Dlouhá Třebová: Porovnání verzí

Přidáno 8 bajtů ,  před 3 lety
m
Typografie
m (narovnání přesměrování)
m (Typografie)
| datum přístupu = 2010-11-15
}}</ref>
První zmínka o této obci je z roku [[1304]]. Na počátku [[20. století]] byl postaven novogotický [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]], který se stal dominantou Dlouhé Třebové a na jehož věži je zavěšena nejstarší památka obce - zvon Prokop z roku [[1753]].<ref name="Dobroucký Jaroslav" />
 
== Název obce ==
 
S velkou pravděpodobností museli první obyvatelé místo pokryté lesy, vykácet, [[Mýcení|vymýtit]] – staročesky tříbiti. Od tohoto nyní již v jiném významu užívaného slovesa je odvozováno podstatné jméno [[Třebová]] i název řeky [[Třebovka]]. Blízkost vodního toku byla rozhodující pro založení sídla. Je možné se domnívat, že protáhlý tvar vzniklé osady dal rozlišující název Dlouhá, čímž se odlišuje od pojmenování sousedního města [[Česká Třebová]]. V minulosti (před vytyčováním katastrů obcí) sahala obec Dlouhá Třebová až do [[Hylváty|Hylvát]] (dříve Krátká Třebová, dnes [[Ústí nad Orlicí]] II), asi k Čáslavkovu statku. V literatuře (A. Profous - Místní jména v Čechách z r. [[1949]]) se uvádí 6 verzí možného vzniku jména Třebová, avšak vpředu nastíněná varianta se jeví jako nejvěrohodnější. Jisté však je, že v průběhu dějin se název obce neměnil. V historických záznamech se setkáváme s následujícími názvy naší obce: ''Longa Trebovia villa'' (r. [[1292]] i [[1304]]), ''Dlauha Tržebowa'' (r. [[1654]]), ''Dlauha Třebowa'' (r. [[1837]])
 
V abecedních seznamech obcí se používalo i obráceného slovosledu Třebová Dlouhá, Třebová Česká atd. Překlad názvu obce do [[Němčina|němčiny]] nebyl jednotný. Vyskytovaly se názvy: ''Lange Triebe'', ''Lange Trübau'', ''Langetriebe'', ''Langentriebe'' a jiné. V lexikonech obcí bývalého [[Československo|Československa]] se se stejným pojmenováním obce Dlouhá Třebová nesetkáváme. Můžeme vyslovit závěr, že název této obce v [[Čechy|Čechách]], na [[Morava|Moravě]] i ve [[Slezsko|Slezsku]] je zcela ojedinělý.<ref name="Dobroucký Jaroslav" />
* Ladislav Šimek [[1938]]–[[1945]] pocházel z domu č. p. 44. Do funkce starosty zvolen ve věku 27 let. Ve své funkcí zůstal po celou dobu [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po roce [[1945]] postupně opustil všechny veřejné funkce a věnoval se civilnímu povolání. Zemřel roku [[1994]].
 
=== Předsedové Místního národního výboru 1945 - 19891945–1989 ===
 
* Rudolf Kovář [[1945]]–[[1946]], Josef Vavřín [[1946]]–[[1950]], Jan Skála [[1950]]–[[1952]], Josef Kovář [[1952]]–[[1960]], Jan Morkes [[1960]]–[[1964]], Antonín Sychra [[1964]]–[[1975]]
=== Současné ===
 
* '''Římskokatolický kostel sv. Prokopa''' – je to stavební skvost v [[Novogotika|pseudogotickém]] stylu a impozantní dlouhotřebovská dominanta postavená v letech [[1905]] [[1906]]. Se stavbou se již začalo v roce [[1868]], kdy však našetřené peníze brzy došly, a tak dlouhou dobu byly vystavěny pouze základy. Proto se také posměšně říkalo, že mají kostel postavený grunty vzhůru. Kostel byl zasvěcen [[Svatý Prokop|sv. Prokopovi]], protože svatoprokopská tradice má v této obci dávné kořeny. Důkazem toho je také jméno zvonu Prokop na věži kostela. Díky poslední rekonstrukci v roce [[2002]] získal zářivě bílou omítku, která je vidět z širokého okolí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Slavíková
| jméno = Věra
* '''Socha sv. Prokopa''' – je patrně nejvýznamnější socha v Dlouhé Třebové, která vyobrazuje [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] – zemského patrona a ochránce Dlouhé Třebové. Tato pískovcová socha zhotovená roku [[1964]] je však již třetí verzí sochy, která spočívá na původním podstavci. V těsné blízkosti se nachází tzv. Prokopova studánka.
 
* '''Pomník svobody''' – tato kamenná mohyla byla vybudována roku [[1924]] a odhalena při výročí smrti Jana Žižky a výročí samostatnosti [[Československo|ČSR]]. Do pomníku jsou zasazeny 3 bronzové emblémy - [[Jan Hus|Jana Husa]], [[Jan Žižka|Jana Žižky]] a [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]].
 
* '''Sbor Československé církve husitské''' – tato novodobá budova při cestě k místní železniční zastávce byla postavená v letech [[1933]] [[1934]] místními dobrovolníky z obce a okolí, kteří se hlásili k nově vznikající Církvi československé (dnešní [[Církev československá husitská]]). Budova k náboženským účelům od roku [[1986]] již neslouží, avšak stále stojí dál.
 
* '''Socha sv. Jana Nepomuckého''' – tato pískovcová socha z roku [[1826]] vyobrazuje [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], českého patrona a také ochránce horní části obce Dlouhá Třebová.<ref name="Dobroucký Jaroslav" />
== Kultura a tradice ==
 
Působí zde několik spolků - Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad. Mezi tradiční kulturní počiny patří plesy - Hasičský, Myslivecký a Dětský karneval. Každoročně se také v obci konají Výroční ceny obce Dlouhá Třebová, kde jsou oceňováni nejzasloužilejší občané na základě lidové ankety. U příležitosti svátku patrona zdejší obce [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] se tradičně koná [[pouť]]. Ke kulturnímu dědictví obce patří mimo památek různého charakteru a stáří i pamětní kniha - [[kronika]] obce založená k roku 1899. Současným kronikářem obce je Martin Lamplot.
 
=== Kronikáři obce ===
6 672

editací