Horní Uhry: Porovnání verzí

[[FileSoubor:Central europe 1572.png|thumbnáhled|rightvpravo|250px]]

'''Horní Uhry''' ({{vjazyce|hu}} ''Felső-Magyarország''), také zvané '''Horní země''' (''Felvidék''), je označení severní části [[Uhersko|Uherska]], obývaného převážně [[Slované|slovanským]] obyvatelstvem, tedy především dnešního území [[Slovensko|Slovenska]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] v rámci [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Používá se v historickém kontextu, vzhledem k faktu, že Uhersko bylo (až na [[Chorvatsko]] se [[Slavonie|Slavonií]] a [[Sedmihradsko]]) souvislým územím, které se nedělilo na velké autonomní celky (jako například německé, rakouské nebo české země).

Pojem [[Dolní Uhersko]] od poloviny 16. stol. označoval vždy (tj. ve všech významech slova Horní Uhry) území Uherska (bez Chorvatska a Slavonie a Sedmihradska) jiné než Horní Uhersko.

[[Soubor:Cassovia_1617.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|''Cassovia – Superioris Hungariae Civitas Primaria.'' [[Veduta]] z roku [[1617]] zobrazuje [[Košice]] jako „přední město Horních Uher“. Sídlil tu Hornouherský hlavní kapitán (velitel protiturecké obrany) a Spišská komora]]

[[FileSoubor:Central europe 1683.png|thumbnáhled|rightvpravo|250px|Situace v Uhrách k roku 1683]]

# zejména z administrativního hlediska se jím označovalo území [[Hornouherský hlavní kapitanát|hornouherského hlavního kapitanátu]] se sídlem v [[Košice|Košicích]] ([[1553]]/[[1559|59]]–[[1699]]) resp. s ním identické území spadající pod správu [[Spišská komora|Spišské komory]] (1539/67–1848). Bylo to celé území východně od [[Liptovská župa|Liptovské]], [[Zvolenská župa|Zvolenské]] a [[Novohradská župa (Uhersko)|Novohradské]] stolice – to znamená 13 stolic dnešního východního Slovenska a (pokud v té které době vůbec patřily ke Královskému Uhersku) přilehlých částí Podkarpatské Rusi, dnešního Maďarska a dnešního Rumunska. Název je odvozen ze skutečnosti, že při pohledu z Prešpurku/[[Bratislava|Bratislavy]], tehdejšího hlavního města Uherska, resp. podle některých názorů při pohledu z [[Vídeň|Vídně]] (tehdejšího hlavního města Habsburské monarchie) ležela tato území ve vzdálené, tedy „horní“ části Uherska (podobně se v Rakousku z pohledu Vídně rozlišují [[Dolní Rakousy]] a [[Horní Rakousy]]).<br />Hornouherské knížectví (z pohledu Osmanské říše „Středouherské království“) [[Imrich Tököli|Imricha Tököliho]], odpovídající území, které Tököliho vojska tehdy měla pod kontrolou, zahrnovalo v letech 1682–83 nejen hornouherský hlavní kapitanát, ale i území až po [[Kremnica|Kremnici]] a [[Levice]] a v jednu dobu až po [[Váh]].<br />Pojmem Dolní Uhersko v tomto smyslu tehdy (každopádně až po zániku dolnouherského hlavního kapitanátu v dnešním srbsko-maďarsko-rumunském pohraničí v 50. letech 16. století) označoval zbytek Královského Uherska, tedy západní a střední Slovensko a západní Zadunají. Je zajímavé, že se v poslední čtvrtině 17. století v knize ''Uherský Simplicissimus'' objevilo i jiné dělení Uher, a sice na pět (!) částí; přičemž do Horních Uher autor nezapočítával [[Spiš]] a dnešní střední Slovensko (kde dle něj žili ''Schlowaken oder Wenden'') a Bratislavu zahrnoval pod Uhry Dolní.<ref>dílo sepsal pravděpodobně německý [[Slezané|Slezan]] Daniel Speer, který v letech 1654–1660 dobře poznal Spiš a [[Šariš]], kde studoval a působil jako vojenský bubeník – více viz: [http://www.juls.savba.sk/ks/1992/8/ks1992-8.pdf ''Kultúra slova'' 8/1992, str. 231 (pozn. 2)]</ref>

II) [[Grosses vollständiges Universal-Lexicon Aller Wissenschafften und Künste]]<ref>http://www.zedler-lexikon.de/index.html</ref>, 64svazková známá dobová encyklopedie napsaná v 30. a 40. letech 18. století (převážně jako kompilace jiných starších zdrojů), ve svazku 49 v hesle ''Ungarn'' však uvádí jakousi kombinaci z dělení 1) a 2); jednotlivé stolice dělí mezi Horní a Dolní Uhersko takto:

* Dolní Uhersko odpovídá [[Zadunají]] (včetně Ostřihomské stolice)

* Horní Uhersko je zbývající Uhersko (včetně Komárenské stolice), tedy zhruba dnešní území Slovensko + Podkarpatská Rus + východní Maďarsko