Kateřina z Poděbrad: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Nahrazení kategorie Úmrtí v souvislosti s porodem za Zemřelí v souvislosti s porodem; kosmetické úpravy |
m Sjednocení infoboxu (zatím bez části obrázků a manželů/partnerů/panovníků); kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - panovnice
| barva
| jméno
| titul
| obrázek =
| | popisek
| manželkou panovníka =[[1461]] - [[1464]]
| datum korunovace
| tituly
| celé jméno
| předchůdce
| následník
| typ dědice
| dědic
| panovník
| partner1
| partner2
| partner3
| partner4
| partner5
| potomstvo
| rod
| dynastie
| hymna
| motto
| otec
| matka
| datum narození =
| místo narození
| datum úmrtí =
| místo úmrtí
| datum pochování =
| místo
|}}
'''Kateřina z Poděbrad''' nebo také ''Kunhuta'' ([[11. listopad]]u [[1449]], [[Poděbrady]] - [[únor]] [[1464]], [[Budín (Budapešť)|Budín]]) byla dcera českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] a jeho první manželky [[Kunhuta ze Šternberka|Kunhuty ze Šternberka]], první manželka [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] a [[Uhersko|uherská]] královna.
Řádek 38 ⟶ 39:
== Život ==
Matyášovou první nevěstou byla Alžběta Cejlská, která ale zemřela v dětském věku. 1. května [[1461]] se osmnáctiletý uherský král (od roku [[1458]]) Matyáš oženil s mladičkou dcerou Jiřího z Poděbrad, který ho kdysi hostil v Praze. Svatba byla domluvena již na počátku roku [[1458]], měla podle [[strážnických dohod]] proběhnout během dalšího roku, ovšem trvalo několik let, než se mezinárodně-politická situace opět naklonila naplnění sňatku. Teprve v roce [[1461]] odjela Kateřina do Uher.
Na budínském dvoře patřil zřejmě do jejího okolí [[Janus Pannonius]], jenž o Kateřině složil několik latinských epigramů. Byl dokonce označen za "nejvyššího kancléře královny" (''supremus cancellarius reginalis maiestatis''), ovšem jeho postavení v tomto úřadu je nejisté, neboť ''ex officio'' byl královniným kancléřem [[veszprém]]ský biskup.
Řádek 44 ⟶ 45:
Tři roky po svatbě porodila Kateřina, jíž bylo jen něco málo přes čtrnáct let, první dítě, které se ale narodilo mrtvé. Ona sama zemřela o několik dní později. Pochovaná byla v budínském kostele sv. Zikmunda.
Matyáš, jehož ctižádost měl brzy poznat i Jiří z Poděbrad, se snažil najít druhou manželku v okruhu středoevropských panovnických dvorů, ale po neúspěšných pokusech se nakonec oženil s [[Beatrix Neapolská|Beatricí Neapolskou]]. Ani ta mu ale neporodila dědice, přestože se za králova života a zejména po jeho smrti stala důležitou figurou ovlivňující vnitropolitickou situaci státu.
Jediného nelegitimního potomka porodila Matyášovi [[Barbara Edelpöcková]] ze [[Stein nad Dunajem|Steinu nad Dunajem]]. Když se postupem času ukázalo, že ani z Matyášova druhého manželství dítě nevzejde, pokoušel se pro syna [[Jan Korvín|Jana]] mezinárodně potvrdit legitimitu.
Řádek 56 ⟶ 57:
| jméno2 = Radek
| odkaz na autora2 = Radek Fukala
| spoluautoři = a kol.
| titul = Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran = 761
| |||