Reprodukční bariéra: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 27:
Jak ukazuje výzkum u ''octomilek obecných'', rozdílné látkové složení feromonů zapřičiňuje také větší dimorfismus. Z toho, že jsou feromony čím odlišnější, čím vzdálenější uvažované druhy jsou lze pozorovat historii speciace hmyzu, která stále probíhá více než genový tok napříč jednotlivými druhy.
Velkou roli hraje izolace způsobená pohlavním výberem například u "noční můry" rodu ''[[
Sexuální izolace mezi dvěma druhy může být i asymetrická. Taková situace může nastat, pokud se jejich potomek může křížit pouze jedním z druhů. Například polovina testovaných vlků u [[Velká jezera|Velkých jezer]] měla ve svých mitochondriálních DNA sekvence kojotů, přestože kojoti žádné sekvence vlků nesdíleli. Tato asymetrie je patrně způsobená rozdílnou velikostí - mezidruhové křížení je tedy výhodné pouze pro menší kojoty. Změny se projeví pouze na [[mitochondriální DNA]] děděné po matce, protože vlčí geny mezi kojoty znamenají na rozdíl od kojotích mezi vlky značnou výhodu, proto se vlčice s kojotími samci nekříží.<ref name="LEHMAN">{{Šablona:Citation|doi=10.2307/2409486|author=LEHMAN N|last2=Eisenhawer|year=1991|first2=A.|last3=Hansen|first3=K.|last4=David Mech|first4=L.|last5=Peterson|first5=R. O.|last6=Gogan|first6=P. J. P.|last7=Wayne|first7=R. K.|title=Introgression of coyote mitochondrial DNA into sympatric North American gray wolf populations|journal=Evolution|volume=45|issue=1|pages=104–119|postscript=.|jstor=2409486}}</ref> {{Šablona:Ref label|A|a|none}}.
|