Myšlenkový experiment: Porovnání verzí

Přidáno 535 bajtů ,  před 14 lety
+ kateg a interwiki
(== Myšlenkový experiment ve vědě == preklad z enwiki)
(+ kateg a interwiki)
== Myšlenkový experiment ==
Myšlenkový experiment (z německého ''''Gedankenexperimet''Gedankenexperiment''; výraz byl poprvé použit [[Hans Christian Ørsted|Hansem Christianem Ørstedem]]) je v podstatě hypotetický scénář, který nám slouží k pochopení skutečného stavu věcí. Existují různé druhy myšlenkových experimentů. Všechny myšlenkové experimenty se nicméně vyhýbají empirickým metodám, t.j. jejich součástí není pozorování ani vlastní fyzické provedení experimentu. Podstatou je teoretická metoda "[[a priori]]".
 
Myšlenkové experimenty byly použity v oborech jako například [[filozofie]], [[fyzika]] nebo [[matematika]]. Ve filozofii se používají přinejmenším od [[Řecko|Řecké]] [[Starověk|antiky]] a několik již před [[Sokrates|Sokratovou]] dobou. Ve fyzice i dalších vědách se myšlenkové experimenty, jež by stály za povšimnutí, datují do 19. a zejména 20. století. Příklady prvních myšlenkových experimenů jsou zaznamenány již [[Galileo Galilei|Galileem]].
 
== Vlivy myšlenkových experimentů na zkoušené [[teorie]] ==
Obecně můžeme říci, že myšlenkové experimenty mají tyto následky:
* zpochybnění, nebo dokonce vyvrácení, teorie. Zde je často využíváno myšlenkového postupu [[reductio ad absurdum]].
* potvrzení existující teorie
* navrhnutí nové teorie
* současné vyvrácení existující a navržení nové teorie
 
 
== Aplikace myšlenkového experimentu ==
Myšlenkové experimenty často vedou k novým, zajímavým a cenným, úhlům pohledu na staré problémy či nezodpovězené otázky. Dřívější otázky se můžou stát irrelevantními a nově kladené otázky lze mnohdy jen nesnadno zodpovědět.
 
Myšlenkové experimenty jsou často prováděny, za těmito účely:
* zpochybnit [[status quo]]. Sem spadá například: opravit misinformace a nesprávné pochopení argumentu, určit slabiny argumentu, zachovat (dlouhodobě) objektivní a obecně přijímaná fakta, vyvrátit určité doměnky o tom, že něco je dovoleno, zakázáno, poznáno, předpokládáno, možné či nezbytné.
* extrapolovat (nebo interpolovat) vně nějakého obecně přijímaného faktu
* predikovat a předpovídat budoucí děje, kteté by jinak byly předem nejasné a neznámé
* vysvětlit děje minulé
* retrodikovat, postdikovat a postcastovat minulé děje, které by byly jinak nezjistitelné
* umožnit učinění rozhodnutí a plánování strategie
* řešit problémy a přijít s novými návrhy
* vyzkoumat míru do jaké se minulé děje mohly odehrát jinak
* zajistit, že minulé neúspěchy se nebudou opakovat
 
 
== Myšlenkový experiment ve vědě ==
Vědci používají myšlenkové experimenty jako teoretický mezikrok před tím, než přistoupí k fyzické realizaci experimentu. ([[Ernst Mach]] byl toho názoru, že '''''gedankenexperiments'''Gedankenexperimente'' jsou "úkony nezbytné před vykonáním opravdového experimentu"). V těchto případech jsou výsledky myšlenkového experimentu často tak jednoznačné, že vůbec není třeba vykonávat fyzický experiment.
 
Vědci dále používají myšlenkové experimenty v případech, kdy je fyzická realizace experimentu nemožná. ([[Carl Gustav Hempel]] pojmenoval tento typ "teoretické experimenty v představách" - "theoretical experiments-in-imagination"). Příkladem je Einsteinův myšlenkový experiment, ve kterém se on sám žene za paprskem světla, a který vedl k formulování [[speciální teorie relativity]] (STR). Toto je jedinečný příklad použití myšlenkového experimentu. Experiment nebyl fyzicky nikdy proveden, ale pomohl ustanovit úspěšnou teorii, která byla prokázána jinými empirickými metodami.
 
[[Kategorie:Věda]]
 
[[de:Gedankenexperiment]]
Vědci dále používají myšlenkové experimenty v případech, kdy je fyzická realizace experimentu nemožná. ([[Carl Gustav Hempel]] pojmenoval tento typ "teoretické experimenty v představách" - "theoretical experiments-in-imagination"). Příkladem je Einsteinův myšlenkový experiment ve kterém se on sám žene za paprskem světla, a který vedl k formulování [[speciální teorie relativity]] (STR). Toto je jedinečný příklad použití myšlenkového experimentu. Experiment nebyl fyzicky nikdy proveden, ale pomohl ustanovit úspěšnou teorii, která byla prokázána jinými empirickými metodami.
[[el:Νοητό πείραμα]]
[[en:Thought experiment]]
[[et:Mõtteline eksperiment]]
[[es:Experimento mental]]
[[fr:Expérience de pensée]]
[[ko:사고 실험]]
[[he:ניסוי מחשבתי]]
[[it:Esperimento mentale]]
[[nl:Gedachte-experiment]]
[[ja:思考実験]]
[[pt:Experimento mental]]
[[ro:Experiment mental]]
[[ru:Мысленный эксперимент]]
[[simple:Thought experiment]]
[[sl:Miselni preskus]]
[[th:การทดลองทางความคิด]]
[[zh:思想實驗]]