Císařská hrobka ve Vídni: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
živ. data |
mezery, živ. údaje, provázání |
||
Řádek 65:
* 42. '''[[Josef II.]]''' (13. 3. 1741 Vídeň – 20. 2. 1790 Vídeň), římský císař (1765–1790), syn [[Marie Terezie]] (č. 55).
* 43. Marie Karolina (1748–1748), nedospělá dcera [[Marie Terezie]] (č. 55).
* 44. [[Karel Josef Habsbursko-Lotrinský|Karel Josef]] (1. 2. 1745 Vídeň - 18. 1. 1761 Vídeň), druhý syn [[Marie Terezie]] (č. 55). Jeho srdce je uloženo v urně č. 18 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 54 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 45. [[Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská|Johanna Gabriela]] (4. 2. 1750 Vídeň – 23. 12. 1762 Vídeň), 8. dcera [[Marie Terezie]] (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 19 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 55 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 46. [[Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská|Marie Josefa]] (1751–1767), dcera [[Marie Terezie]] (č. 55).
* 47. bezejmenná princezna (1744–1744), dcera [[Karel Alexandr Lotrinský|Karla Lotrinského]] (12.12.1712 Lunéville - 4.7.1780 Tervuren) a arcivévodkyně [[Marie Anna Habsburská (1718)|Marie Anny]] (č. 39), sestry [[Marie Terezie]] (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 16 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 48. Marie Alžběta (5. 2. 1737 - 7. 6. 1740), nedospělá dcera [[Marie Terezie]] (č. 55). Její srdce bylo pochováno v urně č. 47 a vnitřnosti v urně č. 46 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 49. '''[[Marie Josefa Bavorská]]''' (30. 3. 1739 Mnichov – 28. 5. 1767 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, císařovna (1765–1767), 2. manželka (∞ 13. 1. 1765 v Mnichov) císaře [[Josef II.|Josefa II.]] (č. 42).
* 50. '''[[Isabela Parmská]]''' (31. 12. 1741 Buenretiro u Madridu - 27. 11. 1763 Vídeň), korunní princezna, 1. manželka [[Josef II.|Josefa II.]] (č. 42).
* 51. Kristýna (20. 11. 1763 - 22. 11. 1763), druhá dcera [[Josef II.|Josefa II.]] (č. 42) a [[Isabela Parmská|Isabely Parmské]] (č. 50), krátce po jejím narození korunní princezna zemřela.
* 52. [[Marie Terezie Habsbursko-Lotrinská|Marie Terezie]] (20.3.1762 Schönbrunn - 23.1.1770 Schönbrunn), první dcera [[Josef II.|Josefa II.]] (č. 42) a [[Isabela Parmská|Isabely Parmské]] (č. 50).
* 53. Marie Karolina (1740–1741), dcera [[Marie Terezie]] (č. 55). Její srdce bylo pochováno v urně č. 50 a vnitřnosti v urně č. 49 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 54. Kristýna (16. 5. 1767 - 17. 5. 1767), nedospělá jediná dcera [[Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská|Marie Kristýny]] (č. 112) a [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Alberta Sasko-Těšínského]] (č. 111).
* 55. '''[[Marie Terezie]]''' (13. 5. 1717 Vídeň - 29. 11. 1780 Vídeň), císařovna (1740–1765), dcera [[Karel VI.|Karla VI.]] (č. 40), matka 16 dětí. Ve dvojitém sarkofágu se svým mužem (∞ 12.2.1736 Vídeň) [[František I. Štěpán Lotrinský|Františkem I.]] (č. 56). Její srdce je uloženo v urně č. 21 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 57 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 56. '''[[František I. Štěpán Lotrinský]]''' (8. 12. 1708 [[Nancy]] - 18. 8. 1765 [[Innsbruck]]), římský císař (1745–1765), manžel (∞ 12.2.1736 Vídeň) [[Marie Terezie]] (č. 55). Ve dvojitém sarkofágu se svou ženou. Jeho srdce je uloženo v urně č. 20 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 56 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
=== E/ Františkova hrobka (Franzensgruft) ===
[[Soubor:Sarcophagus Emperor Franz II.(I.) Vienna Austria.jpg|thumb|Sarkofág Františka II./I.]]
Osmiboký, do čtyř stran otevřený centrální prostor ve stylu [[biedermeier]]u, který v roce [[1825]] nechal pro sebe a pro své 4 ženy (č. 58-61) vybudovat císař František (č. 57). Hrobka byla přeplněna 13 sarkofágy, než byla v roce [[1960]] většina přesunuta do Nové hrobky. V současnosti hrobka obsahuje jen 5 sarkofágů. Uprostřed stojí Františkův a u výklenků v rozích jsou pravidelně rozmístěny sarkofágy s ostatky jeho žen.
* 57. '''[[František I. Rakouský|František II./I.]]''' (12. 2. 1768 - 2. 3. 1835), poslední římský (1792–1806) a 1. rakouský císař (1804–1835). Jeho srdce je uloženo v urně č. 43 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 58. '''[[Marie Ludovika Beatrix z Modeny|Marie Ludovika Modenská]]''' (14. 12. 1787 [[Monza]] - 7. 4. 1816 Vídeň) z linie Rakousko-Este habsbursko-lotrinského rodu, rakouská císařovna (1808–1816), 3. manželka (∞ 6. 1. 1808 Vídeň) svého bratrance císaře Františka (č. 57). Její srdce je uloženo v urně č. 39 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 74 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 59. '''[[Alžběta Vilemína Württemberská]]''' (1767–1790), korunní princezna, 1. manželka císaře Františka (č. 57).
* 60. '''[[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská]]''' (6. 6. 1772 Neapol - 13. 4. 1807 Vídeň) z rodu Bourbonů, římská (1792–1806) a rakouská císařovna (1804–1807), 2. manželka (∞ 1790) císaře Františka (č. 57). Její srdce je uloženo v urně č. 35 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 70 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 61. '''[[Karolína Augusta Bavorská]]''' (1792–1873) z rodu Wittelsbachů, císařovna (1816–1835), 4. manželka císaře Františka (č. 57).
Řádek 91:
[[Soubor:Ferdinandsgruft Imperial Crypt Vienna.jpg|thumb|Ferdinandova hrobka]]
Podlouhlý pravoúhlý prostor byl zbudován na přání císaře Ferdinanda ve stylu pozdního [[biedermeier]]u z původních klášterních sklepů. Hrobka byla postavena v roce [[1842]] spolu s Toskánskou hrobkou v souvislosti s rekonstrukcí kláštera. Uprostřed stojí Ferdinandův sarkofág (č. 62), ve výklenky východní stěny pak sarkofág jeho ženy (č. 63). Přestože návštěvníci vidí téměř prázdnou místnost se dvěma sarkofágy císařského páru, tato hrobka ve skutečnosti obsahuje jednu čtvrtinu všech pochovaných v Císařské hrobce - 37 sarkofágů (č. 64-100). Tato úprava, která řeší nedostatek prostoru, pochází až z roku [[1962]]. Jména pochovaných nesou 4 [[mramor]]ové desky.
* 62. '''[[Ferdinand I. Dobrotivý]]''' (19. 4. 1793 Vídeň - 29. 6. 1875 Praha), 2. rakouský císař (1835–1848). Jeho srdce je uloženo v urně č. 53 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 77 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 63. '''[[Marie Anna Savojská]]''' (19. 9. 1803 Řím - 4. 5. 1884 Praha), císařovna (1835–1848), manželka císaře [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda I. Dobrotivého]] (č. 62).
==== Jihozápadní roh ====
* 64. [[Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský|Alexander Leopold]] (14. 8. 1772 [[Florencie]] - 12. 7. 1795 [[Laxenburg]]), uherský palatin (1790–1795), 4. syn císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113). Jeho srdce je uloženo v urně č. 26 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 62 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
Řádek 106:
* 73. Marie Antonie (1858–1883), dcera [[Ferdinand IV. Toskánský|Ferdinanda IV. Toskánského]] (č. 108).
* 74. Marie Anna (1835–1840), dcera [[František Karel Habsbursko-Lotrinský|Františka Karla]] (č. 135) a [[Žofie Frederika Bavorská|Žofie Bavorské]] (č. 137), sestra císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] (č. 142).
* 75. Marie Karolína (1821–1844), dcera arcivévody [[Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský|Rainera Josefa]] (30. 9. [[1783]] [[Pisa]] – 16. 1. [[1853]] [[Bolzano]]).
* 76. Ferdinand Salvátor (1888–1891), syn [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karla Salvátora]] (č. 90) a [[Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská|Marie Immakulaty]] (č. 89).
* 77. Rainer Salvátor (1880–1889), syn [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karla Salvátora]] (č. 90) a [[Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská|Marie Immakulaty]] (č. 89).
* 78. Žofie Frederika (1855–1857), dcera [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] (č. 142) a [[Alžběta Bavorská|Alžběty Bavorské - Sissi]] (č. 143). Zemřela ve dvou letech na [[černý kašel]] při cestě po Uherském království. Původně pohřbena v hrobce Františka Josefa.
* 79. Karolína Ferdinanda (2. 8. 1793 Florencie - 5. 1. 1802 Vídeň), dcera císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57) a jeho 2. manželky [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská|Marie Terezy Neapolsko-Sicilské]] (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 31 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 67 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
==== Severozápadní roh ====
8 hrobek obsahujících 9 těl
* 80. Natálie (12. 1. 1884 Bratislava - 23. 3. 1898 Bratislava), 4. dcera arcivévody [[Bedřich Rakousko-Těšínský|Bedřicha Těšínského]] (4. 6. 1856 Židlochovice – 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár; druhého syna [[Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský|Karla Ferdinanda]] (č. 121)) a [[Isabela z Croy|Izabely z Croy-Dülmen]].
Řádek 117:
* 82. Marie Anna (8. 6. 1804 Vídeň - 28. 12. 1858 zámek Hetzendorf), neprovdaná dcera císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57) a jeho 2. manželky [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská|Marie Terezy Neapolsko-Sicilské]] (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 48 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 83. [[Marie Karolína Rakouská|Marie Karolína]] (1825–1915), dcera arcivévody [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karla Ludvíka Těšínského]] (č. 122) a jeho manželky [[Jindřiška Nasavsko-Weilburská|Jindřišky Nasavsko-Weilburské]] (č. 123-124)
* 84. [[Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská|Louisa Marie]] (27. 7. 1773 [[Neapol]] - 19. 9. 1802 Vídeň) z rodu Bourbonů a její bezejmenný syn; dcera [[Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská|Marie Karolíny (1752–1814)]] (č. 107), 1. manželka (∞ 1790) [[Ferdinand III. Toskánský|Ferdinanda III. Toskánského]] (6. 3. [[1769]] [[Florencie]] – 17. 7. [[1824]] [[Florencie]]), toskánského velkovévody (1790–1801 a 1814–1824). Její srdce je uloženo v urně č. 32 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 68 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 85. [[Marie Antonie Neapolsko-Sicilská (1814)|Marie Antonie]] (19. 12. 1814 [[Palermo]] - 7. 11. 1898 Gmunden) z rodu Bourbonů, 2. manželka [[Leopold II. Toskánský|Leopolda II. Toskánského]] (1797–1870), toskánského velkovévody (1824–1859) (č. 109).
* 86. [[Marie Ferdinanda Saská|Marie Ferdinanda]] (27. 4. 1796 Drážďany - 3. 1. 1865 [[Brandýs nad Labem]]) z rodu Wettinů, 2. manželka (∞ 6.5.1821 Florencie) [[Ferdinand III. Toskánský|Ferdinanda III. Toskánského]] (6.3.[[1769]] [[Florencie]] – 17.7.[[1824]] [[Florencie]]), toskánského velkovévody (1790–1801 a 1814–1824). Její srdce je uloženo v urně č. 51 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 87. Karolína Louisa (9. 12. 1795 Vídeň - 30. 6. 1799 zámek Hetzendorf), dcera císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57) a jeho 2. manželky [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská|Marie Terezy Neapolsko-Sicilské]] (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 29 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 65 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
==== Severovýchodní roh ====
13 hrobek - především toskánská linie
Řádek 127:
* 90. [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karel Salvátor]] (30. 4. 1839 Florencie - 18. 1. 1892 Vídeň), syn [[Leopold II. Toskánský|Leopolda II. Toskánského]] (č. 109).
* 91. Leopold Maria Alfons (30. 1. 1897 Záhřeb - 14. 3. 1958 Willimantic, Connecticut), urna s popelem, zesnul v USA.
* 92. Marie Antonie (18. 4. 1874 Vídeň - 14. 1. 1891 Arco), dcera [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karla Salvátora]] (č. 90) a [[Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská|Marie Immakulaty]] (č. 89).
* 93. [[Arnošt Habsbursko-Lotrinský|Arnošt]] (1824–1899), arcivévody [[Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský|Rainera Josefa]] (30. 9. [[1783]] [[Pisa]] – 16. 1. [[1853]] [[Bolzano]]).
* 94. [[Adéla Augusta Bavorská|Adelgunde]] (1823–1914) z rodu Wittelsbachů, manželka [[František V. Modenský|Františka V. Modenského]] (č. 101).
Řádek 133:
* 96. Amálie Terezie (6. 4. 1807 Vídeň - 7. 4. 1807 Vídeň), přežila pouhý jeden den, dcera [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57) a jeho 2. manželky [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská|Marie Terezy Neapolsko-Sicilské]] (č. 60).
* 97. Henrieta Marie (20. 2. 1884 Vídeň - 13. 8. 1886 Traunkirchen), dcera [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karla Salvátora]] (č. 90) a [[Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská|Marie Immakulaty]] (č. 89).
* 98. [[Ludvík Salvátor Toskánský|Ludvík Salvátor]] (
* 99. [[Marie Tereza Portugalská]] (24. 8. 1855 Kleinheubach - 12. 2. 1944 Vídeň) z rodu Braganza, ve svých 18 letech 3. manželka (∞ 1873) dvakrát ovdovělého [[Karel Ludvík Rakousko-Uherský|Karla Ludvíka]] (č. 138), který byl o 22 let starší. Přežila ho o 48 let. Po smrti korunního prince Rudolfa (č. 144) byl její manžel následníkem trůnu a ona vykonávala své reprezentační povinnosti zanedbávané stále cestující císařovnou Alžbětou - Sissi (č. 143), dokud se její ženatý nevlastní syn František Ferdinand d'Este (č. x863) nestal následníkem trůnu. Během 1. světové války pracovala jako zdravotní sestra. Doprovodila posledního císaře Karla I. (č. x887) do exilu na Madeiru, ale dožila ve Vídni.
* 100. [[Josef Ferdinand Toskánský |Josef Ferdinand]] (1872–1942), syn [[Ferdinand IV. Toskánský|Ferdinanda IV. Toskánského]] (č. 108).
Řádek 142:
* 101. František V. (1819–1875), vévoda modenský (1846–1859), 1859 zbaven trůnu
* 102. [[Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este|Ferdinand Karel]] (25. 4. 1781 Milán - 5. 11. 1850 Ebenzweier), syn arcivévody [[Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský|Ferdinanda Karla d'Este]] (č. 105). Jeho srdce je uloženo v urně č. 46 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 103. [[Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský|Antonín Viktor]] (31. 8. 1779 Florencie - 2. 4. 1835 Vídeň), 8. syn císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113), 54. velmistr řádu německých rytířů (1804–1835). Jeho srdce je uloženo v urně č. 44 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 104. [[Ludvík Habsbursko-Lotrinský|Ludvík Josef]] (13. 12. 1784 Florencie - 21. 12. 1864 Vídeň), syn císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113), vedl státní záležitosti za Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 62) v letech 1835–1848. Jeho srdce je uloženo v urně č. 50 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 105. [[Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský|Ferdinand Karel d'Este]] (1. 6. 1754 Vídeň - 24. 12. 1806 Vídeň), 4. syn [[Marie Terezie]] (č. 55), generální guvernér rakouské Lombardie, zakladatel větve [[Rakouští-Este]]. Jeho srdce je uloženo v urně č. 34 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 69 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 106. [[Marie Beatrice d'Este (1750-1829)|Marie Beatrix d'Este]] (
* 107. '''[[Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská|Marie Karolína]]''' (13. 8. 1752 Schönbrunn, Vídeň – 8. 9. 1814 zámek Hetzendorf), královna neapolská a sicilská, manželka [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský|Ferdinanda I.]], 1. krále Obojí Sicílie (1816–1823), jako král neapolský Ferdinand IV., dcera [[Marie Terezie]] (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 38 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 73 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 108. [[Ferdinand IV. Toskánský|Ferdinand IV.]] (
* 109. [[Leopold II. Toskánský]] (
* 110. [[Rainer Ferdinand Habsbursko-Lotrinský|Rainer]] (11. 1. 1827 [[Milán]] - 27. 1. 1913 Vídeň), syn arcivévody [[Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský|Rainera Josefa]] (30. 9. 1783 [[Pisa]] – 16. 1. 1853 [[Bolzano]]) (č. x 783), manžel [[Marie Karolína Rakouská|Marie Karolíny]] (č. 83). Velký sběratel starověkých rukopisů, jeho sbírka čítající na 100 tisíc kusů se stala základem pro Papyrové muzeum [[Rakouská národní knihovna|Rakouské národní knihovny]].
* 111. [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Albert Sasko-Těšínský]] (11. 7. 1738 [[Moritzburg]] - 10. 2. 1822 Vídeň) z rodu [[Wettinové|Wettinů]], vévoda sasko-těšínský, mladší syn polského krále [[August III. Polský|Augusta III.]], manžel (∞ 8. 4. 1766 zámek [[Hof (zámek)|Hof]]) [[Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská|Marie Kristýny]] (č. 112). Jeho srdce je uloženo v urně č. 40 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 75 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 112. '''[[Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská|Marie Kristýna]]''' (3. 5. 1742 Vídeň - 24. 6. 1798 Vídeň) zvaná "Mimi", oblíbená dcera [[Marie Terezie]] (č. 55), manželka (∞ 8. 4. 1766 zámek [[Hof (zámek)|Hof]]) [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Alberta Sasko-Těšínského]] (č. 111). Její monumentální klasicistní kenotaf od [[Antonio Canova|Antonia Canovy]] ve tvaru pyramidy se nachází v lodi [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánského kostela]]. Její srdce je uloženo v urně č. 28 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 63 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
Řádek 159:
[[Soubor:Kapuzinergruft Wien10.JPG|thumb|Sarkofág mexického císaře Maxmiliána I.]]
Vybudována v 60. letech 20. století. Jedná se o poměrně nízký prostor s betonovými stěnami. Levá užší strana je vyhrazena církevním hodnostářům, pravá strana rodičům a příbuzným Františka Josefa I. Místo v čele zaujímá sarkofág Marie Luisy (č. 127), 2. Napoleonovy manželky.
* 115. [[Leopold I. Vilém|Leopold Vilém]] (6. 1. 1614 Štýrský Hradec - 20. 11. 1662 Vídeň), druhý syn [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] (č. x578), biskup pasovský (1625–1662), biskup štrasburský (1626–1662), biskup olomoucký (1638–1662), biskup vratislavský (1656–1662), 45. velmistr řádu německých rytířů (1641–1662), úspěšný vojevůdce třicetileté války, místodržící habsburského Nizozemí (1647–1656), velký sběratel umění. Jeho srdce je uloženo v urně č. 5 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a jeho vnitřnosti v urně č. 23 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 116. [[Karel I. Josef Habsburský|Karel Josef]] (7. 8. 1649 Vídeň - 27. 1. 1664 Linec), ve svých 13 letech 46. velmistr řádu německých rytířů (1662–1664, nastoupil po svém strýci [[Leopold I. Vilém|Leopoldu Vilémovi]] (č. 115)), biskup pasovský (1662–1664), biskup vratislavský (1663–1664), biskup olomoucký (1663–1664), syn [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27). Sbírka, kterou zdědil po svém strýci (č. 115) se stala základem pro [[Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)|Uměleckohistorické muzeum]] (Kunsthistorisches Museum) ve Vídni. Zemřel ve věku nedožitých 15 let. Jeho vnitřnosti byly pochovány v urně č. 24 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 117. [[Karel Josef Lotrinský|Karel Josef]] (24. 11. 1680 Vídeň – 4. 12. 1715 Vídeň), princ lotrinský, kurfiřt-arcibiskup trevírský (1710–1715).
* 118. [[Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský|Maxmilián František]] (8. 12. 1756 Vídeň - 26. 7. 1801 zámek Hetzendorf), 53. velmistr řádu německých rytířů (1780–1801) arcibiskup kolínský (1784–1801), syn [[Marie Terezie]] (č. 55). Jeho srdce je uloženo v urně č. 30 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 66 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 119. [[Rudolf Jan|Rudolf]] (9. 1. 1788 Florencie – 23. 7. 1831 [[Baden (Dolní Rakousy)|Baden]]), kardinál (1820), 3. arcibiskup olomoucký (1819–1831), příznivec Ludwiga van Beethovena, syn [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113). Jeho srdce je uloženo v kryptě [[Katedrála svatého Václava|katedrály sv. Václava]] v [[Olomouc]]i.
* 120. Vilém (21.4.1827 Vídeň - 29.7.1894 Weikersdorf, Dolní Rakousy), 56. [[Velmistři řádu německých rytířů|velmistr]] [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] (1863–1894), nejmladší syn [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karla Ludvíka]] (č. 122).
* 121. [[Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský|Karel Ferdinand]] (29. 7. 1818 Vídeň – 20. 11
* 122. '''[[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karel Ludvík]]''' (5. 9. 1771 Florencie - 30. 4. 1847 Vídeň), vévoda těšínský, 3. syn císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113), vítěz od [[Bitva u Aspern a Esslingu|Aspern]] (1809). Jeho srdce je uloženo v urně č. 45 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 123. '''[[Jindřiška Nasavsko-Weilburská|Henrietta (Jindřiška) Nasavsko-Weilburská]]''' (30. 10. 1797 [[Bayreuth]] – 29. 12. 1829 Vídeň), manželka arcivévody [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karla Ludvíka]] (č. 122), zpopularizovala ve Vídni vánoční strom.
Řádek 172:
* 126. '''[[Maxmilián I. Mexický]]''' (6. 7. 1832 Schönbrunn, Vídeň - 19. 6. 1867 Santiago de Querétaro, Mexiko), císař mexický (1864–1867), bratr rakouského císaře Františka Josefa I. (č. 142), popraven republikánskými povstalci v Querétaru.
* 127. '''[[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská|Marie Luisa]]''' (1791–1847), francouzská císařovna (1810–1814), vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally (1814–1847), dcera [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57), manželka [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]].
* 128. '''[[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|Albrecht]]''' (3. 8. 1817 Vídeň - 18. 2. 1895 Arco), syn arcivévody [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karla Ludvíka]] (č. 122), vítěz od [[Bitva u Custozy (1866)|Custozzy]] (1866).
* 129. [[Hildegarda Luisa Bavorská]] (10.6.1825 [[Würzburg]] - 2.4.1864 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, dcera bavorského krále (1825–1848) [[Ludvík I. Bavorský|Ludvíka I.]] (25. 8. 1786 Štrasburk - 29. 2. 1868 Nice), manželka arcivévody [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|Albrechta]] (č. 128). Její srdce je uloženo v urně č. 49 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 130. [[Matylda Marie Rakouská|Matylda]] (25. 1. 1849 Vídeň - 6. 6. 1867 zámek Hetzendorf), dcera arcivévody [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|Albrechta]] (č. 128). Její srdce je uloženo v urně č. 52 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 131. Karel Albert (1847–1848), nedospělý syn [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|Albrechta]] (č. 128).
* 132. [[Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský|Leopold Salvátor]] (15.10.1863 Brandýs nad Labem - 4.9.1931 Vídeň), syn [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karla Salvátora]] (č. 90).
* 133. Rainer Karel (21. 11. 1895 [[Záhřeb]] - 25. 5. 1930 Vídeň), syn [[Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský|Leopolda Salvátora]] (č. 132). Neoženil se.
* 134. [[Markéta Saská|Markéta Karolína Saská]] (24. 5. 1840 Drážďany - 15. 9. 1858 [[Monza]]) z rodu Wettinů, 1. manželka [[Karel Ludvík Rakousko-Uherský|Karla Ludvíka]] (č. 138).
* 135. '''[[František Karel Habsbursko-Lotrinský|František Karel]]''' (7. 12. 1802 Vídeň - 8. 3. 1878 Vídeň), 3. syn císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57), otec císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] (č. 142). Jeho srdce je uloženo v urně č. 54 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 78 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]]. Byl posledním Habsburkem, jehož ostatky byly po starém zvyku rozděleny a pohřbeny na třech různých místech.
* 136. nepojmenovaný syn (1840–1840), nedospělý syn [[František Karel Habsbursko-Lotrinský|Františka Karla]] (č. 135).
* 137. '''[[Žofie Frederika Bavorská]]''' (27. 1. 1805 Mnichov - 28. 5. 1872 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, manželka arcivévody [[František Karel Habsbursko-Lotrinský|Františka Karla]] (č. 135), matka císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] (č. 142).
* 138. '''[[Karel Ludvík Rakousko-Uherský|Karel Ludvík]]''' (30. 7. 1833 Schönbrunn, Vídeň – 19. 5. 1896 Vídeň), otec [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]] (č. x863), zavražděného v Sarajevu v roce [[1914]].
* 139. '''[[Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská|Marie Anunciata Neapolsko-Sicilská]]''' (24. 3. 1843 zámek Caserta, Itálie – 4. 5. 1871 Vídeň) z rodu Bourbonů, 2. manželka [[Karel Ludvík Rakousko-Uherský|Karla Ludvíka]] (č. 138), matka [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]] (č. x863).
* 140. '''[[Ota František Josef|Ota]]''' (21. 4. 1865 Štýrský Hradec – 1. 11. 1906 Vídeň), zvaný ''krásný Ota'' nebo ''krásný arcivévoda'', otec císaře [[Karel I.|Karla I.]] (č. x887). Svobodomyslný arcivévoda, který zemřel na [[syfilis]].
* 141. '''[[Marie Josefa Saská (1867)|Marie Josefa Saská]]''' (31. 5. 1867 Drážďany – 28. 5. 1944 zámek Wildenwart) z rodu Wettinů, manželka (∞ 2.10.1886 Drážďany) arcivévody Oty (č. 140), matka císaře [[Karel I.|Karla I.]] (č. x887).
=== I/ Hrobka Františka Josefa (Franz-Josephs-Gruft) ===
[[Soubor:Wien - Kapuzinergruft, Franz-Joseph-Gruft.JPG|thumb|Hrobka Františka Josefa]]
Do roku [[1908]] hrobka již obsahovala 129 těl a urny se srdci dalších 3 osob. Tehdy byla vybudována hrobka Františka Josefa spolu s přilehlou kaplí při příležitosti 60. výročí nástupu Františka Josefa na trůn. Chorvatský architekt [[Cajo Perisić]] nechal hrobku obložit světlým mramorem. Původně se zde ještě nacházel sarkofág malé Žofie Frederiky (č. 78), 1. dcery Františka Josefa a Sisi, později přenesený do Ferdinandovy hrobky. Do této hrobky se obvykle vchází severním vchodem z Nové hrobky.
* 142. '''[[František Josef I.]]''' (18. 8. 1830 Schönbrunn - 21. 11. 1916 Schönbrunn), předposlední (3.) císař rakouský (1848–1916).
* 143. '''[[Alžběta Bavorská]]''' (24. 12. 1837 Mnichov - 10. 9. 1898 [[Ženeva]]) z rodu Wittelsbachů, zvaná "Sissi", rakouská císařovna (1854–1898), manželka (∞ 24. 7. 1854 Vídeň) císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] (č. 142). Zavražděna anarchistou na břehu jezera v Ženevě. Matka 4 dětí (dvě z nich pohřbeny zde: č. 78, 144).
* 144. '''[[Korunní princ Rudolf|Rudolf Habsburský]]''' (21. 8. 1858 [[Laxenburg]] - 30. 1. 1889 [[Mayerling]]), korunní princ, syn Františka Josefa I. (č. 142) a císařovny [[Alžběta Bavorská|Alžběty - "Sissi"]] (č. 143), spáchal sebevraždu v [[Mayerling]]u.
=== J/ Kaple (Gruftkapelle) ===
Řádek 199:
Vpravo, kolmo k západní stěně.
* 147. '''[[Zita Bourbonsko-Parmská]]''' (9. 5. 1892 Villa Pianore u Luccy, [[Itálie]] - 14. 3. 1989 Zizers, [[Švýcarsko]]), poslední císařovna rakouská, královna uherská a česká (1916–1918), manželka (∞ 21.10.1911 [[Schwarzau am Steinfeld]]) posledního císaře a krále [[Karel I.|Karla I.]] (č. x887). Její srdce bylo uloženo pod srdcem jejího manžela v Loretánské kapli benediktinského [[Klášter Muri|kláštera Muri]] ve Švýcarsku. Dožila se požehnaného věku 96 let, a proto se po pohřbu stala nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce.
* Pamětní deska "prvním obětem Světové války 1914–1918", arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este (č. x 863) a jeho ženě Žofii, vévodkyni z Hohenbergu (č. x868). Protože zde Žofie nemohla být pohřbena, pár byl pohřben v kryptě zámku Artstetten. Na desce je nápis v němčině: ''Zum Gedenken an die ersten Opfer des Weltkrieges 1914–1918 Erzherzog Franz Ferdinand von Österreich-Este * Graz 18. 12. 1863 + Sarajevo 28.6.1914 und Sophie Herzogin von Hohenberg * Stuttgart 1. 3. 1868 + Sarajevo 28.6.1914. Begraben in der Gruft zu Schloss Artstetten.''
* 148. [[Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007)|Karel Ludvík]] (Carl Ludwig, 10. 3. 1918 [[Baden (Dolní Rakousy)|Baden]] – 11. 12. 2007 [[Brusel]]), 4. syn posledního císaře a krále [[Karel I.|Karla I.]] (č. x887).
* 149. místo pro: Yolande de Ligne (* 6. 5. 1923 Madrid), manželka (∞ 17. 1. 1950 Belœil) arcivévody [[Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007)|Karla Ludvíka]] (č. 148).
Vpravo od oltáře podél jižní stěny
* 150. '''[[Otto von Habsburg]]''' (20. 11. [[1912]] vila Wartholz u [[Reichenau an der Rax]] - 4. 7. [[2011]] [[Pöcking]]), korunní princ, 1. syn posledního císaře a krále [[Karel I.|Karla I.]] (č. x887), byl zde pohřben jako poslední ze členů císařské rodiny v červenci [[2011]]. Jeho srdce bylo pohřbeno v benediktinském klášteře [[Pannonhalmské arciopatství|Pannonhalma]] v [[Maďarsko|Maďarsku]].
Vlevo od oltáře
* 151. [[Regina Sasko-Meiningenská]] (6. 1. 1925 [[Würzburg]] - 3. 2. 2010 [[Pöcking]]) z rodu Wettinů, manželka (∞ 10. 5. 1951 [[Nancy]]) korunního prince [[Otto von Habsburg|Otty]] (č. 150). Její srdce bylo pohřbeno v pevnosti [[Heldburg]] v [[Durynsko|Durynsku]].
Vlevo před východní stěnou:
Řádek 312:
** [[Adéla Augusta Bavorská|Adelgunde]] (1823–1914) z rodu Wittelsbachů (č. 94)
** [[Marie Tereza Portugalská]] (1855–1944) z rodu Braganza (č. 99)
** [[Marie Beatrice d'Este (1750-1829)|Marie Beatrix Modenská]] (1750–1829) z rodu Este (č. 106)
** [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Albert Sasko-Těšínský]] (1738–1822) z rodu Wettinů (č. 111)
** [[Marie Ludovika Španělská]] (1745–1792) z rodu Bourbonů (č. 114)
| |||