Metafyzika: Porovnání verzí

'''Metafyzika''' (z [[řečtina|řeckého]] τὰ μετὰ τὰ φύσικα ''ta meta ta fysika'' to, co je za fyzickým) je [[Filosofie|filosofická]] disciplína, která zkoumá základní kategorie, [[jsoucno]] a [[bytí]] v jeho obecnosti, až po bytí nejvyššího jsoucna - [[Bůh|Boha]] ([[přirozená teologie]]). Metafyzika se nezabývá vlastnostmi různých jsoucen ani přírodními zákony, ale otázkami, které jdou za metodiku a možnosti přírodních věd. Stojí tak v protikladu k empirickým, například [[přírodní vědy|přírodním vědám]], a zkoumá to, co tyto vědy nutně už předpokládají. Proto ji [[Aristotelés]] nazýval "první„první filosofií"filosofií“, Kant se ji snažil nahradit kritikou poznání a mnozí moderní filosofové ji zcela odmítají.<ref>''Filosofický slovník''. Olomouc: FIN 1998, str. 265n.</ref>

Metafyzice bývá vyčítáno nejasné vymezení, složitá výstavba pojmů a neověřitelnost jejích závěrů. Zásadní kritiku metafyziky podal [[Immanuel Kant]]: podle něho totiž přesahuje možnosti lidského poznání. Místo toho předložil v "Kritice„Kritice čistého rozumu"rozumu“ svoji vlastní "první„první filosofii"filosofii“, totiž kritiku poznání. Mezi kritiky metafyziky patří také filosofové [[Vídeňský kroužek|Vídeňského kroužku]] a mnoho představitelů [[empirismus|empirismu]]. [[Marxismus]] klade metafyziku do protikladu k [[dialektika|dialektice]] a vytýká jí, že jsoucno chápe jako neměnné a nehybné. Někteří novodobí myslitelé (například [[Rudolf Carnap]]) se domnívali, že metafyzika je ve své podstatě nesmyslná, protože její výpovědi se nedají ani ověřit ani vyvrátit.<ref>http://eridanus.cz/_E-Learning/VSMVV/Filosofie_/_CARNAP_Prekonani.htm</ref>