Čelákovice: Porovnání verzí

Odebráno 16 bajtů ,  před 3 lety
m
Sjednocení posledních parametrů infoboxu; kosmetické úpravy
m (narovnání přesměrování)
m (Sjednocení posledních parametrů infoboxu; kosmetické úpravy)
| název = Čelákovice
| obrázek = Celakovice radnice.jpg
| popisek obrázku = Radnice v Čelákovicích
| znak = Celakovice znak.jpg
| vlajka = Vlajka Celakovice.jpg
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Čelákovice |lat_deg=50 |lat_min=9 |lat_sec=43 |lon_deg=14 |lon_min=45 |lon_sec=0 |float=center}}
}}
 
'''Čelákovice''' ([[Němčina|německy]] Czelakowitz, resp. Tschelakowitz) leží ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], v severovýchodní části [[okres Praha-východ|okresu Praha-východ]]. Rozkládají se asi dvacet sedm kilometrů východně od centra Prahy a sedm kilometrů jihovýchodně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde téměř 12 000 obyvatel. Součástí města jsou i místní části [[Sedlčánky]], [[Císařská Kuchyně]] a [[Záluží (Čelákovice)|Záluží]].
 
== Historie ==
Čelákovice se rozkládají na levém labském břehu a jejich území je osídleno téměř nepřetržitě od mladší doby kamenné. V raném středověku vzniká hradiště a při jeho západní části je ve 2. polovině nebo ke konci 10. století zbudována na kamenných základech dřevěná stavba [[tvrz]]e, nahrazena kolem roku [[1300]] stavbou z kamene. Tvrz svoji podobu změnila při rozsáhlé přestavbě a přístavbě ve 2. polovině 15. a v 16. století a po snížení zdiva tzv. jižního traktu v roce 1730. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku [[1290]], kdy se Čelákovice staly předmětem prodeje a koupě mezi [[Čechy|českým]] [[král]]em [[Václav II.|Václavem II.]] a [[klášter]]em v [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlci]] u Kutné Hory. Předpokládá se, že v této době měla zdejší osada za sebou již více než 200 let trvání. O tom, že se nejednalo o zcela bezvýznamnou vesnici, mluví fakt, že zdejší kamenný kostel postavený na ostrohu východně od tvrze pochází z konce [[12. století]]. První zpráva též označuje Čelákovice za ''opiddum'', což značilo větší osadu (městečko).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vlasák | jméno = Emanuel | odkaz na autora = | titul = Polabské město Čelákovice | vydavatel = Městský úřad Čelákovice | místo = Čelákovice | rok = 1991 | počet stran = | kapitola = Vznik města a první feudálové | strany = 19 - 20 | isbn = | jazyk = Česky}} </ref>
V držení města se vystřídala řada více či méně významných rodů. Posledním byl rod Krajířů z Krajku a na Mladé Boleslavi, kterým bylo zboží včetně Čelákovic Ferdinandem I. zkonfiskováno, a tak se roku 1547 staly Čelákovice Královským komorním městem.
K formám obživy obyvatel [[Polabí]] patřilo od [[středověk]]u zejména [[Rybolov|rybářství]] a [[zemědělství]], od poloviny [[19. století]] také [[košíkářství|košíkářské řemeslo]]. Průmyslový rozvoj Čelákovice zasáhl po roce [[1900]]. Roku [[1903]] zakládá místní podnikatel [[Václav Červinka (podnikatel)|Václav Červinka]] továrnu na zemědělské stroje, později známou jako ''[[Červinka a Čihák, továrna na hospodářské stroje v Čelákovicích]]'', o tři roky později je postavena továrna na [[akumulátor]]y [[R. Stabenov]]a (dnešní [[kovohuť|Kovohutě]]), v roce [[1910]] založil [[Josef Volman]] továrnu na [[obráběcí stroj]]e nesoucí jeho jméno, po [[znárodnění]] byla přejmenována na [[Továrny obráběcích strojů|TOS]].
 
 
=== Rok 1932 ===
Ve městě '''Čelákovice''' ''(přísl.Čelakovský Hrádek, Jiřina, 4469&nbsp;obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, obchodní grémium, společenstvo různých živností, hostinských a výčepníků, sbor dobrovolných hasičů)'' byly v&nbsp;roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, str.&nbsp;123-124. (česky a německy)</ref>2&nbsp;lékaři, zubní lékař, 2&nbsp;zvěrolékaři, 2&nbsp;autodrožky, biograf Osvěta, cihelna, 3&nbsp;cukráři, 2&nbsp;drogerie, fotoateliér, 2&nbsp;hodináři, hospodářské družstvo, 13&nbsp;hostinců, 2&nbsp;hotely (Grand, Olmer), 3&nbsp;kapelníci, knikupectví, knihtiskárna, velkoobchod koloniálním zbožím, kovodělné závody, říční lázně, lékárna, mlýn, pivovar, realitní kancelář, Družstevní záložna, Městská spořitelna, Občanská záložna, Obchodnicko-řemeslnická záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, 3&nbsp;stavitelé, továrna na hospodářské stroje, továrna na obráběcí stroje, 2&nbsp;zubní ateliéry
 
V obci '''Sedlčánky''' ''(přísl.Císařská Kuchyně, 511&nbsp;obyvatel, samostatná obec se později stala součástí
Čelákovic)'' byly v&nbsp;roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, str.&nbsp;1525. (česky a německy)</ref>elektrotechnický závod, 4&nbsp;hostince, dělnický konsum, kovář, obuvník, 2&nbsp;rolníci, 2&nbsp;řezníci, 3&nbsp;obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Sedlčánky a Kuchyň, 2&nbsp;trafiky
 
* Radnice - novobarokní stavba z roku 1911.
* Budova děkanství - budova z roku 1780
* Socha [[Jan Nepomucký|sv. J. Nepomuckého]] - barokní socha z 18. stol.
 
== Obyvatelstvo ==
** Po trati 231 vedou linka S2 (Praha - Nymburk - Kolín), linka S20 (Praha - Milovice) a nově i linka S9 (Čelákovice - Praha - Benešov u Prahy) v rámci pražského systému [[Esko (příměstská železnice)|Esko]].
** Na trati 231 v Čelákovicích v&nbsp;pracovních dnech roku 2011 zastavovalo 39&nbsp;párů osobních vlaků, rychlíky zde projížděly.
** Po trati 074 v&nbsp;pracovních dnech jezdilo 19&nbsp;párů osobních vlaků, o&nbsp;víkendech 17&nbsp;párů osobních vlaků.
 
== Další fotografie ==
 
== Partnerská města ==
* {{Flagicon|Itálie}} [[Trescore]], [[Itálie]]
* {{Flagicon|Švýcarsko}} [[Rüti]], [[Švýcarsko]]
 
1 085 123

editací