Daliborka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Národní kulturní památky v Praze za použití HotCat |
m Sjednocení souřadnic (náhrada zastaralé {{Geo dms}}); kosmetické úpravy |
||
Řádek 3:
'''Daliborka''' je válcová pevnostní věž postavená v roce [[1496]] za vlády [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] stavitelem [[Benedikt Ried|Benediktem Riedem]]. Je pojmenovaná podle prvního vězně drženého v jejím žaláři, [[Dalibor z Kozojed|Dalibora z Kozojed]]. S ním spojené pověsti a také opera Bedřicha Smetany ''[[Dalibor (opera)|Dalibor]]'' přispěly k tomu, že je Daliborka nejznámější z trojice válcových, pozdně gotických věží severního opevnění [[Pražský hrad|Pražského hradu]].
Kruhová stavba Daliborky byla dokončena roku 1496. Na východní straně věže je zasazen štít s monogramem W - Wladislaus s korunou a letopočtem, který jako pečeť dotvrzuje rok, kdy věž začala plnit svou funkci žaláře. Původní budova byla o dvě patra vyšší než dnes, horní část věže však vyhořela a nebyla již nikdy do původní výše dobudována. Tloušťka zdi, která dosahuje dvou metrů, předurčila Daliborku k tomu, aby se stala obávaným a doslova nedobytným vězením. Žalář byl vlastně dvoupatrový, vězni byly vsazeni buď do patra o průměru sedmi metrů, do prostory, která byla rozdělena přepážkami na jednotlivé cely, anebo byli spuštěni do spodní části věže, do tak zvaného džbánu, vyhloubeného šest metrů pod podlahou.
Daliborka stojí na konci [[Zlatá ulička|Zlaté uličky]] a byla součástí ji lemujícího opevnění [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Sloužila také jako vězení. Prvním vězněm byl [[Dalibor z Kozojed]], podle nějž je věž pojmenována. Dalším ze známých vězňů byl mecenáš věd a umění, hrabě [[František Antonín Sporck]], který zde byl vězněn po dobu patnácti týdnů a to pro neplacení dluhů. Z vězení ho osvobodil až zásah [[Karel VI. Habsburský|Karla VI]]. Věž byla již roku [[Stavovský odboj roku 1547|1547]] – po stavovském odboji-obsazena uvězněnými pražskými měšťany a v době [[Bitva na Bílé hoře|pobělohorské]] se Daliborka stala těžkým vězením pro účastníky revolty. Dle zprávy o archeologickém průzkumu věže byly v kanále ústícím do Jeleního příkopu nalezeny zbytky lidské kostry. Vězeň na úzké cestě zahynul dříve, než se dostal k ústí. Na odstranění posledních třiceti centimetrů hlíny, která ho dělila od svobody mu nestačily síly. Roku [[1781]] Daliborka vyhořela a při opravách o rok později byla snížena o jedno patro. Jako vězení už nesloužila a v roce [[1883]] byla zpřístupněna veřejnosti.
Řádek 12:
| jméno =Josef
| odkaz na autora=Josef Svátek
| titul = Ze staré Prahy
| ilustrátoři = Karel Štapfer
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/114543
| vydavatel = Vilímek
| místo = Praha
Řádek 40:
| vydání = 7
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Ravik
| jméno = Slavomir
Řádek 55:
== Externí odkazy ==
{{Souřadnice|50.0923611|14.405|typ=landmark|region=CZ|zobrazení=top}}
* {{Commonscat}}
| |||