Chování spotřebitele: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
PFO10 (diskuse | příspěvky)
PFO10 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Chování spotřebitele'''<ref>{{Šablona:Cite book|author=Lynn R. Kahle, Angeline G. Close|title=Consumer Behavior Knowledge for Effective Sports and Event Marketing|year=2011|location=New York|publisher=Routledge|isbn=978-0-415-87358-1}}</ref><ref>{{Šablona:Cite book|author=Elizabeth A. Minton, Lynn R. Khale|title=Belief Systems, Religion, and Behavioral Economics|year=2014|location=New York|publisher=Business Expert Press LLC|isbn=978-1-60649-704-3}}</ref>
 
Studie chování zákazníků je založena na chování spotřebitele při nákupu, kde zákazník hraje tři různé role - uživatel, plátce a kupující. Výzkum ukázal, že chování spotřebitelů je obtížné předpovědět, i pro odborníky v daném oboru. Relationship marketing je velkým přínosem pro analýzu chování zákazníků, protože má velký zájem o opětovné objevení skutečného významu marketingu přes opětovné potvrzení důležitosti zákazníka nebo kupujícího. Větší důraz je také kladen na udržení spotřebitele, řízení vztahů se zákazníky, na personalizaci, přizpůsobení a one-to-one marketingu. Sociální funkce lze rozdělit do společenského výběru a funkce prosperity.
 
Každá metoda pro sčítání hlasů se předpokládá jako společenské funkce, ale pokud se použije Arrowa věta možností  pro sociální funkci, je dosažena funkce prosperity. Některé specifikace společenských funkcí jsou rozhodnost, neutralita, anonymita, monotónnost, jednomyslnost, homogenita a slabé a silné ParetovaPareto optimalitaoptimality. Žádná sociální funkce nesplňuje tyto požadavky současně. Nejdůležitější charakteristikou společenské funkce je identifikace interaktivního účinku alternativ a vytváření logický vztahů. Marketing poskytuje služby za účelem uspokojení zákazníků. S tím na mysli spotřebitel je považován za produktivní systém od počátku, na úrovni produkce, až ke konci životního cyklu produktu, (Kioumarsi et al., 2009).
 
== Model černé skřínky ==
Model černé skřínky ukazuje interakční podněty, charakteristiky spotřebitelů, rozhodovací proces a reakci spotřebitelů. Může být to být rozlišováno mezi mezilidskýmmezilidskými podněty nebo intrapersonálními stimuly. Model černé skřínky je spojenaspojen s teorii černé skřínky behaviorismu, kde důraz jenení kladen ne na procesy uvnitř spotřebitelů, ale na vztah mezi podněty a reakcereakcí spotřebitelů. Marketingové podněty jsou plánovány a zpracovávány společnostmi, zatímco stimuly odna životní okolíprostředí jsou dány sociálními faktory, na základě ekonomických, politických a kulturních okolností společnosti. Černá skříňka kupujícího obsahuje charakteristiku kupujícího a rozhodovací proces, který určuje reakce kupujícího.
 
<span class="cx-segment" data-segmentid="819"></span>
Řádek 25:
proces
|-
| Produkt<br>Cena<br>Místo<br>PromotionPropagace
| Ekonomické<br>Technologické<br>Politické<br>KulturálníKulturní<br>[[Demografie|Demografické]]<nowiki/><br>PřirozenýPřírodní
|[[Postoje]]<br>[[Motivace]]<br>[[Vnímání]]
[[Osobnost]]
Řádek 47:
 
== Rozhodnutí nákupu ==
Poté, co byly hodnoceny alternativy, je spotřebitel připraven učinit rozhodnutí o koupi. Někdy nákupní záměr nemá za následek skutečníuskutečnění nákupu. Marketingové organizace musí umožnit spotřebiteli jednat o jejich nákupním záměru. Organizace může používat širokou škálu technik k dosažení tohoto cíle. Poskytování úvěru nebo stanovení platebních podmínek může podpořit nákup, nebo podporu prodeje, jako je například možnost získat prémii nebo stoupitvstoupit do soutěže mohou motivovat k nákupu teď. PříslušníOdpovídající vnitřní psychologický proces, který je spojen s rozhodnutím o koupi je integrace. Jakmile integrace je integrace dosažena, organizace mohou mnohem snáze ovlivnit rozhodnutí o koupi.
 
Je známa 5 fáze procesu nákupu spotřebitelů: fáze rozpoznávání problému, což znamená identifikaci něčeho co spotřebitel potřebuje. Hledání informací, což znamená, že bude hledat informace ze základny svésvých znalosti  nebo vnějších zdrojů o produktu. MožnostiMožnost alternativních možnostívariant, což znamená, zdaže existuje jiná lepší nebo levnější produkt, který je k dispozici. Volba koupi produktu a pak konečně skutečný nákup produktu. Toto ukazuje celý proces, přes který spotřebitel největší pravděpodobností projde, vědomě nebo ne, když koupí výrobek.
 
== Následné vyhodnocení nákup ==
Model EKB (Engel, Kollat, Blackwell) bylabyl dále rozvíjenarozvíjen Ricejem (1993), který navrhl, že měli by tam měli být i zpětné vazby. Foxall (2005), dále navrhuje, že je důležité, vyhodnocení nákupu, a že to je klíč, protožekterý má velký vliv na budoucí nákupní modely (vzory).
 
== Jiné vlivy ==
Spotřebitelské chování je ovlivněno vnitřními podmínkami, jako je demografie, životní styl, osobnost, motivace, znalosti, postoje, přesvědčení a pocity. Psychologické faktory zahrnují motivace jednotlivců, vnímání, postoje a přesvědčení, zatímco k osobním faktorům patří úroveň příjmů, osobnost, věk, povolání a životní styl.
 
Shoda mezi osobnosti a způsobu, jakým je přesvědčivá zpráva orámovaná (tj vyrovnání rámce zprávy s osobnostním profilem příjemce) mohou sehrát důležitou roli při zajišťování úspěchu této zprávy. V nedávném experimentu, bylo použito pět inzerátů (každý navržen tak, aby bylabyl zaměřenazaměřen na jednu z pěti hlavních zvláštnostních oblastí lidské osobnosti) byly konstruoványkonstruovaných pro jeden produkt. Výsledky prokázaly, že reklamy byli hodnoceny příznivěji čím více korespondovali s motivy účastníků. Přizpůsobení přesvědčivé zprávy osobnostnýmosobnostním rysů cílového publika může být efektivní způsob, jak zvýšit dopad jednotlivých zpráv.
 
Chování může být také ovlivněnaovlivněno vnějšími vlivy, jako je kultura, subkultura, společenská třída, minulé zkušenostízkušenosti referenčních skupin, rodiny a situační determinanty. Kultura je nejširší a nejvíce abstraktní ze všech vnějších faktorů, jsouje složenysložena z hodnot, norem a zvyků sdílených členy společnosti. Je důležité zkoumat vliv kultury na chování spotřebitelů jakopro marketéry rozšiřujírozšiřující své mezinárodní marketingové úsilí. Subkultury mohou být na základě věkového, geografického, náboženského, rasového a etnického rozdílů. Tyto rasové / etnické subkultury jsou důležité pro marketéry, z důvodu jejich růstu, velikosti a kupní sily. Sociální třída se odkazuje na relativně homogenních divizí společnosti, do které lze rozdělit lidélidi sdílejísdílející podobnépodobný životní styl a zájmy. Tyto společenské třídy jsou důležité pro marketéry, protože tito spotřebitelé mají podobné nákupní zvyklosti. Referenční skupina je definována jako "skupina, jejíž předpokladanépředpokládané pohledy nebo hodnoty jsou používány jednotlivcem jako základ pro jeho nebo její úsudek, názory a činy." Jako spotřebitelé používáme tři různé typy referenčních skupin, včetně, asociativní, toužebný a disociativní jako vodítko pro určité druhy chování. MarketéryMarketéři používápoužívají tyto skupiny k vytvoření reklamy. A konečně, situační determinanty nebo nákup a používání rozhodnutí. Tři typy z nich mohou mít vliv ve: specifickýchspecificky užívaných situacích využití, nákupv nákupních situacích a nastavení komunikace.
 
== References ==