Táboření: Porovnání verzí

Přidáno 805 bajtů ,  před 3 lety
kauza
(kauza)
* likvidace odpadků
 
V Česku je táboření v [[les]]ích mimo vyhrazená místa zakázáno.<ref>§ 20 odst. 1 písm. k) zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon</ref> Obvykle se přespání „pod širákem“ za táboření nepovažuje. Za znaky táboření se považuje například rozdělávání ohně, aktivity spojené se stavěním přístřešku nebo vícedenní setrvání na jednom místě. Pokud je v některém chráněném území zakázáno i pouhé přespání, obvykle je to uvedeno jako zákaz [[nocování]] nebo formou časově omezené přístupnosti daného území, což je účelné například v některých chráněných ptačích oblastech. Ale například národní park [[České Švýcarsko]] byl vyhlášen vlastním zákonem, který obsahuje zákaz „nocovat“ ve volné přírodě mimo místa vyhrazená správou NP. Proto je kromě [[tábořiště|tábořišť]] možné vyhradit i pouhá [[nocoviště]], série 6 nouzových nocovišť vybavených chemickými záchody byla zřízena například podél hlavní šumavské pěší trasy.<ref name="nevadí">Zdeňka Vítková: [http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/spani-pod-sirakem-zakonum-a-ochrancum-prirody-nevadi?sel_ids=1&ids%5Bx1113250865bedd376a2de80deb981148%5D=1 Spaní pod širákem zákonům a ochráncům přírody nevadí], Ekolist.cz, 28. 4. 2011</ref>
 
Na podzim 2007, když orgánem kompetentním k vydávání výjimek ze zákona na ochranu přírody a krajiny byla vláda, podal místopředseda [[Děti Země|Dětí Země]] Martin Hyťha demonstrativní žádost o výjimku, aby mohl legálně bivakovat v chráněných územích. Vláda žádost usnesením zamítla, Hyťha podal správní žalobu a v létě 2010 soud usnesení vlády zrušil pro nepřezkoumatelnost, protože nebylo nijak odůvodněné. Na podzim 2010, po novele zákona o ochraně přírody a krajiny, ministerstvo postoupilo žádost správám chráněných krajinných oblastí a národních parků a vydalo usnesení, podle kterého spaní pod širákem není tábořením ve smyslu zákona, pro které by bylo potřeba požádat o výjimku.<ref name="nevadí" />
 
==Související články==