Verze z 5. 3. 2015, 18:55 editovat Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací drobné úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 3. 2016, 15:15 editovat zrušit editaci Čmejrek (diskuse \| příspěvky) 940 editací m nadpis Externí odkazy a portály Balkán, Lidé a Středověk Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[~~File~~Soubor:NHMB-Anthrolopogical-reconstruction-of-the-head-of-Tsar-Kaloyan-by-Prof.Yordan-Yordanov.jpg\|thumb\|upright\|Kalojan]] '''Ivan I. Kalojan''' zvaný '''Římanobijce''' ({{~~Vjazyce~~vjazyce\|bg}} {{~~Cizojazyčně~~cizojazyčně\|bg\|''Калоян Ромеоубиеца''}}, ''Kalojan Romeubieca''; {{~~Vjazyce~~vjazyce\|el}} {{~~Cizojazyčně~~cizojazyčně\|el\|''Καλογιάν ο Ρωμαιοκτόνος''}}, ''Kalogian o Rómaioktonos'') či '''Dobrý Jan''', (řecky ''Καλοϊωάννης, Kaloióannés'';, {{~~Vjazyce~~vjazyce\|la}} {{~~Cizojazyčně~~cizojazyčně\|la\|''Caloiohannes''}}, ([[1168]]? – [[8. říjen\|8. října]] [[1207]]), byl v letech [[1197]]–[[1207]] [[~~Seznam~~seznam vládců Bulharska\|bulharský car]] (oficiálně král) z rodu [[Asenovci\|Asenovců]]. Obnovil bulharskou státnost založením [[Druhá bulharská říše\|Druhé bulharské říše]]. == Před nástupem na trůn == [[Soubor:Bulgaria under Kaloyan.png\|thumb\|300px\|left\|Bulharsko za prvních Asenovců]] Původně se jmenoval '''Joanica''' (''Йоаница'', tj. „Janíček“, resp. „Ivánek“) a byl mladším bratrem [[Bojar\|bojarů]] [[Asen I.\|Asena]] a [[Petr IV. Bulharský\|Todora]], kteří vyhlásili roku [[1185]] bulharskou samostatnost na [[Byzantská říše\|Byzantské říši]] (Todor se jako Petr IV. prohlásil carem a přijal Asena za spoluvládce) a v letech 1185–1187 ji i obhájili. Právě roku 1187, při uzavření příměří mezi Petrem, Asenem (který se roku 1187 nebo 1190 stal vrchním vládcem namísto Petra, jenž v bratrův prospěch abdikoval) a [[Seznam byzantských císařů\|byzantským císařem]] [[Izák II. Angelos\|Izákem II. Angelem]] posloužil Joanica jako rukojmí, jako pojistka míru, a byl odveden do [[Konstantinopol]]e. Nejpozději roku 1196 se mu odtud podařilo uprchnout. Téhož roku byl svým bratrancem Ivankem zavražděn Joanicův bratr, veliký car Asen I. Po Asenově skonu se Petr IV. opět ujal vlády a navrátivšího se Joanicu přivzal za spoluvládce. Joanica se tehdy, inspirován byzantskou titulaturou, počal nazývat „Kalojanem“. Následujícího roku byl zabit i Petr IV. a Kalojan se tak stal jediným vládcem. == Jediným vládcem == Kalojan pokračoval v politice svých zavražděných bratrů. Roku 1198 uzavřel Kalojan mír s novým vazalem byzantského císaře [[Alexios III. Angelos\|Alexia III.]] Ivankem (vrahem cara Asena I.) a Ivanko Kalojanovi vydal byzantského vojevůdce Manuela Kamicu. Kalojan se spojil také s bojarem Dobromilem Chrizem proti Byzanci. Chriz s Ivankem společně obsadili [[Prilep]], [[Bitola\|Bitolu]] a dostali se až na [[Peloponnés]]. Kalojan využil svých spojenců, kteří zaměstnávali císaře Alexia a zmocnil se okolí řeky [[Velká Morava (řeka)\|Moravy]]. Roku 1201 táhla Kalojanova vojska do [[Thrákie]], ale tažení nebylo úspěšné. Sám car se ale s další armádou zmocnil [[Varna\|Varny]] a [[Constanţa\|Constance]]. Kalojan osobně byl sice úspěšný, ale jeho spojenci nedopadli dobře. Ivanko byl lstí zajat císařem Alexiem roku 1200 a Chriz se také musel císaři vzdát, ale ponechal si vládu nad svým územím. Mír byl mezi císařem a Kalojanem uzavřen mezi léty 1201–1202. Kalojanovi připadlo severní Bulharsko, Braničevsko, Pomoraví a okolí [[Bělehrad\|Beograd]]u. Alexios obdržel Makedonii, Thrákii a také Chrizovo území, které ale Kalojan ještě roku 1202 dobyl. Kromě Byzance ohrožoval Bulharsko také [[Seznam uherských králů\|uherský král]] [[Emerich Uherský\|Imrich I.]], který obsadil Bělehradsko, ale pouze na rok. Roku 1203 získal Kalojan ztracené území nazpět a také pomohl sesazenému srbskému županovi [[Štěpán I. Prvověnčaný\|Štěpánovi]] zpět na trůn. O rok později, 8. listopadu 1204 byl Kalojan korunován kardinálem Lvem na krále „[[Vlaši\|Vlachů]] a Bulharů“ (''rex Blachorum et Bulgarorum''). Den před korunovací, 7. listopadu 1204 byl tarnovský patriarcha Vasilij povýšen na primase bulharské církve. Novopečený král však nebyl spokojen, protože požadoval titul ''imperator'' („císař“-car) a nadále se carem tituloval. == Králem == [[Soubor:Kaloyan Varna.jpg\|upright\|thumb\|Socha krále Kalojana ve Varně]] Asi půl roku před Kalojanovou korunovací, 13. dubna 1204, byla [[Konstantinopol]]is dobyta křižáky a na troskách říše bylo založeno několik státních útvarů, řeckých ([[Trapezuntské císařství\|císařství v Trapezuntu]], [[Epirský despotát\|despotát v Epiru]] a [[Nikájské císařství\|Nikaiské císařství]]) i křižáckých ([[Soluňské království]], [[Latinské císařství]] se sídlem v Konstantinopoli). Prvním latinským císařem se stal [[Seznam flanderských hrabat\|flanderský hrabě]] [[Balduin I. Konstantinopolský\|Balduin IX.]] jako Balduin I., který sebevědomě požadoval navrácení všech původně byzantských území. To se ovšem týkalo také Kalojana. Car nezahálel a uzavřel proti Latinům spojenectví s řeckými státy v [[Epirus\|Epiru]], [[Trapezunt]]u a zejména v [[Nikaia\|Nikaii]] (na spojenectví s Nikaiou navázal Kalojanův synovec [[Ivan Asen II.]], kterému byl roku 1234 potvrzen nikaiským císařem [[Ioannes III. Dukas Vatatzés\|Ioannem III. Vatatzesem]] carský titul a tarnovský arcibiskup byl povýšen na patriarchu). Ke Kalojanovi přicházeli po roce 1204 různé depeše s žádostí od pravoslavného obyvatelstva, aby je hájil proti Latinům. Město za městem provolávalo za svého vládce Kalojana a císař Balduin byl nucen zasáhnout. 14. dubna 1205 se oba panovníci střetli u [[Adrianopolis\|Adrianopole]]. Balduinovo vojsko bylo Kalojanem rozdrceno a sám císař byl zajat a odveden do [[Tarnovo\|Tarnova]], kde byl následujícího roku zavražděn (prý svedl Kalojanovu manželku, původem [[Kumáni\|Kumánku]], a car se pomstil). Kalojan se poté rozhodl zničit soluňského krále [[Bonifác z Montferratu\|Bonifáce z Montferratu]]. Obsadil část Makedonie a nakrátko i [[Soluň]], ale vzápětí Soluň ztratil. Roku 1206 byl namísto zavražděného Balduina za císaře prohlášen jeho bratr [[Jindřich Flanderský\|Jindřich]], který se spojil s Bonifácem. Kalojan reagoval spojenectvím s nikaiským císařem [[Theodoros I. Laskaris\|Theodorem I. Laskaridem]] a roku 1207 znovu zaútočil. V malé potyčce s Kalojanem téhož roku zahynul Bonifác z Montferratu a Kalojan oblehl Soluň. Zde byl však zrazen velitelem pomocného sboru Kumánů Manastarem a proboden ve spánku. Příští den, 8. října 1207 Kalojan zraněním podlehl. Příčina spiknutí byla zřejmě podobná jako u vraždy cara [[Asen I.\|Asena I.]] – nespokojenost s centralizovanou mocí a v Kalojanově případě velmi tvrdá vláda. == Dědictví == Otázkou bylo, kdo se po Kalojanovi ujme vlády. Kalojan sám legitimní syny neměl a nejbližšími dědici byli synové Asena I. [[Ivan Asen II.\|Ivan]] a Alexander. Ale proti nim se postavil další Kalojanův synovec, [[Boril]], který trůn uzurpoval a bratry vyhnal. Během Borilovy vlády se [[Bulharsko]] spojilo s [[Latinské císařství\|Latinským císařstvím]] a ztratilo spoustu Kalojanových výbojů. Naštěstí pro Bulharsko byl Boril roku 1218 s pomocí Asenovcům oddaných bogomilů sesazen starším synem Asena I. Ivanem, který se ujal vlády jako Ivan Asen II., a opět přivedl Bulharsko na vrchol moci. == Literatura == {{commonscat\|Kaloyan of Bulgaria}}▼ * {{~~Citace~~citace monografie\| příjmení = Rychlík\| jméno = Jan \| rok = 2000\| titul = Dějiny Bulharska \| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny \| místo = Praha \| stránky = 516 \| isbn = 80-7106-404-1}} * {{~~Citace~~citace monografie\| příjmení = Drška\| jméno = Václav\| příjmení2 = Picková\| jméno2 = Dana\| rok = 2004\| titul = Dějiny středověké Evropy\| vydavatel = Nakladatelství Aleš Skřivan ml.\| místo = Praha\| stránky = \| isbn = 80-86493-11-3}} * {{~~Citace~~citace monografie \| příjmení = Zástěrová \| jméno = Bohumila \| odkaz na autora = \| spoluautoři = a kol. \| titul = Dějiny Byzance \| vydavatel = Academia \| místo = Praha \| rok = 1992 \| počet stran = 529 \| isbn = 80-200-0454-8}} * {{~~Citace~~citace monografie \| příjmení = Dorazil \| jméno = Otakar \| titul = Vládcové v dějinách Evropy (800–1648) 2 \| vydavatel = Almyn \| \| místo = Klatovy \| rok = 1992 \| počet stran = 208 \| isbn = 80-901316-1-1}} * {{~~Citace~~citace monografie \| příjmení = Tejchman \| jméno = Miroslav a kol. \| titul = Dějiny jihoslovanských zemí \| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny \| místo = Praha \| rok = 1998 \| počet stran = 760 \| isbn = 80-7106-266-9}} == Související články == * [[Druhá bulharská říše]] * [[Seznam vládců Bulharska]] == Externí odkazy == ▲* {{commonscat\|Kaloyan of Bulgaria}} {{Panovník\|barva=Green\|soubor=Coat of arms of Kingdom of Bulgaria (1927-1946).png\|velikost=60\|co=[[Seznam bulharských panovníků\|Bulharský car]]\|pred=[[Petr II. Bulharský\|Petr II.]]\|po=[[Boril]]\|kdy=[[1197]]–[[1207]]}} {{panovník \|barva=Green \|soubor=Coat of arms of Kingdom of Bulgaria (1927-1946).png \|velikost=60 \|co=[[seznam bulharských panovníků\|Bulharský car]] \|pred=[[Petr II. Bulharský\|Petr II.]] \|po=[[Boril]] \|kdy=[[1197]]-[[1207]] }} {{portály\|Balkán\|Lidé\|Středověk}} [[Kategorie:Asenovci]] Řádek 36 ⟶ 57: [[Kategorie:Pohřbení v kostele Čtyřiceti mučedníků ve Velikom Tarnovu]] [[Kategorie:Narození 12. století]] [[Kategorie:Úmrtí 8. října]]▼ [[Kategorie:Úmrtí 1207]] ▲[[Kategorie:Úmrtí 8. října]] [[Kategorie:Muži]]

Kalojan: Porovnání verzí