná, Na Rybníčku a Žitná), na kterém byl rozsáhlý hřbitov (např. při [[Černá smrt|morové epidemii]] v &nbsp;roce 1502 bylo na hřbitově pochováno více než 15 tis. osob)<ref>Lorenc, s. 110.</ref> a farní zahrada. Na pozemku byla postavena fara (v jihozápadním rohu), škola, dřevěná [[zvonice]] (přestavěná na kamennou začátkem 17. století), kaple Všech svatých a Jeruzalémská kaple<ref>Lorenc, s. 166.</ref>; na pozemku také ležela rotunda sv. Logina.

V &nbsp;roce 1686 byla k &nbsp;jižní stěně lodi přistavěna tzv. [[Kornelská kaple]], k &nbsp;severní stěně [[sakristie]] pak roku 1739 otevřená kaple Branberská. Roku 1866 byla k &nbsp;severní části [[Loď (architektura)|lodi]] přistavěna [[Novogotika|novogotická]] předsíň. [[Purismus (architektura)|Puristická úprava]] z &nbsp;let 1874-1879, při níž byly vytvořeny nové [[kružba|kružby]] v [[Kněžiště|presbyteriu]], nová okna v hlavní lodi, průčelí i v lodích vedlejších, je práce [[Josef Mocker|Josefa Mockera]], známého restaurátora té doby. VKostel současnostispadá kostelpod spravujejurisdikci [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] farnost u sv. Štěpána av je ve vlastnictvíPraze]] [[Arcidiecéze pražská|Arcibiskupstvípražské pražskéhoarcidiecéze]].

Kostel je postaven jako gotická [[bazilika|bazilikální]] [[trojlodí|trojlodní]] stavba s polygonálně ukončeným [[Kněžiště|presbytářem]] na východě. Ke stavbě samotné přiléhají stavby [[sakristie]], věže v &nbsp;[[průčelí]], dvě [[barokní]] [[kaple]] a [[Novogotika|novogotická]] předsíň. Hlavní loď spolu s &nbsp;kněžištěm jsou zastřešeny sedlovou střechou, ve východní části zvalbenou. [[Sakristie]] s &nbsp;barokní úpravou se nachází mezi severní stěnou presbytáře a východní stěnou severní boční lodi.

Trojlodí, které je téměř čtvercového půdorysu, je navrženo jako [[bazilika]]. Hlavní loď je rozčleněna do čtyř obdélníkových polí zaklenutých žebrovou [[křížová klenba|křížovou klenbou]]. Profilace meziklenebních oblouků je totožná jako profilace diagonálních žeber, které jsou hruškovitého tvaru, spočívající na oblých [[přípora|příporách]], které sahají až k &nbsp;zemi. Hlavní loď je vyvýšena asi o &nbsp;jednu třetinu výšky kostela nad lodě vedlejší. Na západě je loď opřena mocným opěrákem, který přiléhá ke stěně věže, na bocích je opřena čtyřmi odstupňovanými štíhlými opěráky, které jsou zakončeny štítky. Boční strany vedlejší lodě jsou prolomeny čtyřmi hrotitými okny s &nbsp;[[kružba]]mi. Loď spolu s kněžištěm jsou kryty [[prejz]]y.

Vedlejší lodě jsou po vzoru lodě hlavní také rozděleny do čtyř polí, tentokrát téměř čtvercového [[půdorys]]u. Pole jsou zaklenuty rovněž žebrovými [[křížová klenba|křížovými klenbami]]. Prostor [[trojlodí]] člení tři páry masivních hranolových [[pilíř]]ů s &nbsp;hlavní nosnou funkcí [[klenba|kleneb]]. Lodě vedlejší jsou pokryty [[břidlice|břidlicí]]. K jižní vedlejší lodi v jihozápadním [[nároží]] jsou postaveny dva odstupňované opěráky. ("Nyní jsou opěráky důkazem toho, že podle původních plánů byla věž kostela nejprve plánována nad nejzápadnějším polem jižní lodi. Kromě postavení dvou opěráků je toho důkazem i zesílení [[zdivo|zdiva]] v okolí jihovýchodního pole. Od původního plánu výstavby věže bylo upuštěno a byla vystavena věž nynější.") V &nbsp;jižní boční lodi pak najdeme ještě jeden opěrák spolu s &nbsp;oknem na západě a třemi hrotitými okny na straně jižní. K &nbsp;třetímu poli od západu je přistavěna raně barokní pravoúhlá [[kaple]], kaple Kornelská. Severní vedlejší loď má opěráky rozestavěny stejně jako loď jižní, avšak nárožní je navržen jako šikmý. Opět zde najdeme tři hrotitá gotická okna a v &nbsp;třetím poli od západu je přistavěna novogotická předsíň od [[Josef Mocker|Josefa Mockera]]. Ve východní části přechází severní vedlejší loď ve čtvercovou sakristii s dvěma půlkruhovými uzavřenými okny na severní straně, mezi kterými je přistavěna barokní kaple Branbergerů.

[[Kněžiště|Presbytář]] plynule navazuje šířkou i výškou na hlavní loď kostela. Je složen zze dvou obdélných polí zaklenutých křížovými žebrovými klenbami a pětibokého závěru s šestipaprsčitou [[klenba|klenbou]]. Prostory kněžistě a hlavní lodi odděluje jen prostý, mírně zalomený [[vítězný oblouk]] s &nbsp;téměř obdélným profilem. Výška lodi je 16 &nbsp;m s &nbsp;proporcemi prostoru 2:1. Kněžiště je opřeno do osmi opěráků stejného typu jako u lodi hlavní, avšak dvakrát odstupňovaných a mohutnějších. Mezi opěráky najdeme šest vysokých hrotitých oken.

Na západní straně věže vve 2. podlaží najdeme drobný zazděný [[výklenek]], ve 3. podlaží velké trojdělené gotické okno, opět navržené Mockerem a v&nbsp; 5. podlaží architektonicky jednoduché dvojité gotické okno. Na samotném vrchu pod okapem střechy jsou umístěny novodobé hodiny. Zdi věže jsou omítnuty. K věži jsou připojena dvě schodiště, z &nbsp;jižní strany schodiště točité s &nbsp;průběžnými okénky se zkoseným [[ostění]]m, ze strany severní pak schodiště [[renesance|renesanční]] pravoúhlé, které zároveň kryje západní [[průčelí]] vedlejší severní lodi. V přízemí věže najdeme renesanční portál, který je půlkruhově sklenutý a v současnosti slouží jako hlavní vstup do chrámu.

[[Kaple]], která přiléhá k jižní vedlejší lodi a narušuje téměř pravidelné půdorysné uspořádání, byla ke kostelu přistavěna roku 1686. Prostor kaple je ze západní a východní strany osvětlována štíhlými půlkruhově ukončenými okny. V &nbsp;jižní stěně pak nalezneme slepý kamenný portálek s profilací [[ostění]]. Interiér kaple je převážně [[barokobarokní architektura|barokní]]. Najdeme zde barokní mříž s &nbsp;kovanými kyticemi z &nbsp;doby kolem roku 1680, která odděluje prostor kaple od hlavního chrámového prostoru. Prostor je zaklenut [[kolupekupole|kopulíkupolí]] na [[pendentiv]]ech, které usedají na úseky [[kladí]], jež je neseno koutovými [[pilastr]]y. Kapli dominuje raně barokní, dřevěný, portálový [[oltář]] Snímání z &nbsp;kříže s &nbsp;[[plastikaPlastika (výtvarné umění)|plastikami]]mi sv. Jana Křtitele a sv. Řehoře. Titulní obraz je vynikající prací od M. Zimprechta.

Výklenková kaple byla přistavěna ke kostelu roku 1736. Není přístupná z &nbsp;interiéru ani z &nbsp;exteriéru, jde o barokní [[nikaVýklenek|niku]], kryjící náhrobní památník uzavřený mříží. Architekturu lemují dva rohové [[pilastr]]y s &nbsp;[[kladí]]m a profilovanou [[archivolta|archivoltou]]. Klenba je vyzdobena [[freska|freskou]] Posledního soudu z &nbsp;roku 1739. Uvnitř je morový memoriál z &nbsp;roku 1713 ve tvaru oltáře s &nbsp;[[obelisk]]em mezi sochami morových patronů sv. Šebestiána, Rocha a Rosálie.

Prostoru kostela dominuje raně barokní, dřevěný, portálový, dvoupatrový, černě lakovaný a zlacený hlavní oltář s titulním obrazem Kamenování sv. Štěpána a obrazem v nástavci [[Nejsvětější trojiceTrojice]] od M. Zimprechta. Oltář rámují plastiky [[Svatý Václav|sv. Václava]], [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]], v &nbsp;nástavci pak plastiky Madony a klečícího sv. Jana Evangelisty a [[Marie Magdalena|sv. Máří Magdaleny]].

Kostel má celou řadu vedlejších oltářů, v &nbsp;severní lodi jsou to oltáře Křtu Krista, oltář [[Svatá Anna|sv. Anny]], oltář P.Panny Marie Svatoštěpánské. V &nbsp;jižní lodi pak najdeme oltář P.Panny Marie Bolestné, oltář sv. Rozálie. V &nbsp;prostoru kostela byla postavena asi kolem roku 1500 [[kazatelna]] s &nbsp;gotickým kamenným řečništěm a s raně barokní stříškou se čtyřsloupkovým [[baldachýn]]em s &nbsp;[[voluta]]mi zakončeným soškou sv. Salvátora.

V &nbsp;severní lodi nalezneme také cínovou [[křtitelnice|křtitelnici]] ve tvaru obráceného zvonu. Po obvodu stěn kostela je rozvěšeno 14 obrazů [[křížová cesta|Křížové cesty]] od A. Lhoty z &nbsp;roku 1880. Zdi kostela jsou opatřeny gotickými nástěnnými malbami, které jsou datovány do doby po roce 1450.

[[Soubor:KostelSvStepanaZvonice.JPG|thumb|right|Zvonice zod jihu]]

U &nbsp;kostela v &nbsp;prostoru bývalého hřbitova, je samostatně stojící věž sloužící jako [[zvonice]]. Byla postavena na místě starší, dřevěné v &nbsp;letech [[1600]]—[[1604]]. Zvony byly zrekvírovány během světových válek, zbyl zvon Štěpán o &nbsp;hmotnosti asi 2 &nbsp;t z &nbsp;roku [[1490]] od novoměstského zvonaře Jiřího. <ref>http://stovezata.praha.eu/kostel-sv-stepana.html</ref>

V &nbsp;kostele měl dne 29. 8.srpna 1849 svatbu skladatel [[Antonín Dvořák]]. Poslézea později itaké jeho zeť, skladatel a houslista [[Josef Suk starší|Josef Suk]], jenž si zde bral Dvořákovu dceru OtylkuOtýlii.

V &nbsp;kostele nebo na přilehlém (roku 1784 zrušeném) hřbitově byla pochována řada osobností kulturního, společenského a vědeckého života: v &nbsp;kostele to byl slavný sochař českého baroka [[Matyáš Bernard Braun]], rudolfínský brusič drahokamů [[Ottavio Miseroni]] z &nbsp;Lisonu, který dal kostel vydláždit mramorem, a dále irský lékař a vědec [[Wilhelm Mac Neven O’Kelly]]. V &nbsp;předsíni chrámu a na vnějších stěnách je druhotně zazděno několik náhrobků, například vedle Branbergerovské kaple s &nbsp;reliéfem ženy a dcery [[Václav Mitrovský z Nemyšle|Václava Mitrovského z &nbsp;Nemyšle]] (1594).

{{Portály|Architektura a stavebnictví|Praha|Křesťanstvíkřesťanství}}