Rytíř: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m + Literatura
Bez shrnutí editace
Řádek 6:
Rytíř byl středověký válečník [[Šlechta|šlechtického]] původu, který bojoval převážně na koni. Ve vrcholném [[středověk]]u byl každý rytíř automaticky šlechticem, ale ne každý šlechtic rytířem, protože k pasování na rytíře byla potřeba, aspoň v prvních obdobích, prokázat statečnost a věrnost. Oblékal se do těžké kovové [[zbroj]]e, jež se skládala z [[brnění]], [[přilba|přilby]] a [[štít]]u. Jeho hlavními zbraněmi byl [[meč]] a dlouhé [[kopí]], mimo to se často používaly zbraně jako [[sekera]], [[válečné kladivo|kladivo]] či [[palcát]]. Těžkooděná jízda představovala elitu a ve většině bitev i rozhodující sílu středověkého vojska. Úpadek nastal až za [[Stoletá válka|stoleté války]], kdy [[Francie]], do té doby velmoc spoléhající se na rytíře, utrpěla mnoho těžkých porážek od anglických lučištníků. [[Jezdectvo]] se od té doby razantně změnilo kvůli nástupu účinnějších střelných zbraní a úplného obnovení se jezdectvo dočkalo v 17. století, ale už v podobě [[husar]]ů a [[dragoun]]ů.
 
Rytířův nejcennější majetek byl kůň. Nesl ho jak do bitev a válek, ale itak při turnajích a kláních. Jeho válečný kůň byl těžce obrněn jako rytíř a často musel nést váhu více než 120 kg. Rytíř měl 3 typy koní; válečný (na kterém bojoval a účastnil se klání), jezdecký (na kterém se pohyboval ve volném čase) a soumar (na kterémkterý nosil svůjjeho osobní majetek). Bohatí rytíři a feudálové pak ještě vlastnili výstavní koně, určené především pro přehlídky a slavnosti, do bojů však na nich nejezdili. Někteří koně byli speciálně cvičeni k tomu, aby napadali soupeře, ale to se později přestalo praktikovat, jelikož napadali i koně ostatních vojáků.
 
== Počátky rytířstva ==