Lateránská bazilika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→top: basilica maior |
m Sjednocení souřadnic (náhrada zastaralé {{Geo dms}}); kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
[[Soubor:Archbasilica of St. John Lateran HD.jpg|thumb|upright=1.3|Hlavní (západní) průčelí baziliky (1735)]]
[[Soubor:Basilica st Giovani in Laterano 2011 4.jpg|thumb|upright=1.2|Hlavní loď baziliky]]
[[Soubor:San Giovanni in Laterano. Techumbre..JPG|thumb|upright=0.7|Kazetový strop (G. dalla Porta, 1603)]]
[[Soubor:Lateran plan.jpg|thumb|upright=0.9|Plán baziliky (1900): 1 - kaple Corsini, 2 - kaple Ceva, 3 - kaple Santario (Godoi), 4 - kaple Lancelotti, 5 - kaple N. Svátosti, 7 - kaple Orsini, 8 - kaple Torlonia, 9 - kaple Massimi, 10 - Giottův obraz, 12 - socha [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]]. Vpravo nahoře baptisterium a na náměstí obelisk.]]
[[Soubor:Basilica st Giovani in Laterano 2011 14.jpg |thumb|upright=0.7|Apsida s mozaikami (1290)]]
[[Soubor:Basilica st Giovani in Laterano 2011 21.jpg|thumb|upright=0.6|Ciborio]]
[[Soubor:Ancient Roman Senate Bronze doors.jpg |thumb|upright=0.6|Starověká bronzová vrata]]
[[Soubor:Rom Lateran Kreuzgang 05.jpg |thumb|upright=0.8|Ambity Rajského dvora]]
Řádek 12:
Pětilodní bazilika s [[Atrium|atriem]] byla postavena při starším [[Baptisterium|baptisteriu]] v letech 313-324 za císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]], který pro ni vybral strategické místo za Aureliánskými hradbami a mezi dvěma branami. Císařova matka [[svatá Helena]] při ní měla svou rezidenci. Konstantin je také vyobrazen na mozaice v apsidě jako donátor s modelem baziliky v rukou. Byl to první veliký křesťanský kostel vůbec a byl zasvěcen svatým Janu Křtiteli a Janu Evangelistovi. Tuto baziliku několikrát vyplenili barbaři, například v letech [[410]] a [[455]] [[Vandalové]]; roku [[896]] ji poškodilo zemětřesení. Byla poté přestavěna v románském slohu, vyzdobena mozaikami a obložena barevnými mramory. Při gotické přestavbě z iniciativy papeže [[Klement V.|Klementa V.]] přibyli ke světcům na mozaikách sv. František a sv. Antonín Paduánský; roku [[1308]] bazilika vyhořela. V době [[Avignonské zajetí|avignonského zajetí]] papežů chrám dále pustl a 21. srpna roku [[1361]] jej zachvátil katastrofální požár, při němž se zřítily čtyři jaspisové sloupy střední lodi, shořela střecha a ciboriový baldachýn nad hlavním oltářem. Tehdy se propadl strop hlavní lodi baziliky a objekt začal zarůstat trávou. Papeže Inocence VI. o tom informoval básník [[Francesco Petrarca]]. Podle jednoho dobového svědectví se v bazilice prý pásly ovce. Následovala stavba dodnes dochovaného monumentálního gotického [[ciborium|ciboria]] na čtyřech sloupech, které dal roku 1367 nad hlavním oltářem vztyčit papež [[Urban V.]], aby v něm byly uchovávány relikviáře s lebkami svatých apoštolů Petra a Pavla. Po návratu papežů do Říma roku 1378 začala zásadní obnova Lateránské baziliky i baptisteria, která byla ukončena roku [[1384]], jak dokládá nápis v pásu mezi mozaikami apsidy. Ve středověku se v Lateránském paláci a v bazilice konalo pět významných [[koncil]]ů.
U příležitosti jubilejního roku [[1600]] dal papež [[Klement VII.|Kliment VII.]] renovovat příčnou loď baziliky, což provedl architekt [[Giacomo della Porta]] a malíř [[Giuseppe Cesari]], postranní dvouvěžové průčelí kostela projektoval [[Domenico Fontana]]. V letech 1646 - 1649 byla provedena [[baroko|barokní]] přestavba podle projektu architekta [[Francesco Borromini|Francesca Borrominiho]], směřovaná k jubilejnímu roku [[1650]]. Další úpravy proběhly v letech [[1734]] - [[1735]] ve stylu vrcholného římského baroka, kdy architekt [[Alessandro Galilei]] přistavěl nové západní [[průčelí]].
== Popis ==
Bazilika stojí na troskách pevnosti a kasáren císařské jízdní gardy, která podporovala Konstantinova soupeře Maxentia a byla po bitvě na Milvijském mostě zrušena. Pětilodní bazilika ve tvaru písmene „T“ s apsidou a plochým stropem je 140 m dlouhá a 140 m široká, z toho šířka hlavní lodi je 65 m.
Do chrámu se vstupuje buď z Lateránského náměstí vestibulem od [[Domenico Fontana|D. Fontany]] z roku 1586 do severní příční lodi, anebo hlavním vchodem od východu. Pětiosý [[portikus]] z roku 1735 od A. Galileiho s vysokým sloupovým řádem má v patře arkády a v hlavní ose trojboký [[tympanon]]. Latinský nápis na hlavní římse vyznačuje stavebníka, papeže [[Kliment XII.|Klimenta XII.]] v pátém roce jeho pontifikátu, a patrony chrámu. Kuželková balustráda na [[Atika|attice]] je vyzdobena 15 sochami o výšce sedm metrů, uprostřed s Ježíšem Kristem Spasitelem mezi oběma svatými Jany. V prostředním vchodu jsou starověká bronzová vrata, pocházející z římského Fora. Vpravo od hlavního průčelí je budova Lateránských muzeí.<ref>Baedeker, ''L'Italie'', str. 303.</ref>
Vzhled hlavní lodi podstatně pozměnil Borromini, který střídavě zazdil oblouky mezi sousedními antickými sloupy, takže jen poslední pár žulových sloupů je viditelný. Mramorová dlažba je z 15. století, bohatě zdobený kazetový strop navrhl [[Giacomo della Porta]] roku 1603.
Na předním okraji mírně vyvýšené příční lodi stojí papežský oltář s baldachýnem z roku 1369 s mnoha ostatky, včetně svatých Petra a Pavla. Před ním je zahloubená ''[[confessio]]'', předchůdce pozdějších [[Krypta|krypt]], s hrobem světce. Na levém (jižním) konci příční lodi je veliký oltář Nejsvětější svátosti se čtyřmi starověkými bronzovými sloupy. Chór byl v 19. století prodloužen, původní apsida s mozaikami z roku 1290 přenesena dále na východ.
Řádek 27:
[[Soubor:Roma-san giovanni03.jpg|thumb|upright=1.0|Stolec (''cathedra'') římského biskupa v apsidě baziliky]]
== Papežský stolec a oltář ==
Stolec (cathedra) římského [[biskup]]a, tj. [[papež]]e v apsidě baziliky vyznačuje dodnes hodnostně nejvyšší kostel v katolické církvi, což není bazilika sv. Petra ve Vatikánu. Tuto skutečnost hlásá nápis vyložený mozaikou nad vstupem do atria: ''Papalis archibasilica patriarchalis maior cathedralis arcipretalis
== Papežské náhrobky a kenotafy ==
V katedrále je pohřbeno nebo má také pamětní desku (tzv. kenotaf) dvanáct papežů:
* [[Jan XII.]]
* [[Agapetus II.]]
* [[Silvestr II.]]
* [[Alexandr III. (papež)|Alexandr III.]]
* [[Jan XVII.]]
* [[Sergius IV.]]
* [[Paschalis I.]]
* [[Kalixt II.|Kalixtus II.]]
* [[Honorius II.]]
* [[Inocenc V.]], blahoslavený
* [[Celestin III.]]
* [[Evžen III.]]
* [[Anastasius IV.]]
* [[Klement III.]]
* [[Martin V.]] Colonna +1413
Řádek 50:
== Muzeum a klenotnice ==
* ''Museo sacro'' je muzeum s klenotnicí chrámového umění (vstup přes prodejnu devocionálií v apsidě jižní lodi baziliky). Ve 3 prostorách uchovává cennou kolekci asi stovky předmětů, především soch, precios a parament (liturgických a votivních památek), užívaných v Lateránské bazilice od 6. do 19. století. Pocházejí jak ze zařízení baziliky, tak zejména z odkazů papežských rodin [[Corsini]], [[Medici]] a [[Chigi]]. K nejstarším patří soubor raně křesťanských relikviářů a monumentální zlatý kříž ze 6. století, papežský stolec [[Pius V.|Pia V.]], dále pluviály (pláště) papežů [[Svatý Silvestr|sv. Silvestra]] a [[Klement XII.|Klementa XII.]], renesanční a barokní kasule s erbovními štítky papežů a [[tapisérie]] z někdejší výzdoby baziliky.
* ''Chiostro'' je raně gotická křížová chodba z let 1261 - 1280, cenná architektura kolem čtvercového rajského dvora, uprostřed s mramorovou studnou z 9. století. Z přilehlých prostor je přístupná mj. kapitulní síň. Tvoří druhý prohlídkový okruh (vstup na opačné stranmě od hlavního oltáře, ze severní části příčné lodi). Expozice je složena především z [[Lapidárium|lapidária]]: kamenných fragmentů a soch, k nejcennějším patří náhrobní desky a náhrobní plastiky z baziliky odstraněné při Borrominiho úpravách, např. náhrobek [[Kardinál|kardinála]] Annibaldi della Molara, který z bílého mramoru vytesal [[Arnolfo di Cambio]] jako součást tehdejšího ciboria v apsidě. Dále papežský trůn, tordované sloupy a desky ze 13. století od bratří [[Cosmati|Cosmatů]], zdobené mozaikovým ornamentem.
[[Soubor:Rom, San Giovanni in Laterano, Baptisterium, Außenansicht 2.jpg|thumb|upright=1.0|Baptisterium]]
== Baptisterium ==
Osmiboká stavba ([[oktogon]]) Lateránského baptisteria je zbudována z cihel, je pravděpodobně nejstarší svého druhu a posloužila jako vzor dalším baptisteriím. Roku 315 ji dal císař Konstantin vystavět jako válcovou, za vlády papeže [[Sixtus III.|Sixta III.]] v letech 432 - 440 byla proměněna na oktogon a později ještě několikrát upravována. V barokní době byly zbořeny obvodové kaple sv. Štěpána, sv. Hilaria a sv. Kříže.
V apsidě se dochovaly zbytky římské mozaiky a antické sloupy z červeného egyptského porfyru. Římského původu je také křestní vana, vybroušená z jednoho kusu porfyru. Bronzová vrata s poli jednoduché geometrické profilace pořídil římský biskup Hilarius v 5. století.
Řádek 62:
== Obelisk ==
Na Lateránském náměstí severně od baziliky stojí Lateránský obelisk, nejvyšší v Římě. Žulový monolit o výšce 37,2 m a o váze asi 455 t dal vyrobit farao [[Thutmose IV.]] pro chrámový komplex v [[Karnak]]u. Císař [[Constantius II.]] jej dal převézt nejprve do [[Alexandrie]] a odtud roku 357 do Říma, kde byl postaven v ''[[Circus Maximus]]''. Po pádu říše byl povalen a poškozen. Roku 1587 byl vykopán, opraven [[Domenico Fontana|D. Fontanou]] a následujícího roku vztyčen na osmimetrovém podstavci.
== Odkazy ==
Řádek 79:
* [[První lateránský koncil]] (1123)
* [[Druhý lateránský koncil]] (1139)
* [[Třetí lateránský koncil]] (1179)
* [[Čtvrtý lateránský koncil]] (1215)
* [[Pátý lateránský koncil]] (1512-1517)
Řádek 87:
* [http://www.vatican.va/various/basiliche/san_giovanni/vr_tour/index-en.html Virtual Reality Tour of the Basilica of Saint John Lateran] {{en}} - virtuální prohlídka
{{
{{Portály|Křesťanství}}
| |||