Přízřenice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání odkazu - Půda (pedologie) -> Půda |
m fixlink po přesunu za použití AWB |
||
Řádek 28:
| isbn = 80-200-1225-7
| jazyk =
}}</ref> je bývalá [[obec]], nejjižnější čtvrť a [[katastrální území]] [[Brno|brněnské]] [[městská část a městský obvod|městské části]] [[Brno-jih]]. [[Rozloha]] přízřenického katastru je 381,63 [[hektar|ha]]. Většina katastru Přízřenic se rozkládá na pravém ''(západním)'' břehu [[Svratka
== Charakteristika čtvrtě ==
Řádek 40:
== Historický přehled ==
Přízřenice byly patrně jedním z původních statků [[katedrála svatého Petra a Pavla|svatopetrského kostela]], jimž je daroval zeměpán. Ve 13. století tvořily spolu s [[Dolní a Horní Cejl|Dolním a Horním Cejlem]] statek a [[prebenda|prebendu]] v držení [[probošt]]a svatopetopetrského kostela a byly jako součást [[kapitula|kapitulního]] [[panství]]. Roku [[1454]] udělil probošt [[Tas z Boskovic]] zdejším poddaným řadu svobod a milostí. Roku [[1581]] dovolil probošt Ekart ze Schwobenu obyvatelům Přízřenic šenk vlastního vína a naopak zakázal dovoz cizího vína, pokud měli sousedé vlastní. Zároveň svolil k tomu, aby poddaní využívali zahrady, [[lícha|líchy]], pastviny a louky.
Roku [[1645]] byly Přízřenice během [[Švédové|švédského]] obléháni Brna vyloupeny a vypáleny a poddaní se rozutekli. Obnova vsi pak trvala 10 let. Další osadníci pak dokonali poněmčení původně české vsi. Roku [[1666]] zachvátil ves požár, který zde zničil 6 usedlostí, nicméně díky úrodné [[Půda|půdě]] se vesnice rychle zotavila. Obyvatelé Přízřenic byli osvobozeni od placení [[mýto|mýta]], za což museli orat pozemky ve vlastnictví Brna. Z důvodu nedbalého plnění povinností byla tato úmluva roku [[1658]] brněnskou městskou radou vypovězena, a k jejímu obnovení došlo až roku [[1673]]. Po roce [[1707]] byla v Přízřenicích zřízena [[hospoda]]. Při novodobém soutoku Svratky a Svitavy se nacházel mlýn, náležející vrchnosti, při němž se nacházel svobodný dvůr. Obě tyto nemovitosti byly pravidelně pronajímány. V 1. polovině [[18. století]] se probošt hrabě Jan Matyáš Thurn neúspěšně snažil o vyjmutí Přízřenic a Dolního a Horního Cejlu z kapitulního panství. Roku [[1750]] byl v Přízřenicích postaven [[zámek (stavba)|zámek]] s dvorem. V letech [[1749]] a [[1792]] se proboštové opakovaně a neúspěšně snažili přimět poddané, aby si zakoupili svá hospodářství. Roku [[1786]] byla robota zdejších obyvatel přeměněna v [[daň|daně]].
Když bylo roku [[1777]] zřízeno [[brněnské biskupství]], stal se z Přízřenic a Dolního a Horního Cejlu samostatný statek pod svrchovaností [[biskup]]a, nicméně i nadále podléhaly kapitulní [[jurisdikce|jurisdikci]]. Roku [[1820]] prosadil biskup rytíř Václaf Stuffer právo spravovat Přízřenice a Dolní a Horní Cejl bez vlivu kapituly, k plnému osamostatní však došlo až roku [[1843]]. Přízřenice byly do poloviny [[19. století]] spravovány [[rychtář]]em a [[konšelé|konšely]], poté se z nich stala moderní obec s [[obecní zastupitelstvo|obecním zastupitelstvem]] a [[starosta|starostou]].
Součástí Brna se Přízřenice staly [[16. duben|16. dubna]] [[1919]]. V letech [[1947]]-[[1949]] byl v rámci Brna celý přízřenický katastr součástí městského obvodu [[Brno VIII]]. V letech 1949-[[1954]] pak byl celý přízřenický katastr součástí městského obvodu [[Brno XI]]. Ze srovnání historických map je patrné, že někdy v první polovině 50. let došlo k úpravě katastrální hranice Přízřenic a [[Modřice|Modřic]], při které byla hranice částečně narovnána, přičemž se rozloha Přízřenic pravděpodobně{{Fakt/dne|20100912151708}} zmenšila ve prospěch Modřic. Od roku 1954 pak bylo celé katastrální území Přízřenice součástí městského obvodu [[Brno IX]]. Jeho název byl [[1957]] změněn na [[Brno IX-Horní Heršpice]]. Roku [[1960]] se z něj stala městská část [[Horní Heršpice]], přejmenovaná roku [[1971]] na [[Brno IX. Horní Heršpice]]. Ve druhé polovině 60. let došlo při radikální druhé katastrální reformě Brna též k úpravě katastrálních hranic Přízřenic do dnešní podoby. V rámci této reformy byly některé okrajové pozemky přízřenického území připojeny k [[Dolní Heršpice|Dolním Heršpicím]]. Došlo rovněž k další korekci katastrální hranice nejen s Modřicemi (ty nyní získaly parcely 1451/33, 1451/34, 1451/35, 1451/36, 1451/37, 1451/38 a 1451/39; naopak ve prospěch Přízřenic přišly o parcely 539/61, 539/62, 539/3, 539/4, 539/5, 539/6, 539/63, 539/64, 539/65, 539/66, 539/67, 539/68, 539/69, 539/70, 539/71, 539/72, 539/73, 539/74, 539/75), ale zároveň s Moravany (ty získaly [[parcela|parcely]] 1223/26, 1223/25, 1223/24, 1223/19, 1223/20, 1223/23, 1223/21 a 1223/22).
Řádek 50:
Roku [[1975]] se pak stal celý přízřenický katastr součástí [[členění Brna#Městské obvody v letech 1976 - 1990|městského obvodu]] [[Brno IV.]], existujícího do roku [[1990]]. Od [[24. listopad]]u 1990 je celé přízřenické území součástí [[samospráva|samosprávné]] městské části [[Brno-jih]].
12. září 2010 se v [[Dolní Heršpice|Dolních Heršpicích]] a Přízřenicích konalo místní referendum o oddělení od Brna a vytvoření nové obce [[Dolní Heršpice-Přízřenice]], o těchto snahách podrobněji pojednává článek [[Dolní Heršpice-Přízřenice]].
== Galerie ==
| |||