Záření gama: Porovnání verzí

Odebráno 12 bajtů ,  před 4 lety
→‎Interakce s hmotou: anihilace s jinou částicí není rozpad
m (mínus; kosmetické úpravy)
(→‎Interakce s hmotou: anihilace s jinou částicí není rozpad)
'''Comptonův jev''' zvaný též '''Comptonův rozptyl''' či '''Compton-Debyeův jev''' je interakce fotonu s volným nebo se slabě vázaným orbitálním elektronem, při níž část energie fotonu umožní únik elektronu z atomu a zbytek energie je vyzářen v podobě méně energetického fotonu. Tento jev je dominantní pro fotony γ o energiích 100 keV až 10 MeV; při jaderném výbuchu je v tomto rozsahu energií vyzářena většina fotonů záření gama. Comptonův jev je relativně nezávislý na atomovém čísle interagujícího materiálu.
'''Vznik elektron-pozitronového páru''' nastává při průletu fotonu v dosahu coulombické síly jádra. Energie fotonu je využita na vznik páru [[elektron]]-[[pozitron]]. Na vznik těchto dvou částic je třeba 1,02&nbsp;MeV,(což je energetický ekvivalent dvou klidových hmotností elektronu), zbylá energie se změní v [[kinetická energie|kinetickou energii]] vznikajícího páru a jádra. Pozitron žije velmi krátký čas rozpadukrátce. Během asi 10<sup>−8</sup> [[sekunda|s]] [[anihilace|anihiluje]] s volným elektronem při vyzáření 2 gama fotonů o energii po 511&nbsp;keV.
 
== Stínění pro záření gama ==
Anonymní uživatel