Otevřít hlavní menu

Změny

přidány fotografie, napřímení odkazů, fix předložek
| jméno = Klášter Bělá pod Bezdězem
| originální jméno =
| obrázek = Bělá, kostel sv. Václava 0a.jpg
| velikost obrázku = 280px
| popisek = Portál kostela sv. Václava a konvent
| zeměpisná šířka = 50.50121395031597 <!-- Jsou uvedeny souřadnice Bělé pod Bezdězem, bude třeba uvést přesnější polohu -->
| zeměpisná délka = 14.80418068007942
| loc-map =
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{vlajka a názevflagicon|Česká republikaČesko}} [[Česko]]
| kraj = [[File:Central Bohemian Region CoA CZ.svg|23px]] [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| místo = [[File:Bpb znak.jpg|23px]] [[Bělá pod Bezdězem]]
| řád = [[Řád augustiniánů|augustiniáni]]
| datum založení = [[1345]]
| dceřiný klášter =
}}
'''Klášter augustiniánů v &nbsp;Bělé pod Bezdězem ''' byl založen roku [[1345]], jako nejstarší augustiniánský konvent v &nbsp;severních Čechách. Areál kláštera je chráněn jako [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{MonumNet|název=Klášter augustiniánský s &nbsp;kostelem sv. Václava|ID=158819|datum=2012-12-13}}</ref>
 
== Dějiny kláštera ==
=== Od založení po první zánik kláštera ===
[[Soubor:Bělá, kostel sv. Václava zadní trakt.jpg|náhled|vlevo|Část kláštera]]
S dějinami kláštera je úzce spojeno město [[Bělá pod Bezdězem]], které vzniklo tak, že veškeré městské právo původně určené založenému městu Starému Bezdězi roku [[1264]] bylo přeneseno na nové místo, a to právě do Bělé ([[1337]]). Brzy potom byl roku [[1345]] založen v severozápadním rohu města augustiniánský konvent. Komunita zde začala fungovat o pět let později po založení. Zakladatel, pan [[Hynek Berka z Dubé]], ho určil pro dvanáct řeholníků a obdařil hojným nadáním ''Konvent'' s [[Kostel svatého Václava (Bělá pod Bezdězem)|kostelem sv. Václava]] byl však dostavěn až po smrti zakladatele. Dílo dokončil pak pan [[Zajícové|Zajíc]] z Házmburku na Zbirohu, držitel hradu Bezdězu, za nějž byla dokončena stavba klášterního komplexu. Podle augustiniánské ''memorabilie'' byl prý klášter založen již roku [[1340]] královnou Alžbětou. Vzkvétající klášter byl však v říjnu roku [[1421]] husity spolu s celým městem dobyt a spálen. Podle některých pramenů byli všichni řeholníci vyvražděni. Obnova řeholního života zde proběhla v roce [[1442]], avšak klášter zůstal až do roku [[1445]] v troskách. Tehdy přišlo do Bělé několik augustiniánů z [[Klášter augustiniánů (Praha-Malá Strana)|Prahy od sv. Tomáše]] a za pomoci Chvala [[Berkové z Dubé|Berky z Dubé]] částečně upravili kapli a konvent, aby mohly být konány bohoslužby a konvent mohl být obydlen. V druhé polovině 16. století však nebyl klášter obsazován, začal pustnout až opět zanikl.
[[Soubor:KostelBělá, kostel sv. Václava Bělá2a.JPGjpg|náhled|Kostel svatého Václava v &nbsp;Bělé]]
S &nbsp;dějinami kláštera je úzce spojeno město [[Bělá pod Bezdězem]], které vzniklo tak, že veškeré městské právo původně určené založenému městu Starému Bezdězi roku [[1264]] bylo přeneseno na nové místo, a to právě do Bělé ([[1337]]). Brzy potom byl roku [[1345]] založen v &nbsp;severozápadním rohu města augustiniánský konvent. Komunita zde začala fungovat o &nbsp;pět let později po založení. Zakladatel, pan [[Hynek Berka z &nbsp;Dubé]], ho určil pro dvanáct řeholníků a obdařil hojným nadáním ''Konvent'' s &nbsp;[[Kostel svatého Václava (Bělá pod Bezdězem)|kostelem sv. Václava]] byl však dostavěn až po smrti zakladatele. Dílo dokončil pak pan [[Zajícové z Hazmburka|Zajíc]] z Házmburku&nbsp;Házmburka]] na Zbirohu, držitel hradu Bezdězu, za nějž byla dokončena stavba klášterního komplexu. Podle augustiniánské ''memorabilie'' byl prý klášter založen již roku [[1340]] královnou Alžbětou. Vzkvétající klášter byl však v &nbsp;říjnu roku [[1421]] husity spolu s &nbsp;celým městem dobyt a spálen. Podle některých pramenů byli všichni řeholníci vyvražděni. Obnova řeholního života zde proběhla v &nbsp;roce [[1442]], avšak klášter zůstal až do roku [[1445]] v &nbsp;troskách. Tehdy přišlo do Bělé několik augustiniánů z &nbsp;[[Klášter augustiniánů (Praha-Malá Strana)|Prahy od sv. Tomáše]] a za pomoci Chvala [[Berkové z Dubé|Berky z &nbsp;Dubé]] částečně upravili kapli a konvent, aby mohly být konány bohoslužby a konvent mohl být obydlen. VVe druhé polovině 16. století však nebyl klášter obsazován, začal pustnout až opět zanikl.
 
=== Obnovení kláštera v &nbsp;17. století a další dějiny ===
[[Albrecht z &nbsp;Valdštejna]] uvedl roku [[1627]] augustiniány na hrad [[Bezděz (hrad)|hrad Bezděz]], ale tamní komunita se na hradě udržela za tehdejších válečných událostí jen do roku [[1633]]. Potom císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] uvedl na Bezděz benediktiny a augustiniáni se vrátili ještě roku [[1633]] do Bělé pod Bezdězem ke svému bývalému [[kostel svatého Václava (Bělá pod Bezdězem)|kostelu sv. Václava]]. Do opravy konventu bydleli nejdříve na faře a pak v &nbsp;domku u &nbsp;městské fortny. V &nbsp;letech [[1650]]-[[1659]] byl postaven v &nbsp;Bělé nový konvent (Binago), který byl postupně rozšiřován a zvětšován ([[1696]]-[[1697]], [[1715]]). Bylo zde čtrnáct bratří. Nový barokní kostel sv. Václava postavil v &nbsp;letech [[1708]]-[[1712]] G. &nbsp;Abondio (k &nbsp;benedikci stavby došlo však, podle některých údajů, již v &nbsp;roce 1707). V &nbsp;Bělé vypomáhali augustiniáni v &nbsp;duchovní správě a vyučovali od roku [[1787]] na tamní hlavní škole, která byla přípravkou pro augustiniánské gymnázium v &nbsp;České Lípě. Měla čtyři třídy. Roku [[1777]] byla škola zrušena a změněna na německou školu. Od roku [[1865]] měl konvent povinnost vydržovat čtyři třídy chlapecké školy a škola se stala českou. Když roku [[1894]] vznikla v &nbsp;Bělé veřejná pětitřídní škola, zaniklo augustiniánské školství definitivně. Pak byl augustiniánský konvent v &nbsp;Bělé obsazen již jen dvěma řeholníky a jedním konvršem a měl jen místní význam. V &nbsp;roce [[1930]] (za [[převor]]a Hroznaty Junka) byla část kláštera adaptována pro místní muzeum.
 
[[Soubor:Kostel sv.Václava Bělá.JPG|náhled|Kostel svatého Václava v Bělé]]
=== Obnovení kláštera v 17. století a další dějiny ===
[[Albrecht z Valdštejna]] uvedl roku [[1627]] augustiniány na hrad [[Bezděz]], ale tamní komunita se na hradě udržela za tehdejších válečných událostí jen do roku [[1633]]. Potom císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] uvedl na Bezděz benediktiny a augustiniáni se vrátili ještě roku [[1633]] do Bělé pod Bezdězem ke svému bývalému [[kostel svatého Václava (Bělá pod Bezdězem)|kostelu sv. Václava]]. Do opravy konventu bydleli nejdříve na faře a pak v domku u městské fortny. V letech [[1650]]-[[1659]] byl postaven v Bělé nový konvent (Binago), který byl postupně rozšiřován a zvětšován ([[1696]]-[[1697]], [[1715]]). Bylo zde čtrnáct bratří. Nový barokní kostel sv. Václava postavil v letech [[1708]]-[[1712]] G. Abondio (k benedikci stavby došlo však, podle některých údajů, již v roce 1707). V Bělé vypomáhali augustiniáni v duchovní správě a vyučovali od roku [[1787]] na tamní hlavní škole, která byla přípravkou pro augustiniánské gymnázium v České Lípě. Měla čtyři třídy. Roku [[1777]] byla škola zrušena a změněna na německou školu. Od roku [[1865]] měl konvent povinnost vydržovat čtyři třídy chlapecké školy a škola se stala českou. Když roku [[1894]] vznikla v Bělé veřejná pětitřídní škola, zaniklo augustiniánské školství definitivně. Pak byl augustiniánský konvent v Bělé obsazen již jen dvěma řeholníky a jedním konvršem a měl jen místní význam. V roce [[1930]] (za [[převor]]a Hroznaty Junka) byla část kláštera adaptována pro místní muzeum.
=== Zrušení kláštera ve 20. století ===
V &nbsp;roce [[1948]] zemřel poslední místní [[převor]], P. Rudolf Löw a administrátorem kláštera se stal P. [[Václav Josef Holas]], OSA, tehdy působící v &nbsp;[[Klášter Česká Lípa|klášteře v &nbsp;České Lípě]]. V &nbsp;té době již v &nbsp;Bělé nebyl v &nbsp;klášteře žádný řeholník, administrátor pouze dojížděl o nedělích a svátcích sloužit bohoslužby v &nbsp;klášterním kostele. P. Holas byl po roce přeložen do Domažlic, a administraci bělského kláštera převzal P. [[Vít Václav Mareček]], OSA, opět z &nbsp;České Lípy. V &nbsp;roce [[1950]] byl P. Mareček v &nbsp;rámci [[Akce K]] internován, a tím zanikl i bělský konvent.
 
{{Viz též|Seznam převorů augustiniánského kláštera v &nbsp;Bělé pod Bezdězem}}
 
== Současnost kláštera ==
Dnes jsou v &nbsp;budovách konventu sociální byty. Po roce [[1989]] se ujala díky P. [[Vít Václav Mareček|Marečkovi]] praxe občasných návštěv augustiniánů v &nbsp;Bělé, při kterých byly také v &nbsp;klášterním kostele slouženy příležitostné bohoslužby. Tato tradice pokračuje dodnes. Počátkem 21. století byla opravena kostelní fasáda. Za bělského faráře [[Jan Nepomuk Jiřiště|Jana Nepomuka Jiřiště]] (v Bělé působil v l.&nbsp;letech [[2000]]-[[2013]]) bývaly v &nbsp;klášterním kostele jednou měsíčně pravidelné bohoslužby.
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
* [[Jaroslav Macek|MACEK Jaroslav]], ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], [[Kostelní Vydří]] [[2007]], ISBN 978-80-7195-121-6.
* [[Jan Nepomuk Jiřiště|JIŘIŠTĚ, Jan Nepomuk]], ''Kostel a klášter sv. Václava, Augustiniáni v &nbsp;Bělé pod Bezdězem'', nakladatelství ONYX a Česká provincie řádu sv. Augustina [[2012]], ISBN 978-80-86788-83-8
 
=== Externí odkazy ===