Borovice těžká: Porovnání verzí

Přidáno 102 bajtů ,  před 4 lety
m
jazyk, styl, typo
m (narovnání odkazu - Půda (pedologie) -> Půda)
m (jazyk, styl, typo)
}}
 
'''Borovice těžká (žlutá)''' (''Pinus ponderosa'') je jedna z nejrozšířenějších a hospodářsky nejvýznamnějších severoamerických [[borovice|borovic]]. Patří mezi tříjehličné druhy a mezi borovicemi dosahuje také největších dimenzírozměrů: až 80 m výšky a téměř 3 m v průměru. Občas je možné se s ní setkat i v [[Česko|Česku]] v [[park]]ových a zahradních výsadbách, zřídka i v lesních porostech. Její dříve používané české jméno „žlutá“ vzniklo překladem amerického jména (Yellow Pine), které je patrně odvozeno od barvy letorostů.
 
== Synonyma ==
* borovice žlutá
 
== Taxonomické členění, rozdíly a výskyt ==
 
Rozlišují se 2 subspecie (poddruhy):
 
* ''Pinus ponderosa'' subsp. ''ponderosa'' – [[jehlice]] obvykle pouze po 3 ve svazku nebo s ojediněle vtroušenými dvoučetnými svazky. Vyskytuje se v západní části [[areál]]u druhu, tj. především [[Sierra Nevada]], [[Coast Ranges]] a [[Kaskádové pohoří]]; dále od jihu [[Kalifornie]] po jih [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]], na východě [[Montana|Montany]].
Výskyt: v západní části [[areál]]u druhu, především [[Sierra Nevada]], [[Coast Ranges]] a [[Kaskádové pohoří]]; dále od jihu [[Kalifornie]] po jih [[Britská Kolumbie|Brit. Columbie]], na východě [[Montana|Montany]].
 
* ''Pinus ponderosa'' subsp. ''scopulorum'' (Engelm.) E. Murray, 1982 – jehlice po 2-3 ve svazku s podílem cca 1/5 dvoučetných svazků (u starších stromů nižší). Vyskytuje se ve východní části areálu druhu, především v [[Skalnaté hory|Skalistých horách]]: od [[Sierra del Carmen]] u hranic USA po střed státu [[Montana]], na západě k východnímu okraji [[Velká pánev|Velké pánve]] ([[Nevada]]).
Výskyt: ve východní části areálu druhu, především v [[Skalnaté hory|Skalistých horách]]: od [[Sierra del Carmen]] u hranic USA po střed státu [[Montana]], na západě k východnímu okraji [[Velká pánev|Velké pánve]] ([[Nevada]]).
[[Soubor:Pinus ponderosa cones.jpg|thumb|Pohled na plodnou větev ''Pinus ponderosa'' subsp. ''ponderosa'']]
 
== Vzhled ==
Je to 60 (někdy až 80) m vysoký [[strom]], [[kmen (botanika)|kmen]] má i 2 (nebo 3) m v průměru,. se silnýmiSilné, trochu převislýmipřevislé [[větev|větvemivětve]], tvořícítvoříc úzkou, hustou, kuželovitou [[Koruna stromu|korunu]]. VytváříStrom vytváří mohutný [[kořenový systém]] s hluboko jdoucím hlavním (kůlovým) [[kořen]]em. [[Letorost]]y jsou žlutohnědé. [[Pupen]]y válcovité, pryskyřičnaté. [[Jehlice]] po 3, řidčeji po 3-4, tuhé, 12-26 cm dlouhé, vzpřímené, zahnuté, světle až tmavě zelené.
 
Z [[nepůvodní druh|nepůvodních]] jehličin běžně pěstovaných v [[Česko|Česku]] má borovice těžká nejdelší jehlice.
 
[[Šiška|Šišky]] jsou 5-15 cm dlouhé, přisedlé, jednotlivě nebo 2-3 v přeslenu, osten umba (pupku) přímý nebo zahnutý mírně zpět. Otevírají se po dozrání (na podzim) a po opadu zanechávají několik šupin na větvi. Opadané šišky jsou proto nezaměnitelné, u báze po chybějících šupinách v šišce vzniká jakýsi vějíř zbývajících šupin, obrazně připomínajípřipomínající částečně rozkvetlý květ. [[semeno|Semena]] jsou tmavě hnědá, nepřeléhavá, s [[křídlo (botanika)|křídlem]] dlouhým 2-3 cm.
[[Soubor:Belle Fourche River 19A.JPG|thumb|''P. ponderosa'' subsp. ''scopulorum'' v oblasti svého přirozeného výskytu]]
 
== Ekologie ==
Vyskytuje se na nejrůznějších [[Půda|půdách]] od [[pahorkatina|pahorkatin]] až po vysoké hory (3200 m n. m.) především v sušších oblastech. Je velmi geograficky [[variabilita|variabilní]], výrazně světlomilná, mrazuvzdorná, ale jižní [[provenience]] v [[Česko|Česku]] omrzají. Dosahuje úctyhodného stáří, 300 (500)300–500 let. Tvoří mezidruhové [[Křížení (biologie)|hybridy]] s [[borovice arizonská|borovicí arizonskou]] (viz [[Arboretum Sofronka]]).
 
== Využití ==
Na severoamerickém [[kontinent]]u je důležitým [[zdroj]]em [[dřevo|dřeva]] a patří zde mezi 5pět hospodářsky nejvýznamnějších druhů borovice.
V [[Česko|Česku]] je vhodným krajinářským prvkem [[lesopark]]ů a [[park]]ů.
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* BUSINSKÝ, R. 2004. ''Komentovaný světový klíč rodu ''Pinus'' L''. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
* KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus.] In: Karas, J.
* Kobliha, J. (eds.): ''Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin.'' Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. – 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. ISBN 80-213-1164-9.
* PILÁT, A. 1964. ''Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků.'' – Nakladatelství ČSAV, Praha.
* POKORNÝ, J. 1963. ''Jehličnany lesů a parků''. – SZN, Praha.
 
=== Externí odkazy ===