Polsko-litevská unie (1569–1795): Porovnání verzí

+literatura, portály, obrázek
(infobox: hymna, motto, úpravy, zřízení)
(+literatura, portály, obrázek)
Rozbroje ve velkém knížectví litevském se svými mezinárodně politickými souvislostmi představovaly pro Jogailu velké nebezpečí. Navzdory spojení s německým řádem byl Vytautas v Litvě velmi oblíben a stal se mluvčím těch, kteří si nepřáli inkorporaci země do polského státu. Proto se král rozhodl k radikálnímu řešení a roku [[1392]] uzavřel s Vytautasem smlouvu, jíž si zajistil jeho věrnost a pomoc v boji proti společným nepřátelům. Poté přesunul Skirgailu do Kyjeva a správu Litvy svěřil Vytautasovi (1392-1430), který se roku [[1401]] stal oficiálně litevským velkoknížetem.
 
[[File:Lublin Union 1569.PNG|thumb|250px|left|Obraz ''Lublinská unie'' polského malíře [[Jan Matejko|Jana Matejka]]]]
Polsko-litevská unie měla rozličné podoby, ne vždy šlo o personální unii. Například po smrti [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíra IV. Jagellonského]] vládl v Polsku jeho třetí syn [[Jan I. Albrecht]] (1492-1501), zatímco litevským velkoknížetem se stal jeho mladší bratr [[Alexandr]] (1492-1506), který byl roku [[1501]] zvolen také polským králem a znovu vytvořil polsko-litevskou personální unii.
 
 
== Historie ==
[[Soubor:Polish-Lithuanian Commonwealth 1635.svg|thumb|left|300px|Republika obou národů v roce [[1635]]]]
Vytvořením Polsko-litevské unie došlo k mezinárodnímu posílení státu a k potlačení autonomistických tendencí zejména u litevské šlechty. Ve státním zřízení měla velice silnou pozici [[šlechta]], která prostřednictvím královské rady vykonávala vládu. Polský [[král]] se již dle usnesení ''[[Nihil novi]]'' z roku [[1505]] stal prakticky předsedou této rady a nemohl činit významná rozhodnutí bez souhlasu senátu a sněmovních poslanců.
 
V letech [[1697]]–[[1733]] vládl Polsku (s pětiletou přestávkou) [[August II. Silný]]. Dobu jeho panování i vlády nástupců ze saského rodu provázel národní a politický úpadek, ovšem z hlediska ekonomického znamenal nástup nové epochy. August II. se snažil získat zpět ztracená území v Livonsku, a tak uzavřel spojenectví s [[Rusko|Ruskem]] a [[Dánsko|Dánskem]]. Po porážce dánské a ruské armády od švédského krále Karla XII. v tzv „severní válce“ vpadla švédská vojska i do [[Polsko|Polska]] a Augusta II. sesadila. Místo něho vládl v Polsku v letech [[1704]]–[[1709]] [[Stanislav I. Leszczyński]]. Po porážce Švédů v bitvě u Poltavy roku [[1709]] se August II. vrátil zpět na polský trůn, ale nedokázal využít příznivé situace a účastnit se zahraničně-politických jednání ve prospěch Polska. Stejně slabý byl i jeho nástupce [[August III. Polský]]. Po jeho smrti nastoupil na trůn v roce [[1764]] [[Stanislav II. August Poniatowski|Stanislav Poniatowski]], za jehož vlády došlo ke konečnému úpadku Polska, které bylo rozděleno mezi tři sousední velmoci a zaniklo.
 
== Související článkyOdkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Beresnevičiūtė–Nosálová | jméno = Halina | titul = Litva | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 190 | isbn = 80-7277-300-3 | kapitola = Republika obojího národa (1569–1795) | strany = 83 – 107 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kosman | jméno = Marceli | odkaz na autora = | titul = Dějiny Polska | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 452 | isbn = 978-80-246-1842-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Melichar | jméno = Václav | odkaz na autora = | titul = Dějiny Polska | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1975 | počet stran = 570 | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pražáková | jméno = Kateřina | titul = Obraz Polsko-litevského státu a Ruska ve zpravodajství české šlechty (1450-1618) | vydavatel = Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích | místo = České Budějovice | rok = 2015 | počet stran = 323 | isbn = 978-80-7394-509-1 | kapitola = IV. Šlechtická Rzeczpospolita (1505 – 1795) | strany = | jazyk = česky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Řezník | jméno = Miloš | odkaz na autora = | titul = Dějiny Polska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 500 | isbn = 978-80-7277-408-1 | kapitola = | strany = | jazyk = česky}}
 
=== Související články ===
* [[Polsko-litevská unie]]
* [[Rzeczpospolita]]
* [[Dělení Polska|Trojí dělení Polska]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Polish-Lithuanian Commonwealth}}
* [http://commonwealth.pl Commonwealth of Diverse Cultures: Poland's Heritage]
 
{{Pahýl}}
{{Portály|Polsko|Litva|Historie|Novověk}}
 
[[Kategorie:Polsko-litevská unie| ]]