Druhá republika: Porovnání verzí

}}

 

 

== Příčiny vzniku ==

[[Soubor:Czech refugees from the Sudetenland 1.gif|náhled|Příjezd českých uprchlíků z pohraničí před Wilsonovým nádražím v Praze]]

Druhá republika s novým prezidentem [[Emil Hácha|Emilem Háchou]], který byl uveden do funkce 30. listopadu [[1938]], byla jen stín té první – množství průmyslu, obranných opevnění, komunikací spolu s 33 % plochy českých zemí bylo ztraceno. Navíc bylo nutno postarat se o desetitisíce uprchlíků ze zabraných území. Např. k 1. listopadu 1938 bylo provizorně obydleno uprchlíky z pohraničí 6000 železničních vagónů. Uprchlíci neměli často práci, jejich majetky zůstaly v zabraném pohraničí. Stát začal kopírovat italský fašistický model. Byla vytvořena Strana národní jednoty, kde se pod vedením agrárníků sjednotily občanské strany a část národních socialistů. Jako legální opozice působila Národní strana práce složená ze sociálních demokratů a levého křídla národních socialistů. Nový premiér [[Rudolf Beran]] byl vždy silně pravicově orientovaný (oproti ostatním agrárníkům) a skeptický k liberalismu a demokracii. Komunistická strana byla rozpuštěna, třebaže její členové zůstali v parlamentu. Byla zavedena tvrdá [[cenzura]]. Byl vydán [[Zmocňovací zákon (Československo 1938)|zmocňovací zákon]], který zmocňoval vládu, aby vládla bez parlamentu. Program Strany národní jednoty byl inspirován korporativistickým programem italských [[fašismus|fašistů]] a byly vydány také antisemitské dekrety. „Záruky“, k nimž se zavázal v Mnichovské dohodě [[Adolf Hitler]], zůstaly pouze na papíře. Stále docházelo k pohraničním incidentům, mnozí čs. příslušníci ozbrojených sil zůstali po únosu na německé území „nezvěstní“. Nenastalo dohodnuté propuštění části Čechů, zajatých před 1. říjnem [[1938]] v době Mnichovské krize. Z německého [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračního tábora v Dachau]] se podařilo propašovat do Československa zprávu o 16 tisících vězních, mezi nimiž je 42 zavlečených [[Češi|Čechů]]. Německo pokračovalo v diktátu při stanovování dalších záborů českého území, a to i v případech, že se jednalo obce s převahou českého živlu.

2. listopadu bylo dovršeno i jednání o odstoupení jižních částí Slovenska a Podkarpatské Rusi hortyovskému Maďarsku ([[První vídeňská arbitráž]]). Na okupované části Slovenska i Podkarpatské Rusi (přejmenované v listopadu [[1938]] na Karpatskou Ukrajinu) došlo pod nátlakem Maďarů k nucenému odchodu slovenského a rusínského obyvatelstva. Ani po následném záboru odstoupeného území nenastal na nové československo-maďarské hranici klid, maďarské silové složky dále pokračovaly v útocích na příslušníky [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]]. Stát byl v závěru roku nucen řešit neutěšenou situaci uprchlíků z pohraničí, kteří neměli stále střechu nad hlavou ani zaměstnání. Například 25. listopadu vydala československá vláda nařízení, aby okresní úřady podle možností umisťovaly zemědělské uprchlíky s jejich rodinami a hospodářským inventářem v zemědělských závodech nad 50 ha výměry. Na pomoc uprchlíkům byly pořádány i veřejné sbírky, peníze došly i od organizací a církví ze zahraničí. Do konce roku [[1938]] se podařilo československým úřadům z velké části vyřešit jak problém uprchlíků, tak problémy výroby, zásobování, školství či peněžnictví. V odtržených [[Sudety|Sudetech]] se české obyvatelstvo dostalo do pozice národnostní menšiny bez jakýchkoliv práv. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven, v úředním styku byl zakázán [[čeština|český jazyk]], česky se nesmělo mluvit ani na veřejnosti a v dopravních prostředcích. Češi nesměli vykonávat zaměstnání v kterékoliv instituci státní správy. Byly zrušeny všechny české [[noviny]], byl zakázán [[tisk]] českých knih, do kin nesměl přijít žádný český [[film]], bylo zrušeno české vysílání v [[rozhlas]]u. Zakázána byla i česká divadelní ochotnická představení, fotbalová utkání, taneční zábavy, poutě, veřejná procesí. Němečtí nacisté rozpoutali v pohraničí i hon na [[Židé|Židy]], což vyvrcholilo v listopadu 1938 [[Křišťálová noc|Křišťálovou nocí]].

 

* '''[[Národní strana práce (1938)|Národní strana práce]]''' byla opoziční levicová strana. Tvořila ji převážná část členstva zaniklé [[Československá sociálně demokratická strana dělnická|ČSDSD]] a část členů [[Česká strana národně sociální|ČSNS]]. Předsedou strany byl [[Antonín Hampl]]. Strana představovala umírněnou opozici vůči vládní straně, proti jejímž autoritářským tendencím hájila principy parlamentní demokracie.

 

 

== Konec druhé republiky ==