Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 100 bajtů ,  před 3 lety
Pravopisné a stylistické úpravy. (Věřte mi, byly zapotřebí!)
Vrby rostou téměř po celém světě s těžištěm největšího rozšíření v mírném až subarktickém pásmu [[Evropa|Evropy]] (65 [[druh (biologie)|druhů]]), [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] (asi 100 druhů), v [[Rusko|Rusku]] (120 druhů) a v [[Čína|Číně]] (270 druhů). Dále se vyskytuje v [[Japonsko|Japonsku]], [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], [[Afrika|Africe]] i na [[Střední východ|Středním východě]]. Chybí jen v [[Austrálie|Austrálii]], na [[Nový Zéland|Novém Zélandě]], v [[Oceánie|Oceánii]], jihovýchodní [[Asie|Asii]], západní [[Afrika|Africe]] a východní [[Brazílie|Brazílii]].
 
Rostou v místech s dostatkem vody a světla,. přiPři splnění těchto podmínek osidlují téměř všechny [[biotop]]y.: Odod terénních sníženin, horských roklí a strží, ledovcových karů až po údolní hlinité a štěrkové nánosy v okolí současných nebo zanesených říčních koryt. Osídlují čerstvě uložené substráty a využívají míst ovlivněných lidskou činností, vyrůstají na navážkách, opuštěných loukách, pastvinách i orné půdě, v lomech, či železničních náspech.
 
Místo původu tohoto rodu je pravděpodobně v horách východní [[Asie]], odkud se mírně rozšířil do [[Tropický podnebný pás|tropů]], hodně po [[Mírný podnebný pás|mírném pásmu]] a později i do [[Arktida|Arktických oblastí]]. V [[doba ledová|dobách ledových]] ustupoval ze severu a v dobách meziledových se vracel zpět k severu. a přitomPřitom docházelo ke [[křížení (biologie)|hybridizaci]] mezi izolovanými [[populace]]mi. Po ustoupení [[ledovec|ledovců]] byly vrby schopné díky svým větrem roznášenýchroznášeným [[semeno|semenům]] obsadit jako jedny z prvýchprvních po ledovcíchbiotopy uvolněné biotopypo ledovcích.
 
Vysokohorské druhy, jsou [[glaciální relikt|glaciálním reliktem]] arktického původu. Při poslední době ledové již neleželo naše území pod ledovcovým příkrovem, a mj. se právě tyto vrby dokázaly tvrdým životním podmínkám [[tundry]] přizpůsobit a přežít. S&nbsp;nástupem teplejšího [[Podnebí|klimatu]] však přežily v&nbsp;silné konkurenci většinou jen ty, které rostly vysoko v&nbsp;horách, nebo v&nbsp;jiných nehostinných prostředích, např. v&nbsp;[[rašeliniště|rašeliništích]], [[vřesoviště|vřesovištích]], nebo [[bažina]]tých územích.<ref name = vrba>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Ševčík | jméno = Jan | titul = DP: Vrba bylinná v České republice ... | url = http://theses.cz/id/dlrlft/69842-738517002.pdf | datum aktualizace = 07.05.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra ekol. a živ. prostředí, Olomouc | jazyk = cs}}</ref><ref name = charakteristika>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Nývltová | jméno = Veronika | titul = DP: Charakteristika skupiny vrby bobkolisté s důrazem na vrbu dvoubarvou | url = http://theses.cz/id/ic2z9u/119945-235169181.pdf | datum aktualizace = 12.08.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc | jazyk = cs}}</ref><ref name = hybridizace>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brandová | jméno = Blanka | titul = DP: Hybridizace horských druhů vrb na příkladu vrby hrotolisté ... | url = http://theses.cz/id/mr214z/126545-611945768.pdf | datum aktualizace = 07.05.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc | jazyk = cs}}</ref>
 
== Popis ==
Vrby jsou [[opadavé dřeviny|opadavé]] [[dvoudomost|dvoudomé]] [[strom]]y nebo [[keř]]e s&nbsp;mohutným [[kořen]]ovým systémem,. mohouMohou růst vzpřímeně, vystoupavě nebo být plazivé, jejich větve jsou vzpřímené nebo převisle. Přestože jsou obvykle pružné, u&nbsp;báze mohou být lámavé,. veVe většině jsou lyselysé, občas ojíněné.
 
[[Pupen]]y mají zpravidla jednu šupinu, jen vzácně dvě. Střídavě, výjimečně i vstřícně vyrůstající [[list]]y jsou jednoduché, a celistvé,. většinouVětšinou mají krátký [[řapík]] a [[palist]]y. [[čepel listová|Listové čepele]] bývají tvaru čárkovitého až obvejčitého, okraje mají celokrajné nebo zubaté.
 
Vzpřímená [[květenství]], [[jehněda|jehnědy]], většinou na krátkých [[stopka|stopkách]], jsou složeny z&nbsp;[[jednopohlavnost|jednopohlavných]], silně redukovaných, bezobalných [[květ]]ů vyrůstajících v&nbsp;[[paždí]] [[listen]]ů. Mívají tvar podlouhlý nebo téměř kulovitý, vyrůstají buď před rašením listů, zároveň s ním, nebo po vyrašení. Samčí květy mají 2&nbsp;až mnoho (i 12) tyčinek s&nbsp;volnými nebo částečně srostlými nitkami nesoucími prašníky. Samičí jsou vytvořeny parakarpním [[gyneceum (botanika)|gyneceem]] srostlým ze 2dvou&nbsp;až 4čtyř&nbsp;[[plodolist]]ů,. majíMají stopkatý nebo přisedlý jednodílný [[semeník]] s&nbsp;více [[vajíčko|vajíčky]], malou [[čnělka|čnělku]] a ohnutou dvoulaločnou [[blizna|bliznu]]. Mívají pohárkovitý terč pod květem nebo [[nektar]]ové žlázky. U&nbsp;většiny vrb je větší počet samičích rostlin než samčích. Květy [[opylení|opyluje]] [[hmyz]], některé navíc i vítr.
 
[[Plod (botanika)|Plody]] jsou [[tobolka (plod)|tobolky]] otvírající se dvěma zkrucujícími se [[chlopeň (botanika)|chlopněmi]],. obsahujíObsahují velký počet (až 32) drobných, lysých [[semeno|semen]] opatřených [[chmýr]]em, která se dobře šíří na velké vzdálenosti. Semena jsou bez [[endosperm]]u a mají poměrně krátkou dobu [[klíčení semene|klíčivosti]]. Rostliny se uměle množí převážně [[řízkování|bylinnými řízky]].
 
Mnoha druhům vrb je vlastní [[mykorhiza]], která je ve dvou variantách. Při prvéprvní z nich houba vytváří kolem kořene [[hyfa|hyfový]] plášť a neproniká do kořene, při druhé houbová vlákna do kořene pronikají. Rostlina při tomto soužití poskytuje houbě [[uhlík]] a energii, houba naopak rostlině vodu a některé [[minerál]]y. Pro vrby žijící v&nbsp;nepříznivých přírodních podmínkách je mykorhiza nutnou součásti přežití.<ref name = vrba/><ref name = charakteristika/><ref name = hybridizace/><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Dendrologie.cz: Vrba | url = http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=4&id=61 | datum aktualizace = 31.12.2006 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = P. Horáček a J. Mencl | jazyk = cs}}</ref><ref name = priroda>{{Citace elektronické monografie | titul = Dendrologie.cz: Vrba | url = www.priroda.cz/lexikon.php?detail=548 | datum aktualizace = 31.12.2006 | datum přístupu = 00.00.2011 | issn = 1801-2787 | vydavatel = Petr Kadlík, Příroda.cz, internetový magazín | jazyk = cs}}</ref>
 
== Význam ==
Vrba se po mnoha tisíciletí využívá jako zdroj měkkého, pórovitého, nekvalitního [[dřevo|dřeva]], mnohdy v&nbsp;[[region]]ech, kde roste ania jinéjiný materiál k&nbsp;dispozici není. Její listy i mladé výhonky sloužíněkdy někdeslouží jako potrava pro [[dobytek]], [[ovce]] i [[Sob polární|soby]],. ohebnéOhebné a různobarevné proutí se používá k&nbsp;výrobě ošatek, košů i rozličného nábytku,. dříveVrbové kůry se vrbovédříve kůryse užívalo k&nbsp;vydělávání [[kůže (materiál)|kůží]]. JeVrba je významnou [[medonosná rostlina|medonosnou rostlinou]] vykvétající brzy z&nbsp;jara. Pro snadné zakořeňování poléhavých větví a keřovitý vzrůst se vrby používají ke stabilizaci břehů vodních toků a nádrží. Mnohé druhy se pro svůj vzhled vysazují jako [[okrasná rostlina|okrasné dřeviny]] v&nbsp;parcích nebo; drobnější, pomalu rostoucí druhy nalezneme na skalkách v&nbsp;okrasných zahradách. S&nbsp;vrbou, jako rychle rostoucí dřevinou, se výhledově uvažuje pro produkci [[biomasa|biomasy]] k&nbsp;[[energetika|energetickým účelům]].
 
Vrbová [[borka|kůra]] obsahuje [[glykosidflavonoidy]], [[salicintříslovina|třísloviny]] pro výrobua [[kyselina salicylová|kyseliny salicylovéšťavelan]]y, dále také [[flavonoidyglykosid]], [[tříslovina|tříslovinysalicin]] apro výrobu [[šťavelankyselina salicylová|kyseliny salicylové]]y. V&nbsp;lidovém léčitelství se z kůry připravují odvary, které snižují teplotu, tiší bolesti, léčí nespavost, průjem i revma,. používáKůra se také používá jako [[diuretikum]]. Při vnějším použitíužití se aplikujíaplikuje proti kožním plísním, pocení a na nehojící se rány.<ref name = vrba/><ref name = priroda/><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Váňa | jméno = Josef | titul = Léčivé stromy a keře – Vrba | url = http://www.kosmas.cz/knihy/132875/lecive-stromy-a-kere-podle-bylinare-pavla-2-dil/ |rok = 2006 | počet stran = 310 | isbn = 80-7281-268-8 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Eminent, Kosmas, internetové knihkupectví, Praha 2 | jazyk = cs}}</ref><ref name = "vrbašedá">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Klečková | jméno = Lucie | titul = DP: Vrba šedá v Moravskoslezských Beskydech ... | url = http://theses.cz/id/b3ezcw/71200-940368752.pdf | datum aktualizace = 12.08.2010 | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Univerzita Palackého, PřF, Katedra botaniky, Olomouc | jazyk = cs}}</ref>
 
== Taxonomie ==
Rod vrba je velice široký a patří k&nbsp;[[taxonomie|taxonomicky]] značně problematickým skupinám rostlin. Podle posledních poznatků se skládá asi ze 450&nbsp;druhů, názory na počet jsou však dosti odlišné. Důvodem je obtížná determinace způsobována častým mezidruhovým [[křížení (biologie)|křížením]], mnohdy zpětným a násobným, velkou [[genetika|genetickou]] a [[Morfologie (biologie)|morfologickou]] variabilitou a mnohdy nezřetelnými určovacími znaky. Blízce příbuzné druhy se lehce kříží mezi sebou a vznikají [[hybridní roj]]e. Odlišit zpětné a vícenásobné křížence od rodičovských druhů bývá velmi složité, mnohdy téměř nemožné. Někde převažují počty [[plodnost|fertilních]] kříženců nad mateřskými rostlinami.
 
Mezi hlavní faktory, přispívající k&nbsp;velké genetické variabilitě, patří dvoudomost, šíření semen při [[pohlavní rozmnožování|generativním rozmnožování]] na velké vzdálenosti, dlouholetý [[vegetativní rozmnožování|klonální životní cyklus]] a dobrá [[plodnost (biologie)|plodnost]]. Rostliny obvykle střídají [[pohlavní rozmnožování|pohlavní způsob]] reprodukce s&nbsp;[[vegetativní rozmnožování|nepohlavním]]. Většina druhů je navíc hodně plastická, může se vyskytovat jako keřík nebo strom, mít okraj listů celistvý nebo pilovitý apod. Tyto vlastnosti jsou ovlivněny prostředím, což zvyšuje problémy při identifikaci druhů.
 
Tradičně je rod ''Salix'' dělen do tří [[podrod]]u: ''Salix'' sg.&nbsp;''Salix'', ''Salix'' sg.&nbsp;''Vetrix'' a ''Salix'' sg.&nbsp;''Chamaetia'', každý je dále rozdělen do [[sekce (biologie)|sekcí]]. Tato tradiční morfologická klasifikace ale bývá zpochybňována [[molekulární biologie|molekulárními výzkumy]], jindy zase je přiřazován ještě čtvrtý podrod ''Salix'' sg.&nbsp;''Longifolie''.
 
V&nbsp;České republice je zaznamenáno těchto 25&nbsp;druhů: (vrba bledá je patrně již vyhynula)
 
=== ''Salix'' subgen. ''Salix'' ===
=== ''Salix'' subgen. ''Vetrix'' ===
Keře nebo nepříliš statné stromy, kvete před nebo současně s&nbsp;rašením listů, nejpočetnější podrod, velmi častá hybridizace; pochází z&nbsp;[[oligocén]]u
* [[Vrba bledá]] (''Salix starkeana'') Willd. -- (vrba bledá patrně již vyhynula)
* [[Vrba černající]] (''Salix myrsinifolia'') Salisb.
* [[Vrba dvoubarvá]] (''Salix bicolor'') Willd.
 
== Ohrožení ==
Příloha č.&nbsp;II "Vyhlášky„Vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č.&nbsp;395/1992 Sb. Seznam zvláště chráněných druhů rostlin"rostlin“ stanovila:
* [[Kriticky ohrožený]]m druhem jsou: vrba borůvkovitá, vrba bylinná, vrba černající, vrba dvoubarvá, vrba laponská
* [[Ohrožený|Silně ohroženým]] druhem je: vrba velkolistá
* [[Zranitelný|Ohroženým]] druhem je: vrba plazivá
 
V&nbsp;roce 2000&nbsp;"Černý„Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky"republiky“ vyhlásil, že jsou:
* [[Kriticky ohrožený|Kriticky ohroženým druhem]]: jsou vrba borůvkovitá, vrba bylinná, vrba černající, vrba dvoubarvá, vrba laponská krkonošská, vrba plazivá a vrba velkolistá.
* [[Ohrožený|Silně ohroženým druhem]]: jsouv vrba laponská pravá, vrba šedá, a vrba šípová.
* [[Zranitelný|Ohroženým druhem]]: jsou vrba lýkovcová, a vrba rozmarýnolistá. <ref name = "vrbašedá"/><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. | url = http://ebotanika.net/material/ohrdruhy.htm | datum přístupu = 00.00.2011 | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí ČR | jazyk = cs}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Procházka | jméno = František | url = http://portal.nature.cz/publik_syst/files/RL_OP18_cevnt.pdf | titul = Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 147 | datum přístupu = 00.00.2011 | isbn = 80-86064-52-2 | jazyk | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR= cs}}</ref>
 
== Několik druhů vrby ==
Anonymní uživatel