Karel Poláček: Porovnání verzí

'''Karel Poláček''' ([[22. březen|22. března]] [[1892]] [[Rychnov nad Kněžnou]]<ref>[http://www.badatelna.eu/fond/1073/reprodukce/?zaznamId=2426&reproId=60419 Záznam o narození Karla Poláčka v matrice] na stránkách Národního archivu</ref> – [[21. leden|21. ledna]] [[1945]] [[Gliwice]]<ref group="pozn.">Dříve se uvádělo úmrtí [[19. říjen|19. října]] 1944 v [[Auschwitz|koncentračním táboře Osvětim]]</ref>) byl [[Československo|československý]] [[spisovatel]], [[humor]]ista, [[novinář]] a filmový [[Scénář|scenárista]] [[Židés vžidovskými Česku|židovského původu]]kořeny.

Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi (pozdějším Úřadě pro zahraniční obchod). Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušeností z této práce zužitkoval v povídce ''Kolotoč'', která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů ''[[Štika venkova]]'' a ''[[Nebojsa (časopis)|Nebojsa]]''. Zde se seznámil s bratry [[Karel Čapek|Karlem]] a [[Josef Čapek|Josefem Čapkovými]]. Stal se také členem kruhu [[pátečníci|pátečníků]]. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s ''[[Lidové noviny|Lidovými novinami]]'' jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20.&nbsp;let působil jako redaktor ''[[Tvorba (časopis)|Tvorby]]'', od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství [[Melantrich]], především v [[České slovo|Českém slově]] jako sloupkař a [[soudnička|soudničkář]]. V letech 1927–1930 redigoval humoristický časopis ''Dobrý den''. V roce 1933 znovu nastoupil do ''[[Lidové noviny|Lidových novin]]''; v roce 1939 byl prokvůli svůjzavádění židovskýrasových původzákonů propuštěn. Do Lidových novin psal zejména [[sloupek (žurnalistika)|sloupky]] a soudničky.<ref name="Adamovič 183">{{Citace monografie