Kapalina: Porovnání verzí

[[Kinetická energie]] [[částice|částic]] kapaliny je malá ve srovnání s vazební [[potenciální energie|potenciální energií]], takže částice se vzájemně udržují v určitých [[rovnovážná poloha|rovnovážných polohách]], kolem kterých vykonávají [[kmitavý pohyb]]. Tyto rovnovážné polohy se u kapalin mohou přemisťovat, tzn. dochází k přemísťování částic v celém objemu látky. Vazba mezi částicemi zajišťuje, že za běžných podmínek se objem látky nemění. Kapalina bývá také považována za přechodnou [[fáze (termodynamika)|fázi]] mezi [[pevná látka|pevnou látkou]] a [[plyn]]em.

 

* kapaliny tvoří kapky (díky přitažlivým silám mezi částicemi)

* kapaliny jsou těžko [[stlačitelnost|stlačitelné]]

Molekuly, které se nacházejí na povrchu kapaliny mezi sebou působí silami, která jsou [[tečna|tečné]] k povrchu kapaliny. Je-li molekula vzdálena od místa, kde se povrch ([[hladina]]) kapaliny stýká s jinou látkou (např. stěnou nádoby), tečné síly působící na tuto molekulu se vyruší a molekula se může volně přemísťovat po hladině. V místech, kde se kapalina stýká s jinou látkou, se do sféry molekulového vlivu hraniční molekuly dostávají i molekuly cizí látky a výslednice sil je různá od nuly. Důsledkem jsou [[kapilární jev]]y na rozhraní kapaliny a pevné látky.

 

'''Ideální (dokonalá) kapalina''' má na rozdíl od skutečné kapaliny tyto vlastnosti:

* je dokonale ''[[stlačitelnost|nestlačitelná]]'' a bez [[Vnitřní tření|vnitřního tření]].

Ideální kapalinu lze získat jako speciální případ [[ideální tekutina|ideální tekutiny]], pokud je [[hustota]] tekutiny (v celém objemu tekutiny a za všech podmínek) [[konstanta|konstantní]], tzn. <math>\rho = \mbox{konst}</math>. V takovém případě je [[objemová deformace]] [[nula|nulová]], tzn. [[stlačitelnost]] je nulová, což znamená, že kapalina je nestlačitelná.

 

'''Skutečná (reálná) kapalina''' má na rozdíl od ideální kapaliny [[vnitřní tření]] a dá se mírně ''[[stlačitelnost|stlačit]]''.