Wikipedie

1. československý armádní sbor: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ infobo; m. upřesnění; terminologie
→‎Boje na Slovensku: fix formulací, Bočkovo křestní jméno; chybí zdroj - AFAIK náčelník štábu sboru už dřív (březen-duben 1944 dokonce prozatímně velel za Svob. absence a Klapálkovy rekonvalesc.), někdy od dubna ale náčelník HŠ
Řádek 115:
 
16. ledna roku [[1945]] pod vlivem útoků [[Rudá armáda|Rudé armády]] po celé délce fronty začal 1. čs. armádní sbor pronásledovat německé jednotky, stahující se z východního Slovenska. Dne 22. ledna se rozpoutaly těžké boje na [[Branisko (průsmyk)|Branisku]], které trvaly tři dny. Československé a sovětské jednotky pronikly na [[Spiš]] a do [[Vysoké Tatry|Vysokých Tater]]. Po bojích u [[Važec|Važce]] a [[Východná|Východné]] postoupil čs. sbor 30. ledna až k [[Liptovský Hrádok|Liptovskému Hrádku]]. Následoval útok na [[Liptovský Mikuláš]], který byl spolu s okolím velice dobře opevněn. O město probíhaly [[Boje o Liptovský Mikuláš|tvrdé dvouměsíční boje]], které byly pro čs. vojáky druhé nejkrvavější po [[Karpatsko-dukelská operace|bitvě o Dukelský průsmyk]]. Útoky ve dnech 3., 5. a 13. února byly odraženy, takže útočící vojska přešla na čas do obrany. V polovině února došlo k převelení tankové brigády pro potřeby [[Ostravsko-opavská operace|Ostravsko-opavské operace]]. Počátkem března byl útok na [[Liptovský Mikuláš]] obnoven, ten byl 3. března 1945 osvobozen, ale po protiútoku padlo město 11. března znovu do rukou [[Němci|Němců]]. V tomto období také probíhala [[Bratislavsko-brněnská operace]], přičemž vojska 2. ukrajinského frontu a rumunské armády postupovala na jihu Slovenska směrem k [[Bratislava|Bratislavě]] a [[Banská Bystrica|Banské Bystrici]] a Němcům hrozilo obklíčení. Proto Liptovský Mikuláš 4. dubna vyklidili a o den později i [[Ružomberok]]. Čs. vojáci tak už bojovali pouze se zajišťovacími zadními voji a hlavní německé síly se stahovaly do připravených pozic před [[Žilina|Žilinou]]. Sbor byl v té době mobilizací na osvobozovaném slovenském území rozšířen o další, 4. pěší brigádu.
<br />V dalších bojích velení sboru převzal generál [[Karel Klapálek]], bývalý velitel [[3. československá samostatná brigáda v SSSR|3. pěší brigády]], a náčelníkem štábu sboru se stal generál [[BohuslavBohumil Boček]].{{Fakt/dne|20160314165146|}} Ludvík Svoboda byl 4. dubna jmenován ministrem národní obrany na[[Košická osvobozenémvláda|Košické územívlády]] [[Československo|ČSR]]. Útok čs. jednotek pokračoval na [[Martin (město)|Martin]] a [[Žilina|Žilinu]]. V údolí [[Váh]]u, obklopeném horami a v pohoří [[Malá Fatra]] však probíhal postup velmi pomalu, a tak se 1. čs. armádní sbor probil k dalšímu německému obrannému pásmu u Žiliny až koncem dubna 1945. 29. dubna se začali [[Němci]] stahovat i z tohoto prostoru, protože jim v důsledku [[Ostravsko-opavská operace|Ostravsko-opavské]] a [[Bratislavsko-brněnská operace|Bratislavsko-brněnské operace]] hrozilo obklíčení. Československé jednotky zahájily postup k moravsko-slovenské hranici v pohoří [[Javorníky]], které překročily za probíhajících bojů se zadními voji Němců [[2. květen|2. května]] [[1945]].
 
== Závěrečné boje ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/1._československý_armádní_sbor“