Marie von Ebner-Eschenbachová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Život a dílo. Infobox. |
+ 1x média, typos, wikiodkazy. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 12:
| žánr = [[román]], společensko-sociální román, [[povídka]] a [[divadlo]]
}}
[[Soubor:Marie Ebner Eschenbach 1916.jpg|thumb|Marie von Ebner-Eschenbach]]
'''Marie von Ebner-Eschenbachová, hraběnka Dubská,''' ([[13. září]] [[1830]], [[Zdislavice (Troubky-Zdislavice)|Zdislavice]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/8861/?strana=81 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> u [[Kroměříž]]e – [[12. březen|12. března]] [[1916]], [[Vídeň]]) byla [[Rakousko|rakouská]] [[spisovatel]]ka píšící v [[české země|českých zemích]]. <ref>[[Pavel Eisner]] oddíl Od r.1848 do našich dnů. In {{Citace monografie | titul = Československá vlastivěda díl VII - Písemnictví / hlavní redaktor [[Václav Dědina]]| vydání = 1 | vydavatel = Sfinx | místo = Praha | rok = 1933 | počet stran = 608,}}</ref> Je považována za nejvýznamnější německy píšící autorku 19. století.
Odmala projevovala velký zájem o divadlo a literaturu. Ve čtrnácti letech vytvořila své první literární dílo, drama s námětem z [[Dějiny Francie|francouzských dějin]]. Zatímco její první [[Drama|dramatické]] pokusy neuspěly, brzy se prosadila [[Povídka|povídkami]], [[Novela (literatura)|novelami]] a [[Román|romány]]. Tyto už publikovala pod jménem Ebner-Eschenbachová, poté co se v roce 1848 provdala za svého bratrance barona Moritze von
| příjmení = Jeřábková
| jméno = Eleonora
Řádek 46:
== Biografie ==
Pocházela ze šlechtického rodu [[Dubští z Třebomyslic|Dubských z Třebomyslic]]. Narodila se jako Marie Dubská, dcera hraběte Dubského z Třebomyslic, ve [[Zdislavice (Troubky-Zdislavice)|Zdislavicích]] na Kroměřížsku. Matka jí zemřela záhy po porodu a jako dítě byla vychována českou chůvou. Výhradně německou výchovu jí zavedla až její nevlastní matka Xaverina z Kolovratů. Byla nazývána rakouskou [[Božena Němcová|Boženou Němcovou]].<ref>[[Pavel Eisner]] oddíl Od r.1848 do našich dnů. In {{Citace monografie | titul = Československá vlastivěda díl VII - Písemnictví / hlavní redaktor [[Václav Dědina]]| vydání = 1 | vydavatel = Sfinx | místo = Praha | rok = 1933 | počet stran = 608,}}</ref>
Kromě [[němčina|němčiny]] (jazyka, v němž psala) ovládala i [[čeština|češtinu]] a [[francouzština|francouzštinu]]. Její odkaz vyniká mj. bohatou studnicí trefných [[aforismus|aforismů]].
Na své přání byla pohřbena v rodinné klasicistní budově hrobky [[hrabě|hrabat]] [[Dubští z Třebomyslic|Dubských]] ve [[Troubky-Zdislavice|Zdislavicích]]. Tuto hrobku spravoval [[Zlínský kraj]] prostřednictvím [[Muzeum Kroměřížska|Muzea Kroměřížska]].<ref>[http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-kulturni-servis/339545/muzeum-kromerizska-opravuje-hrobku-nemecky-pisici-spisovatelky.html Muzeum Kroměřížska opravuje hrobku německy píšící spisovatelky]</ref> Od března roku 2016 je ve správě neziskové organizace Czech National Trust o. p. s.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
▲Tuto hrobku spravoval [[Zlínský kraj]] prostřednictvím [[Muzeum Kroměřížska|Muzea Kroměřížska]].<ref>[http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-kulturni-servis/339545/muzeum-kromerizska-opravuje-hrobku-nemecky-pisici-spisovatelky.html Muzeum Kroměřížska opravuje hrobku německy píšící spisovatelky]</ref> Od března roku 2016 je ve správě neziskové organizace Czech National Trust o. p. s.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 66 ⟶ 61:
| vydavatel = Czech National Trust o. p. s.
| jazyk =
}}</ref>
== Díla ==
Řádek 73 ⟶ 68:
* povídka ''Krambambuli'' (1883) – příběh psa, který miluje dva pány – myslivce a pytláka, kteří se vzájemně nenávidí a pes neví proč, [[alegorie]] Češi vs. Němci,
* novela ''Hodinářka Lotti'' (1889)
* povídky ''Na vesnici nepochopená'' (1886), ''Terka'' (1886) a ''Nechává ruku líbat'' (1893), ''Babička'' (1875), ''Rukávník'' (1889) a ''Premiant'' (1901),[[Soubor:ZdislaviceHrobka.jpg|thumb|Rodinná hrobka ve Zdislavicích|220x220px]]
* povídky z polského prostředí ''Jakob Szela'' (1883) a ''Krajský fyzik'' (1883),
* román ''Nevěrec'' (1893) – z katolického prostředí.
| |||