Ódin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zajímavosti: Odin údajně na Svatováclavské helmě (dle historiků A. Merhautové či Petra Somera), doplněny reference značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 28:
Rok=2015}}
'''Ódin''' ([[Stará severština|staroseversky]] ''Óðinn'') je jméno hlavního [[bůh|boha]] severského panteonu náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní [[Ásové]] ([[Stará severština|staroseversky]] ''Æsir''), avšak tento bůh byl známý a uctívaný patrně po celém území obývaném [[Germáni|Germány]]. Na území dnešního horního [[Německo|Německa]] byl nazýván [[Wotan]]em a Wodenem, avšak jeho proto-germánské jméno znělo nejspíše ''Wōđinaz'' či ''Wōđanaz''. [[Švédové]] mu říkali ''Oden'', [[Anglosasové]] ''Wodan'' a [[Langobardi]] ''Godan''. Nejvíce informací o něm však pochází ze severské mytologie, která se nám zachovala v ucelené podobě ve [[Edda|Starší a Mladší Eddě]]. Podle severské mytologie je Ódin synem [[obr]]a [[
Ódinovi je připisována spousta magických [[artefakt (sociologie)|artefakt]]ů. Patří mu [[oštěp]] [[Gungnir]], který nikdy nemine cíl a má na hrotu [[runy]] zaručující [[právo]]. Jím vykonal první [[vražda|vraždu]], která spustila válku s [[Vanové|Van]]y. Dále to je kouzelný prsten [[Draupnir]], z něhož se každou devátou noc objeví dalších osm prstenů, osminohý [[kůň]] [[Sleipnir]], vlci [[Geri a Freki]], [[havran polní|havrani]] [[Hugin a Munin]], kteří každou noc létají nad zemí a přinášejí Ódinovi zprávy. Jeho dnem je [[středa]]; ve staré angličtině se tento den nazýval Wódnesdæg (Ódinův den), z čehož pochází dnešní Wednesday.
|