Olomoucký úděl: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
M-sche (diskuse | příspěvky)
m Typografie
reference
Řádek 7:
Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili. Z vládců Olomoucka se nejvíce prosadil [[Svatopluk Olomoucký]], který se dostal v letech 1107–09 na pražský knížecí stolec. Do údělu byli také často dosazováni synové nebo bratři vládnoucích knížat v Praze.
 
== Údělná knížata olomoucká <ref>{{Citace monografie | příjmení = Schelle| jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Schelle | titul = Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát | svazek = | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2015 | počet stran = 649 | isbn = 978-80-7432-652-3 | strany = 44}}</ref> ==
== Seznam vládců Olomoucka ==
 
{| class="wikitable"
Řádek 14:
|-
| align="center" | 1 || align="center" | [[Vratislav II.|Vratislav]]
| align="center" | 1054–10551055–1056 || Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.
|-
| align="center" | 2 || align="center" | [[SpytihněvVratislav II.|Vratislav]]
| align="center" | 1055–10571058–1061 || SpytihněvPodruhé. vládneRoku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako českýVratislav knížeII.
|-
| align="center" | 3 || align="center" | [[VratislavOta III.|Vratislav Olomoucký]]
| align="center" | 1057–1061 || Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II.
|-
| align="center" | 4 || align="center" | [[Ota I. Olomoucký]]
| align="center" | 1061–1087 || Syn Břetislava I.
|-
| align="center" | 54 || align="center" | [[Boleslav (syn Vratislava II.)|Boleslav]]
| align="center" | 1087–10911090–1091 || Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil [[Konrád I. Brněnský]].
|-
| align="center" | 65 || align="center" | [[Svatopluk Olomoucký]] a <br />[[Ota II. Olomoucký]]
| align="center" | 1091–1109/101091–1107 || Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka [[Eufemie Uherská]].
|-
| align="center" | 76 || align="center" | [[VladislavOta III. Olomoucký]]
| align="center" | 1110–11131091–1110 || VládneSynové jakoOty českýI. knížeOlomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka [[Eufemie Uherská]].
|-
| align="center" | 87 || align="center" | [[Ota II. Olomoucký]]
| align="center" | 1113–1126 || Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v [[Bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]].
|-
| align="center" | 98 || align="center" | [[Václav Jindřich Olomoucký|Václav (I.)]]
| align="center" | 1126–1130 || Syn Svatopluka Olomouckého
|-
| align="center" | 109 || align="center" | [[SoběslavLupolt I.Olomoucký]]
| align="center" | 1130–11351135–1137 || PoSyn Václavověknížete smrtiBořivoje olomoucko získal kníže SoběslavII.
|-
| align="center" | 1110 || align="center" | [[LupoltVladislav Olomoucký]]
| align="center" | 1135–11371137–1140 || Syn knížete BořivojeSoběslava III. Otec mu svěřil Olomoucko, vládnechtěl ztak vůlepotvrdit Soběslavaúmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.
|-
| align="center" | 1211 || align="center" | [[VladislavOta OlomouckýIII. Dětleb]]
| align="center" | 1137–1140 || Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat z Vladislava svým nástupcem v Praze.
|-
| align="center" | 13 || align="center" | [[Ota III. Dětleb]]
| align="center" | 1140–1160 || Syn Oty II. Olomouckého
|-
| align="center" | 1412 || align="center" | [[VladislavBedřich II.(kníže)|Bedřich]]
| align="center" | 1160–11621164–1173 || VládneSyn jakoVladislava českýII., králkníže.
|-
| align="center" | 1513 || align="center" | [[BedřichOldřich (knížesyn Soběslava I.)|BedřichOldřich]]
| align="center" | 1162–11731173–1176 || Syn VladislavaSoběslava I. Pomohl bratrovi [[Soběslav II.,|Soběslavovi II.]] na knížecí stolec a ten mu svěřil knížeOlomoucko.
|-
| align="center" | 1614 || align="center" | [[OldřichVáclav (syn Soběslava III. (kníže)|OldřichVáclav II.]]
| align="center" | 1173–11771177–1178 || Syn Soběslava I., Pomohlbudoucí bratrovikníže. [[SoběslavOd II.|Soběslavovibratra Soběslava II.]] nazískal knížecíolomoucký stolecúděl a tenpozději i brněnský. V roce 1179 utekl mupřed svěřilknížetem OlomouckoBedřichem.
|-
| align="center" | 1715 || align="center" | [[VáclavKonrád II. (kníže)Ota|VáclavKonrád IIIII. Ota]]
| align="center" | 1174–11791180–1182 || Syn SoběslavaKonráda I.Znojemského, budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.
|-
| align="center" | 1816 || align="center" | [[PřemyslVladimír Otakar I.|Přemysl OtakarOlomoucký]]
| align="center" | 1179–11821185–???? || Syn VladislavaOty IIIII. Dětleba, budoucíúděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal králknížetem.
|-
| align="center" | 19 || align="center" | [[Konrád II. Ota|Konrád III. Ota]]
| align="center" | 1182–1189 || Syn Konráda Znojemského, budoucí kníže.
|-
| align="center" | 20 || align="center" | [[Vladimír Olomoucký]] a <br />[[Břetislav Olomoucký]]
| align="center" | 1189–1192 || Synové Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem.
|-
| align="center" | 21 || align="center" | [[Vladislav Jindřich]]
| align="center" | 1192–1194 || Syn Vladislava II., byl mu udělen titul markraběte moravského.
|-
| align="center" | 22 || align="center" | [[Vladimír Olomoucký]] a <br />[[Břetislav Olomoucký]]
| align="center" | 1194–1200/1201 || Synové Vratislava Brněnského. Břetislav zemřel kolem roku 1201. Po tomto datu Moravě vládne markrabí.
|}
 
==Reference==
<references />
 
== Související články ==