Natálie Konstantinovićová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 3 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q130119) |
m Sjednocení infoboxu (zatím bez části obrázků a manželů/partnerů/panovníků); kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - panovnice
| jméno
| titul
| obrázek
| popisek
| vláda
| sňatek
| manžel
| datum korunovace
| tituly
| celé jméno
| předchůdce
| následník
| typ dědice
| dědic
| panovník
| partner1
| partner2
| partner3
| partner4
| partner5
| potomstvo
| dynastie
| hymna
| motto
| otec
| matka
| datum narození =
| místo narození
| datum úmrtí =
| místo úmrtí
| datum pochování =
| místo
| podpis
|}}
'''Natálie Konstantinovićová''' ([[10. říjen|10. října]] [[1882]] - [[21. srpen|21. srpna]] [[1950]], [[Cyrilice|cyrilicí]] ''Наталија Константиновић'') byla po boku svého manžela [[Mirko Dimitri Černohorský|prince Mirka]] [[Černá Hora|černohorskou]] princeznou.
Řádek 42:
== Manželství ==
[[25. červenec|25. července]] [[1902]] se v [[Cetinje]] vdala za [[Černá Hora|černohorského]] prince [[Mirko Dimitri Černohorský|Mirka Dimitrije]], velkovévodu Grahavského a Zetského, druhého nejstaršího syna [[Černohorské knížectví|černohorského knížete]] a později [[Černohorské království|krále]] [[Nikola I.|Nikoly I. Petroviće-Njegoše]]. Vášnivá láska prince Mirka k Natálii údajně velmi poklesla, když princ zjistil, že Natálie není krásná, tmavooká bruneta, jak ji popisovali. Král [[Alexandr I. Obrenović|Alexandr]] nebyl zprávou o jejich manželství potěšen, neboť si myslel, že Mirko si Natálii vzal pouze za účelem získat Srbskou korunu (navíc Mirkova zesnulá starší sestra [[Zorka Černohorská|Zorka]] byla manželkou Alexandrova rivala, pozdějšího krále [[Petr I. Karađorđević|Petra I. Karađorđeviće]]. Na znamení svého nesouhlasu odmítl přijmou Natálii nebo Mirka na královském dvoře.
Jelikož byla Natálie vnučkou princezny [[Anka Obrenovićová|Anky Obrenovićové]], která byla spolu se svým bratrancem [[Michal III. Obrenović|Michalem III.]] [[10. červen|10. června]] [[1868]] v [[Bělehrad]]ě zavražděna, srbská vláda rozhodla, že pokud král [[Alexandr I. Obrenović|Alexandr I.]] zemře bezdětný, stane se Mirko srbským korunním princem. K této události však nedošlo. Na konci [[Květen|května]] roku [[1903]] byl král Alexandr s královnou Dragou a ostatními členy královské rodiny brutálně vyvražděni členy armády pod vedením [[Dragutin Dimitrijević|Dragutina Dimitrijeviće]]. Po tomto atentátu bylo rozhodnuto předat korunu Mirkovu švagrovi [[Petr Karađorđević|Petru Karađorđevićovi]], vedoucímu hlavní oponující srbské dynastie. Toto rozhodnutí padlo především z důvodů, že [[Karađorđevićové]] měli dobré známosti v [[Ruské impérium|Ruském impériu]], zatímco [[Obrenovićové]] byli jednoznačně spřáteleni s [[Habsburkové|Habsburky]]. Natálie se s manželem v roce [[1911]] připojili k tajné organizaci [[Černá ruka]] a usilovali o Mirkovo povýšení na post vůdce skupiny.
;Natálie s Mirkem měli společně 5 synů:
Řádek 54:
* Princ Emanuel Černohorský ([[10. červen|10. června]] [[1912]] - [[26. březen|26. března]] [[1928]])
V roce [[1908]] zemřeli první dva synové a Natálie porodila třetího syna, [[Michael Černohorský|prince Michaela]]. [[28. srpen|28. srpna]] [[1910]] bylo [[Černohorské knížectví]] povýšeno na [[Černohorské království|království]]. Prvním a posledním králem se stal Natáliin tchán [[Nikola I. Petrović-Njegoš]]. V roce [[1916]] se celý státní systém zhroutil v důsledku obsazení monarchie [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherskými]] jednotkami během [[První světová válka|první světové války]]. Celá [[Černohorská královská rodina|královská rodina]] (včetně Natálie) byla nucena odejít do [[Itálie]].
Natálie s Mirkem se rozvedli v roce [[1917]]. Natálie odešla se svými syny do [[Paříž]]e. O rok později zemřel Mirko ve [[Vídeň|Vídni]] a nejstarší žijící syn Michael se stal hlavou [[dynastie Petrović-Njegoš]] a korunním princem zaniklého království.
Princezna Natálie zemřela [[21. srpen|21. srpna]] [[1950]] v [[Paříž]]i.
|