Kurdové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Náhrada Kurdscostunme.jpg -> Diyarbekir_shepherd,_Mardin_Kurd,_Aljazeera_Kurd,_1873.jpg (CommonsDelinker: File renamed: File renaming criterion #2: To change from a meaningless or ambiguous name to a name t |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 70:
Kurdistán jako ohraničené území pak existoval ještě jednou, a to v [[19. století]] jako provincie v [[Osmanská říše|Osmanské říši]], tato provincie byla ale během vládních reforem opět brzy zrušena. V roce 1927 během Kurdského povstání pak byla vyhlášena mezinárodně neuznaná kurdská [[Araratská republika]], která zanikla v září 1931 zásahem turecké armády.
== Jazyk ==
Jako kurdština se obecně označují všechny kurdské dialekty. Mluvčí žijí především na území tzv. Kurdistánu, který se rozkládá hlavně v Turecku, Sýrii, Iráku a Íránu. V Iráku je považována za oficiální jazyk, v Íránu má status oficiálního regionálního jazyka a uznáván je také v Arménii.
Kurdské jazyky se řadí mezi severozápadní [[íránské jazyky]] [[Indoíránské jazyky|indoíránské jazykové větve]] [[Indoevropská jazyková rodina|indoevropské jazykové rodiny]].
Kurdské jazyky se nejčastěji dělí do tří podskupin:
* Severokurdská ([[kurmándží]]) – počet mluvčích: 15–20 mil.; Turecko, Sýrie, sever Iráku, severozápad Íránu
* Středokurdská ([[sorání]]) – počet mluvčích: 6–7 mil.; východ iráckého Kurdistánu, západ Íránu
* Jihokurdská (pehlewání) – počet mluvčích: 3 mil; íránské oblasti [[Kermánšáh (provincie)|Kermánšáh]] a [[Ílám]] a západ iráckého Kurdistánu
Jazyky zazaki (střední Turecko) a gorani (západ Íránu) nejsou často klasifikovány jako kurdské jazyky, protože si nejsou vzájemně srozumitelné. Jejich mluvčí však sami sebe považují za Kurdy.
Systém zápisu kurdštiny dosud není pevně stanoven a sjednocen. V Turecku se kurdština zapisuje latinkou, tureckým pravopisem, v Íránu upravenou variantou arabského písma, v Iráku buď arabským písmem nebo latinkou. V Sýrii se pro zápis kurdštiny rovněž používá latinka. Kurdové na území bývalého Sovětského svazu užívají většinou stále upravenou variantu cyrilice.
== Reference ==
| |||