Kanton (Švýcarsko): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Kirk (diskuse | příspěvky)
→‎Dějiny: opravy (již na francouzské mapě z roku 1715 se švýcarské státy označují jako kantony)
Řádek 330:
 
== Dějiny ==
Před napoleonskými válkami bylo švýcarské [[spříseženectví]] (''Eidgenossenschaft'') volným spolkem 13 států, jež byly označovány termínem ''Orte'' nebo, ''Stätten'' – místa, či ''Kantone''. K tomu přistupovala řada spojeneckých území (''Zugewandte Orte'') a podřízených teritorií. Tento systém byl po obsazení Švýcarska napoleonskými vojsky rozbit, v roce 1798 byla z jejich moci vytvořena [[Helvétská republika]] jako unitární stát. Její administrativní, celkykterý se podlenicméně francouzskéhonadále vzoručlenil nazývalyna kantony. Ještě v období Helvétské republiky však převážily federalistické tendence a roku 1803 samotný Napoleon udělil Švýcarsku federalistickou ústavu, přičemž jednotlivé kantony přijaly republikánské ústavy a emancipovala se některá bývalá závislá teritoria, termín kanton se však vžil. Některé takto ustanovené kantony však nepřežily dlouho a byly začleněny do jiných.
 
Po pádu napoleonského režimu [[Bern (kanton)|kanton Bern]] požadoval obnovu svých práv a odmítal uznat nové kantony [[Aargau]] a [[Vaud]] vzniklé na územích, jež mu dříve podléhaly, avšak pod mezinárodním tlakem byl donucen zříct se svých nároků výměnou za území bazilejského biskupství. Podle Spolkové smlouvy z roku 1815 bylo Švýcarsko pouze volným spolkem států. Kantony byly nositeli stání suverenity, měly právo vystoupit ze spolku, měly vlastní vojska, vybíraly cla, razily mince, mohly uzavírat mezinárodní smlouvy. Teprve spolková ústava z roku 1848 vytvořila ze Švýcarska federální stát, kde kantony ztratily výše zmíněné pravomoci.