Vodorovné ocasní plochy: Porovnání verzí

Horizontální stabilizátor bývá často přestavitelný proto, aby na udržení vodorovného letu nebylo třeba vychylovat výškovku a působit silou na řídicí páku. U velkých letadel (dopravních apod.) bývá stabilizátor zpravidla přestavován motorem (elektrickým, hydraulickým), např. se závitovou hřídelí s maticí. Toto přestavování (trimování) může být prováděno i automaticky, pokud je řídící páka držena delší dobu mimo neutrální polohu.

Výšková kormidla bývajíjsou pohyblivé plochy umístěné obvykle na zasní straně ocasních ploch za stabilizátorem. Slouží k podélnému (výškovému) řízení a u malých letadel bývají ovládána přímo (například lanky) od polohy řídící páky, u velkých letadel bývá pohyb obvykle hydraulicky posilován. Pro zmenšení potřebné síly může být výškovka vybavena vyvažovacími ploškami, které se ovládají od řídící páky v opačném směru a vzniklou aerodynamickou silou pak plošky vychylují vlastní výškovku.

V neobvyklýchnezvyklých polohách se VOP mohou (zejména u ocasních ploch tvaru T) dostat do [[úplav]]u za hlavním [[Křídlo letadla|křídlem]], což následně může omezit schopnost letadla se z této neobvyklénezvyklé polohy dostat.