Eufémie z Rujány: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odstranění prefixu šablony, kosmetické změny za použití AWB |
m Sjednocení infoboxu (zatím bez části obrázků a manželů/partnerů/panovníků); kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - panovnice
| jméno=
| titul=
| obrázek=
| popisek=
| panovník=
| partner2=
| potomstvo=
| dynastie=
| otec=
| matka=
| datum narození =
| místo narození=
| datum úmrtí =
| místo úmrtí=
| místo
}}
'''Eufémie z Rujány''' nebo také '''z Arnsteinu''' ([[1270]]{{nejisté datum|narození}} – květen [[1312]]) byla
== Život ==
Eufémie byla dcerou Günthera z Arnsteinu, ale vyrostla u dvora svého děda z matčiny strany
Královna Eufémie byla známá svými kulturními zájmy. Milovala četbu a vlastnila rozsáhlou sbírku knih, možná v té doby jednu z největších sbírek v Evropě. Chtěla severské královské dvory zkultivovat kontinentální kulturou a nechala přeložit tři francouzské a německé rytířské romány ve verších, které poslala ke švédskému dvoru. Jednalo se o balady ''Herr Ivan lejonriddaren'' (1303), ''Hertig Fredrik av Normandie'' (1308) a ''Flores och Blanzeflor'' (1312). U každé z nich je poznámky, že překlad vznikl díky iniciativě královny Eufémie a vešly ve známost jako Eufémiiny balady (''Eufemiavisene''). Staly se oblíbenými v Norsku i ve Švédsku.
Jejím jediným přeživším dítětem byla [[Ingeborg Norská]], která se v roce [[1312]] vdala za švédského vévodu (a prince) [[Erik Magnusson|Erika Magnussona]], bratra krále [[Birger Magnusson|Birgera]]. Syn Erika a Ingeborg se později stal švédským i norským (jako následník Haakona V.) králem jako [[Magnus IV. Švédský|Magnus IV./VII.]]<ref>[http://www.snl.no/.nbl_biografi/Ingebj%C3%B8rg_H%C3%A5konsdatter/utdypning ''Ingebjørg Håkonsdatter – utdypning'' (Store norske leksikon)]</ref>
|