Povolžští Němci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava několika překlepů značka: editace z Vizuálního editoru |
m narovnání odkazu, typos fixed: 1762 - 1763 → 1762–1763 za použití AWB |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Katharina-II-von-Russland.jpg|
'''Povolžští Němci''' (německy: ''Wolgadeutsche'' nebo ''Russlanddeutsche'', rusky: Поволжские немцы) byli etničtí [[Němci]], kteří žili podél řeky [[Volha|Volhy]] v jižní části evropského [[Rusko|Ruska]] převážně v okolí dnešního města [[Saratov]]. Němečtí imigranti přišli do Ruska v 18. století, jelikož jim carevna Kateřina II. zaručila svobodu vyznání, jazyka, svobodné udržování jejich tradic a další výhody. V 19. a na začátku 20. století mnoho Povolžských Němců emigrovalo z Ruska do [[Spojené státy americké|USA]], [[Kanada|Kanady]] či zemí [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].
Řádek 5:
== Kateřina II. Veliká ==
V roce [[1762]] usedla na carský trůn manželka [[Petr III. Ruský|cara Petra III.]] carovna [[Kateřina II. Veliká|Kateřina II.]] někdy známá pod přízviskem ''Veliká''. Kateřina II. vlastním jménem ''Sofie Frederika Augusta'' pocházela ze [[Štětín]]a a byla etnická Němka. Po nástupu na trůn provedla několik významných reforem a v letech
Lidé z [[Anglie]] či [[Francie]] byli většinou více zainterestování možnosti nového života v jejich koloniálních panstvích. Další země jako [[Habsburská monarchie|Rakousko]] zakázaly emigraci ze země. Největší ohlas našla výzva u Kateřinin krajanů v rozdrobeném a slabém Německu. Osadníci přišli převážně z [[Bavorsko|Bavorska]], [[Bádensko|Bádenska]], [[Hesensko|Hesenska]], [[Rýnská Falc|Falce]] a [[Porýní]]. Ti, co přišli, začali hned využívat výhod, které jim Kateřininy zákony vyhrazovaly (např. nemuseli sloužit v armádě).
Řádek 11:
== Pod nadvládou bolševiků ==
{{Podrobně|Autonomní sovětská socialistická republika Povolžských Němců}}
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 137-000471, Russland, Dorf Streckerau an der Wolga.jpg|
[[
Po nástupu bolševiků k moci a jejich prohlášení, že každý národ v Rusku má právo na sebe určení vznikla v roce [[1924]] tzv. [[Autonomní sovětská socialistická republika Povolžských Němců]]. [[Němčina]] měla funkci úředního a vyučovacího jazyka vedle ruštiny. Hlavním městem republiky se stal Pokrovsk, roku 1931 přejmenován na [[Engels (město)|Engels]].
Když v roce [[1941]] Třetí říše napadla [[Sovětský svaz|SSSR]], [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] se začal obávat, že by Povolžští Němci mohli začít spolupracovat s rychle postupujícím [[Wehrmacht]]em. Dne 28. srpna [[1941]] dal příkaz, aby byla Volžsko-německá ASSR rozpuštěna a etničtí Němci byli přesídleni na východ za Ural. Přesídleno bylo okolo 400 000 Němců, jejichž novým domovem se stal převážně [[Kazachstán]], střední Asie a [[
Němci se už nikdy nevrátili do své domoviny v povodí Volhy. Několik desítek let měli návrat přímo zakázaný. Mnoho jich tak zůstalo na [[Sibiř]]i a ve střední Asii. Po počátečním období represí se nakonec Němci v nových oblastech usídlili, jejich počet začal narůstat a stále udržovali svoje tradice a jazyk. V roce [[1979]] začalo sílit hnutí za obnovení Německé autonomní republiky. Hnutí vzniklo v [[Kazachstán]]u, kde v té době žilo 936 000 Němců, a stali se tak po Kazaších a Rusech třetí největší etnickou skupinou Kazachstánu. Podle návrhu měla republika vzniknout v okolí města [[Ermentau]] na severu Kazachstánu. V červnu [[1979]] dokonce proběhla v Astaně demonstrace na podporu vzniku republiky. Komunistická vláda ale z obav z reakce místních Kazachů a autonomistických sklonů [[Ujgurové|Ujgurů]] na vznik republiky nikdy nepřistoupila.
Řádek 25:
V současnosti žije podle sčítání lidu 2002 v Rusku okolo 600 000 Němců a dalších 1,5 miliónu přiznává svůj německý rodový původ. V Kazachstánu tvoří s populací 200 000 osob nezanedbatelnou menšinu s podílem 1,4% na celkové kazašské populaci. Dalších 16 000 Němců žije v [[Kyrgyzstán]]u a [[Uzbekistán]]u.
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-14749, Russland, Wolgadeutsche Kinder.jpg|
{{překlad|en|Volga Germans|471428293}}
| |||