Wikipedie

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Kreator007 (diskuse | příspěvky)
2 903 editací
něověřeno aktualizovat
+ Karadžič, WP:ES /histor. prézens
Řádek 6:
Tribunál byl ustaven rezolucí [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti]] [[Organizace spojených národů]] číslo 827, přijatou [[25. květen|25. května]] [[1993]] a sídlí v [[Haag]]u. Do jeho [[jurisdikce]] spadají následující zločiny, spáchané na území bývalé [[Jugoslávie]] od roku [[1991]]: závažná porušení [[Ženevské úmluvy|Ženevských konvencí]], porušení [[válečné právo|válečného práva]], [[genocida]] a [[zločin proti lidskosti|zločiny proti lidskosti]]. Tribunál soudí pouze jednotlivce, nikoli [[organizace]] či [[vláda|vlády]]. Nejvyšší trest, který může udělit, je [[doživotí|doživotní vězení]].
 
K [[16. březen|16. březnu]] [[2006]] bylo obžalováno 161 osob, mezi nejznámější patřípatřili [[Milan Babić]], [[Ramuš Haradinaj]], [[Radovan Karadžić]], [[Slobodan Milošević]], [[Ratko Mladić]], [[Goran Hadžić]] či [[Naser Orić]]. Doposud bylo uzavřeno 85 řízení. ''Soud se výslovně odmítl zabývat šetřením válečných zločinů politiků a vojáků Spojených států amerických a dalších členských zemí NATO''. Jeho bývalá předsedkyně Carla del Ponteová ve své vzpomínkové publikaci také potvrdila, že v době její působnosti nebylo soudu umožněno vyšetřovat vážná podezření o obchodu kosovolbánské mafie a UÇK s lidskými orgány zajatých Srbů.
 
''Soud se výslovně odmítl zabývat šetřením válečných zločinů politiků a vojáků Spojených států amerických a dalších členských zemí NATO''. Jeho bývalá předsedkyně Carla del Ponteová ve své vzpomínkové publikaci také potvrdila, že v době její působnosti nebylo soudu umožněno vyšetřovat vážná podezření o obchodu kosovolbánské mafie a UÇK s lidskými orgány zajatých Srbů.
K činnosti soudu zaznívá kritika vztahující se k okruhu obžalovaných. Mnozí cítí nespravedlnost, že obviněné Srby nedoprovázejí do [[Haag]]u vysoce postavení Chorvati, Bosňáci, Američané a především kosovští a makedonští teroristé.<ref>Jiří Dienstbier, Daň z krve, str. 285, Nakladatelství Lidové noviny</ref> ▼
 
Radovan Karadžić byl odsouzen 24. března 2016 ke čtyřiceti letům nepodmíněného trestu na základě deseti prokázaných obvinění z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, včetně případu [[Srebrenický masakr|srebrenického masakru]].<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| url = http://www.bbc.com/news/world-europe-35893804
| periodikum = BBC News| odkaz na periodikum = BBC
| datum vydání = 2016-03-24 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2016-03-24
| ročník = | číslo = | strany =
| titul = Karadzic jailed for Bosnian Srebrenica genocide | issn = }}</ref>
 
▲K činnosti soudu zaznívázazníváala kritika vztahující se k okruhu obžalovaných. Mnozí cítícítili nespravedlnost, že obviněné Srby nedoprovázejínedoprovázeli do [[Haag]]u vysoce postavení Chorvati, Bosňáci, Američané a především kosovští a makedonští teroristé.<ref>Jiří Dienstbier, Daň z krve, str. 285, Nakladatelství Lidové noviny</ref>
 
== Reference ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezinárodní_trestní_tribunál_pro_bývalou_Jugoslávii“