Markrabství Istrie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
jazyky a národnosti v iboxu |
rozšířeno o kapitoly demokgrafie, geografie, seznam měst apod. |
||
Řádek 28:
| mapa poznámka = Markrabství Istrie na mapě Rakouska-Uherska
| hlavní město = [[Poreč]]
| rozloha = 4941
| rozloha poznámka =
| nejvyšší bod =
Řádek 34:
| nejdelší řeka =
| nejdelší řeka poznámka =
| počet obyvatel = 317 610
| počet obyvatel poznámka = (r. 1890)
| jazyky = [[italština]], [[chorvatština]], [[slovinština]], [[istrorumunština]], [[němčina]]
| národnostní složení = [[Italové]], [[Chorvati]], [[Slovinci]], [[Istrorumuni]], [[Němci]]
Řádek 45:
| zánik = [[1918]] - součást [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů|Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů]]
}}
'''Markrabství Istrie'''
== Dějiny ==
Řádek 56:
Od roku 1861 byla Istrie samostatnou [[Korunní země (habsburská monarchie)|korunní zemi]] [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], od roku [[1867]] [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl [[Istrijský zemský sněm]]. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie [[Rakouské přímoří]], v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: [[Terst]] a [[Gorice a Gradiška]] se společným [[místodržitelství|místodržícím]].
== Demografie ==
=== Etnické a náboženské složení ===
Z etnického hlediska byla populace Istrie smíšená. Na západním pobřeží a ve městech převládali Italové, ve vnitrozemí Slovinci a Chorvati. Jistou část obyvatelstva tvořili i Němci a žila zde malá komunita [[Istrorumuni|Istrorumunů]]. Podle [[sčítání lidu 1890 v Rakousku-Uhersku]] žilo v Istrii 140 713 osob ''Srbo-Chorvatského'' [[obcovací jazyk|obcovacího jazyka]], 118 027 hovořících italsky, 44 418 slovinsky, 5004 (v jiném zdroji 5904) německy, dále 470 ''rumunsky'' a 400 česky.<ref name="OTTO">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl
| url = http://archive.org/stream/ottvslovnknauni30ottogoog#page/n870/mode/1up
| vydavatel =
| místo = Praha
| rok = 1897
| počet stran =
| kapitola = Istrie
| strany = 832
| isbn =
| jazyk = česky
}}</ref><ref name="Pallas"/>
Co se týče náboženské orientace, bylo obyvatelstvo Istrie v drtivé většině katolické. Sčítání roku 1890 zde evidovalo podíl obyvatel římskokatolického vyznání 99,6 %. V celé zemi žilo tehdy jen 443 osob řeckokatolického vyznání, 100 evangelíků, 274 kalvinistů a 229 židů.<ref name="Pallas"/>
=== Počet obyvatel ===
Istrie měla k roku 1890 317 610 obyvatel.<ref name="Pallas">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = mek.oszk.hu
| titul = A Pallas nagy lexikona, 1897., Isztria
| url = http://mek.oszk.hu/00000/00060/html/052/pc005218.html#8
| jazyk = maďarsky
| datum přístupu = 2016-03-04}}</ref> V roce 1857 tu žilo pouze 230 000 lidí. Hustota zalidnění dosahovala podle sčítání lidu z roku 1890 64 obyvatel na kilometr čtvereční. Podíl městského obyvatelstva (v obcích nad 2000 obyvatel) byl 23,8 %.<ref name="OTTO"/>
== Geografie ==
Markrabství Istrie mělo (včetně ostrovů) rozlohu 4941,5 kilometrů čtverečních. Délka pobřeží (pevninské části) činila 365 km.<ref name="OTTO"/>
=== Největší města ===
Nejlidnatějším městem Istrie byla roku 1890 Pula s více než 26 tisíci obyvatel. Hlavní město [[Poreč]] bylo až 11. v pořadí s populací necelých 3 tisice lidí.<ref name="OTTO"/>
{| class=wikitable style="text-align:left"
|-
!Pořadí
!Název
!Počet obyv. (r. 1890)
!Fotografie
|-
|align=center|1.
|[[Pula]]
|26 742
|[[Soubor:Pula-avion.JPG|85px]]
|-
|align=center|2.
|[[Rovinj]]
|9 662
|[[Soubor:Rovinj2007.jpg|85px]]
|-
|align=center|3.
|[[Koper]]
|8 191
|[[Soubor:View of Koper from Zusterna.JPG|85px]]
|-
|align=center|4.
|[[Piran]]
|7 724
|[[Soubor:Piran - overview.jpg|85px]]
|-
|align=center|5.
|[[Vodnjan]]
|5 087
|[[Soubor:Vodnjan 3.JPG|85px]]
|-
|align=center|6.
|[[Mali Lošinj]]
|4 928
|[[Soubor:Mali Losinj 01.jpg|85px]]
|-
|align=center|7.
|[[Izola]]
|4 896
|[[Soubor:Izola, Slovenia.jpg|85px]]
|-
|align=center|8.
|[[Cres (město)|Cres]]
|4 645
|[[Soubor:Cres-Cres1.jpg|85px]]
|-
|align=center|9.
|[[Muggia]]
|3 357
|[[Soubor:Muggia z001.JPG|85px]]
|-
|align=center|10.
|[[Buje]]
|2 728
|[[Soubor:Buje – Crkva Proštenišna Majike Milosrđa - 01.jpg|85px]]
|-
|align=center|11.
|[[Poreč]]
|2 685
|[[Soubor:Porec-EufrazijevaBazilika5.JPG|85px]]
|-
|}
=== Správní dělení ===
Korunní země Istrie se dělila na konci 19. století na šest [[politický okres|politických okresů]]: Koper, Lošinj, Poreč, [[Pazin]], Pula, [[Volosko]].<ref name="Pallas"/>
=== Ostrovy ===
Součástí Istrie byly v době její existence jako historické země následující ostrovy:
{|
| width="30%" valign="top" |
*[[Andrija]]
*[[Bodulaš]]
Řádek 72 ⟶ 176:
*[[Krasnica (Vanga)]]
*[[Krk (ostrov)|Krk]]
| width="30%" valign="top" |
*[[Levan]]
*[[Levanić]]
Řádek 87 ⟶ 192:
*[[Premanturski Školjić]]
*[[Samuncel]]
| width="30%" valign="top" |
*[[Susak]]
*[[Sveti Jerolim]]
Řádek 102 ⟶ 208:
*[[Zabodarski Otok]]
*[[Zeća]]
|}
V současnosti je území bývalého markrabství rozděleno mezi [[Chorvatsko]] (jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie) a [[Slovinsko]] (severní část bývalého markrabství Istrie). Malá část historické Istrie okolo města [[Muggia]] na předměstí Terstu je součástí Itálie.
==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Istrie (poloostrov)]]
* [[Seznam istrijských markrabat]]
* [[Slovinská historická území]]
=== Externí odkazy ===
* [http://pvh.ff.cuni.cz/exkurze05/referaty/sekyrova_rakousko-benatske.pdf Rakousko-benátské soupeření o "Přímoří"]
{{Země Rakouského císařství}}
[[Kategorie:Markrabství Istrie| ]]
| |||