Jana Greyová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Smrt: smrt nebo konverze |
m Sjednocení infoboxu (zatím bez části obrázků a manželů/partnerů/panovníků); kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - panovnice
| barva
| jméno = Jana Greyová
| titul = královna [[Anglie]] a [[Irsko|Irska]]
| obrázek =
| | popisek = Streathamský portrét Jany Greyové
| vláda = [[10. červenec|10. července]] [[1553]] – [[19. červenec|19. července]] [[1553]]
| datum korunovace = nebyla korunována
| předchůdce = [[Eduard VI.]]
| následník = [[Marie I. Tudorovna|Marie I.]]
Řádek 12 ⟶ 13:
| otec = Jindřich Grey, 1. vévoda ze Suffolku
| matka = [[Frances Brandonová]]
| datum narození = asi [[1536]]
| datum úmrtí = [[12. únor]]a [[1554]] (asi 17 let)
| místo úmrtí = [[Tower]]
| podpis = Janegreysig.jpg
Řádek 34 ⟶ 35:
== Nárok na trůn ==
[[Soubor:John Dudley, 1st Duke of Northumberland.png|thumb|right|John Dudley, vévoda z Northumberlandu]]
Greyové byli nejmladší větví následníků [[Jindřich VII. Tudor|Jindřicha VII.]] Třetí zákon o nástupnictví obnovil nárok Marie a Alžběty na trůn, stále však byly považovány za nelegitimní potomky Jindřicha VIII. Tento zákon také umožnil Jindřichovi VIII., aby ve své závěti určil svého nástupce. V této závěti byly určeny za nástupce jeho tři děti, a pokud by žádné z nich nemělo mužského potomka, byli by následníky dědicové jeho mladší sestry [[Marie Tudorovna (1496 - 1533)|Marie]], mezi které patřila i Jana. Jindřich vyloučil z následnictví potomky své starší sestry Markéty, a to z důvodu snahy eliminovat možnost, že by na anglický trůn nastoupil skotský panovník.
V době smrti patnáctiletého Eduarda VI. měla největší nárok na trůn jeho katolicky zaměřená polorodá sestra Marie, Eduard ale ve své poslední vůli jmenoval dědici potomky sestry svého otce Marie Tudorovny. Tato vůle byla zřejmě{{Doplňte zdroj}} napsána pod nátlakem vévody z Northumberlandu, který se obával odklonu od protestantismu, což by zároveň znamenalo i jeho ztrátu vlivu u dvora. Tato závěť fakticky znamenala, že nástupnictví přechází na Janu Greyovou, která podporovala protestanty.
Řádek 44 ⟶ 45:
Během devíti následujících dnů se Marii podařilo zajistit dostatečnou podporu mezi šlechtici, takže mohla vjet triumfálně do Londýna. Parlament neměl jinou možnost než odvolat předchozí jmenování Jany Greyové za panovnici a prohlásit královnou Marii. Marie nechala Janu i jeho manžela uvěznit v [[Tower]]u. Northumberland byl [[21. srpen|21. srpna]] popraven.
Janin osud zpečetila protestantská Wyatova vzpoura na konci ledna [[1554]], i když ona sama se v ní přímo neangažovala. Vzpoura byla vyvolána hrozbou sňatku Marie s [[Filip II. Španělský|princem Filipem]] (pozdějším [[Seznam španělských vládců|králem španělským]]). Janin otec, vévoda ze Suffolku, se spolu s jinými šlechtici ke vzpouře připojili a požadovali, aby se Jana stala místo Marie královnou. Filip a jeho rádci naléhali na Marii, aby nechala Janu, pokud tato nebude konvertovat ke katolictví, popravit a odstranila tak záminku dalších vzpour.
Jana, její manžel Guilford Dudley a dva jeho bratři byli obviněni ze zrady. Oba manželé byli shledáni vinnými. Giulford byl [[12. únor]]a veřejně popraven na Tower Hillu. Marie projevila Janě úctu, která se poskytovala jen několika příslušníkům královského rodu, a přikázala, aby byla popravena uvnitř Toweru na Tower Greenu. Teprve sedmnáctiletá Lady Jana byla popravena ráno [[12. únor]]a [[1554]] v Londýnském [[Tower]]u. Doprovázelo ji jen její služebnictvo, její rodina ji opustila. Před smrtí požádala, aby se mohla pomodlit za svoji duši, pak si nechala zavázat oči a úder popravčí sekyry oddělil její hlavu od těla. Její mrtvé tělo bez hlavy leželo na popravišti po zbytek dne, než bylo pohřbeno v [[Tower]]u pod kaplí sv. Pavla. Její otec vévoda ze Suffolku byl popraven o týden později.
| |||