Rudolf Pernický: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
fix; kosmet
Řádek 1:
 
{{Infobox - vojenský velitel
| barva =
Řádek 15 ⟶ 14:
| doba služby =
| sloužil = {{Vlajka a název|Československo}}<br />{{Vlajka a název|Francie}}<br />{{Flagicon|Československo}} [[Prozatímní státní zřízení|Československé státní zřízení v exilu]]
| složka = [[Československá armáda]] (1934-1948)<br />[[Francouzská cizinecká legie|Cizinecká legie]] (1939)
| jednotka = Dělostřelecký pluk 107<br />Dělostřelecký pluk 108<br />3. baterie dělostřeleckého pluku 1 ([[Československé pozemní jednotky na Západě 1939–1945|1940]])<br />II. oddělení [[Ministerstvo národní obrany (Československá republika)|MNO]]<br />14. divize (přednosta I. oddělení štábu)
| velel = 5. baterie 108. děl. pluku ([[Všeobecná mobilizace v roce 1938|1938]])<br />výsadek [[Operace Tungsten|Tungsten]]
| války = [[druhá světová válka]]
Řádek 32 ⟶ 31:
 
== V exilu ==
26. června 1939 odešel do [[Polsko|Polska]]. Po krátkém pobytu v táboře odplul 29. července do [[Francie]]. Po podpisu závazku do [[Cizinecká legie|Cizinecké legie]] byl odvelen do [[Tunis]]u. Po vypuknutí [[Druhá světová válka|války]] byl v [[Agde]] prezentován do československé zahraniční armády a přidělen k dělostřeleckému pluku. [[Bitva o Francii|Bojů o Francii]] se ale jeho útvar nezúčastnil. Po porážce Francie hitlerovským [[Německo|Německem]] evakuoval v roce [[1940]] do [[Spojené království|Velké Británie]].
 
Ve Velké Británii byl zařazen k dělostřeleckému pluku. Po povýšení do hodnosti nadporučíka dělostřelectva 28. října 1940 byl zařazen do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 21. února do 27. března 1942 absolvoval [[sabotáž]]ní kurz a [[Parašutismus|parakurz]]. Poté začal působit při MNO jako instruktor střelby a sabotáže. Tuto funkci vykonával až do 21. května 1944, přičemž sám absolvoval kurzy průmyslové sabotáže, dokončovací kurz a kurz sabotážní chemie. 22. května 1944 si při opakovacím kurzu zlomil zápěstí. Po vyléčení absolvoval kurzy pro příjem letounů a obsluhy radiomajáku Eureka. Po ukončení výcviku byl 24. září přesunut do [[Itálie]]. Zde byl také 28. října povýšen do hodnosti kapitána dělostřelectva.
Řádek 76 ⟶ 75:
}}</ref> Mezitím se v září [[1947]] oženil ([[15. květen|15. května]] [[1949]] se mu narodil syn Rudolf). Po ukončení vysoké školy válečné působil jako přednosta I. oddělení na velitelství 14. divize.
 
Již [[2. listopad]]u 1948 byl ale zatčen a 13. března 1949 ve vykonstruovaném procesu odsouzen [[Státní soud|Státním soudem]] v [[Praha|Praze]] k dvaceti letům těžkého žaláře,<ref name=osobnS /> odnětí hodnosti a titulů, ztrátě vyznamenání a občanských práv na 10 let pro trestné činy velezrady, úklady proti republice a neoznámení trestného činu. Trest odpykával nejprve na [[Plzeň-Bory|Borech]] a v [[Opava|Opavě]] a poté téměř osm let pracoval v různých [[Uran (prvek)|uranových]] dolech (včetně [[Jáchymov ]]a či [[Bitýz]]e). V roce [[1960]] byl při hromadné amnestii propuštěn, ve vězení strávil 11,5 roku. Pracoval v cihelně v [[Libčice|Libčicích]] a poté jako skladník v drogerii. Od roku 1968 pracoval jako referent na Úřadu předsednictva vlády{{Fakt/dne|20160321154509|}} a v roce 1970 odešel do důchodu. Od svého propuštění až do roku [[1989]] sledován [[Státní bezpečnost|StB]].{{Zdroj?}}
 
== Po sametové revoluci ==