Hrádek nad Nisou: Porovnání verzí

Traduje se, aniž by pro to existoval písemný či archeologický důkaz, že již v&nbsp;[[10. století]] vybudovali v&nbsp;údolí Lužické Nisy [[slované|slovanští]] obyvatelé z&nbsp;kmene [[Milčané|Milčanů]] nevelkou osadu s&nbsp;názvem Gród (hrad). Postupně však v&nbsp;oblasti převládlo obyvatelstvo německé národnosti, pozvané sem králem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II]]. Nejstarší písemná zmínka o&nbsp;Hrádku, zvaného tehdy Gra(d) pochází z&nbsp;roku [[1287]] a je dnes uložena v&nbsp;[[Národní archiv|Národním archivu]] v Praze ve formulářové sbírce pražského biskupa [[Tobiáš z Bechyně|Tobiáše z Bechyně]].<ref name=":0">PROCHNO, Joachim (ed), ''Regesten zur Geschichte der Stadt und des Landes Zittau 1234 - 14371234–1437, ''Neues lausitzisches Magazin 113, 1937, s.79 -19879–198, zde č. 44, s. 101; Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae ez Moraviae II, Praha, 1882, č. 2537, s. 1091, (bez uvedení data), dostupné on-line pod: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=132&page=1100</ref> Hrádecko bylo původně součástí tzv. župy ''[[Záhvozd]]í'' (Zagost), od [[12. století]] bylo částí [[České království|Českého království]] a procházela jím důležitá obchodní stezka z&nbsp;[[Praha|Prahy]] k&nbsp;[[Baltské moře|Baltskému moři]]. Od [[13. století]] patřil pod panství [[Grabštejn]], v&nbsp;jehož držení se vystřídaly rody pánů z&nbsp;[[Donínové|Donína]], [[Jiří Mehl ze Střelic|Mehlů ze Střelic]], [[Hoffmannové z Grünbühelu|Hoffmannů z Grünbühelu]], z [[Čirnhausové|Čirnhausu]], [[Valdštejnové|Valdštejna,]] [[Nosticové|Nostic]], [[Trauttmansdorffové|Trauttmansdorffu]], [[Gallasové|Gallasů]] a [[Clam-Gallasové|Clam-Gallasů]]. Město vypáliliVe [[husita|husité]] a bylo poničeno [[Pruské království|pruskými]] vojsky roku [[1866]]14. Dočkalo se ale i přízně ze strany své vrchnosti. V roce [[1581století]] [[Jiřísi Mehlve zeměstě Střelic]]pánové vymohlz městuDonína u císaře právo trhu, konaného každý pátek, a to ke škodě sousední královské Žitavy, do jejíhožpostavili [[mílové právo|mílového práva]] Hrádek náležel.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Seeliger|jméno = Ernst Arwil|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Geschichte des Reichenberger Bezirkes bis zum Ausbruch des Dreißigjährigen Krieges, Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg in Böhmen III/1|vydání = 1|vydavatel = |místo = Reichenberg|rok = 1936|počet stran = |strany = 65|isbn =}}</ref> V roce [[1655]] městečku zase Adam Matyáš, hrabě Trauttmansdorff odpustil měšťanům robotu výměnou za plat 60 zl. ročně.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Mladenová|jméno = Miluše|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Město Hrádek nad Nisou (1581-1945hrad) Archivní inventář|vydání = nevydáno, interní tiskovina|vydavatel = SOkA Liberec|místo = Liberec|rok = 1964|počet stran = |strany = 18|isbn =}}</ref> V letech [[1764hrad]], ana [[1779]]jehož Hrádekmístě navštívil císař [[Josef II.]] abyla v roce [[1938]] říšský maršál [[Hermann Göring]]18. Město bylo na začátku 20.&nbsp;století převážně německé, česká škola zde vznikla až roku [[1925]]. Zazřízena [[druhátextilní světová válka|druhé světové války]] pracovali ve zdejším zbrojním závoděmanufaktura.<ref name="andel">{{cizojazyčně|de|''Spreewerke''}}Citace stovky zahraničních dělníků na nucených pracích. Po skončení války bylo německé obyvatelstvo [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]].monografie