Štvanice (ostrov): Porovnání verzí

'''Štvanice''' je pražský [[Vltava|vltavský]] ostrov mezi [[Karlín]]em a [[Holešovice]]mi v [[katastrální území|katastru]] [[Holešovice|Holešovic]], původně však náležel ke Karlínu. V těchto místech byla řeka mělká a vytvořila se zde řada říčních [[ostrov]]ů, z nichž ostatní ([[Primátorský ostrov|Primátorský]], [[Korunní ostrov|Korunní]], [[Jerusalemský ostrov|Jeruzalémský]] a [[Rohanský ostrov|Rohanský]]) postupně zanikly při regulacích říčního koryta. Ostrov Štvanice byl nazýván též například Velký ostrov či Velké Benátky.

V roce [[1877]] zde postavil Eugenio Averino varieté. Chodívalo se sem i za dalšími různými [[atrakce]]mi. V roce [[1883]] byly postaveny dřevěné budovy ledáren. Koncem [[19. století]] byly na ostrově tři [[restaurace (pohostinství)|restaurace]].

Na mapě [[Druhé vojenské mapování|2. vojenského mapování]] již ostrov protíná [[Negrelliho viadukt]], ale silniční mosty vedou na Štvanici pouze z karlínské strany, přes Jerusalemský a Korunní ostrov. Mezi Štvanicí a Bubny je zakreslen přívoz. Povrch ostrova byl silně změněn při výstavbě [[Hlávkův most|Hlávkova mostu]] (kolem roku [[1908]]). Zatímco dosavadní most vedl přes Štvanici esíčkovitým obloukem, nový Hlávkův most byl napřímen přes prostor bývalé plovárny na severní straně ostrova a zkrácen o úsek přes Korunní a Jerusalemský ostrov, které zanikly zasypáním vltavských ramen a rozšířením ramene u Štvanice. Helmovský jez, který původně končil na Korunním ostrově, byl zkrácen prodloužením západní špice ostrova Štvanice k elektrárně, která byla postavena o několik let později.

Ostrov je podélně přeťat dvěma mosty – [[Hlávkův most|Hlávkovým mostem]] pro silniční vozidla a tramvaje a železničním [[Negrelliho viadukt|Negrelliho viaduktem]]em – které jej dělí přibližně na třetiny.

Na západní špici ostrova stojí [[malá vodní elektrárna]], u které je z levého vltavského ramene zakončen [[Helmovský jez]]. Byla vybudována v letech [[1913]]–[[1914]] podle návrhu Ing. arch. [[Alois Dlabač|Aloise Dlabače]]. V letech [[1984]]–[[1987]] byla celkově rekonstruována včetně jezu a [[plavební komora|plavebních komor]]. Přitom vznikl v pravém rameni Vltavy také areál pro [[vodní slalom]]áře.

Západně od Hlávkova mostu stojí klasicistní dům čp. 858 z roku 1824, který je chráněnou kulturní památkou. Na celém půdorysu přízemí budovy býval taneční sál.<ref>Ivana Filipová-Lejsalová: [http://www.cestovatel.cz/clanky/prazske-ostrovy-stvanice Pražské ostrovy - Štvanice], Cestovatel.cz, 5. 12. 2008</ref> V budově od 90. let 20. století sídlily společností Bonton Music, Artona Home Video, Bonton a. s. Od roku 2014 se budova prezentuje pod názvem Vila (VILA Štvanice) jako „ostrovní scéna“ jejímž provozovatelem je spolek Tygr v tísni, působí zde soubory Tygr v tísni, Geisslers Hofcomoedianten a Divadlo Letí a konají se zde výtvarné a fotografické workshopy, ateliéry a doprovodné programy, scénické kurzy, literární akce a přednášky atd.

Ve 30. letech byl v západní třetině ostrova při Hlávkově mostu postaven [[Zimní stadión Štvanice]], který hostil čtyři [[mistrovství světa v ledním hokeji]], definitivně byl [[Demolice|zbourán]] v roce [[2011]]. Stát zůstala pouze zchátralá vstupní budova čp. 1125 s restaurací, dosud je objekt chráněn jako kulturní památka. Na místě bývalé haly byl zřízen nekrytý [[bike park]].

U střední části ostrova je na pravém prameni Vltavy dvojice plavebních komor, u nichž na břehu stojí správní budova čp. 867, a blíže karlínskému břehu jsou ještě dva další kanály, z nichž levý slouží jako sportovní kanoistický kanál. Hranici mezi Holešovicemi a Karlínem tvoří zeď mezi těmito dvěma kanály, tj. plavební komory i kanoistický kanál jsou v Holešovicích a jen nevyužitý pravý kanál je v Karlíně.

Střední část ostrova v severozápadní části zaujímá park, v jihovýchodní části tenisový areál, kterému dominuje Centrální tenisový dvorec, doplněný asi devíti dalšími tenisovými hřišti a malým venkovním bazénem. [[Tenisový areál Štvanice]] byl otevřen v roce [[1986]] a pravidelně se zde konají turnaje [[Asociace tenisových profesionálů|ATP]] a [[Ženská tenisová asociace|WTA]] Tour. Na severozápadní straně Centrálního tenisového dvorce stojí bronzová socha ''Tenisty'' od [[Ladislav Janouch|Ladislava Janoucha]] z roku 1986.<ref>[http://www.vetrelciavolavky.cz/sochy/tenista Tenista], Vetřelci a volavky</ref> Na podstavci sochy je pamětní deska s letopočty založení tří tenisových organizací.<ref>[http://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/zalozeni-organizace-tenistu-na-podstavci-symbolicke-sochy-tenisty-pred-centralnim-dvorcem-tenistu-cez-koloseum-ostrov-stvanice-38-praha-7-holesovice-/ Založení organizace tenistů - Na podstavci symbolické sochy tenisty před centrálním dvorcem tenistů ČEZ KOLOSEUM Ostrov Štvanice 38 Praha 7 Holešovice], Pamětní desky v Praze</ref>

V parku poblíž mostu a správní budovy zdymadel stojí na kónickém soklu socha z umělého bílého mramoru ''Sedící dívka'' (nebo též ''Odpočívající'') od [[Jaroslav Horejc|Jaroslava Horejce]] z roku 1965.<ref>[http://en.ghmp.cz/on-line-collections/detail/8886/? Horejc Jaroslav: Odpočívající (Sedící dívka), 1965], Galerie hlavního města Prahy</ref>

Ve východní třetině ostrova se na jižní straně v blízkosti Negrelliho viaduktu nachází budova TJ Slavoj Praha čp. 944. K ní na východní straně přiléhá dalších 7 tenisových dvorců.

Ve východní části ostrova hned za posledními tenisovými kurty se zde nacházel areál koupaliště s nekrytým plaveckým bazénem a kabinkami. V zadní části ostrova byl v 90. letech 20. století [[Naturismus|naturistický]] areál. Koupaliště smetla povodeň v roce 2002 a již nebylo obnoveno, bazén byl v následujících letech srovnán se zemí.

Železniční [[Negrelliho viadukt]], který je součástí [[První železniční koridor|I.]] a [[Čtvrtý železniční koridor|IV.]] tranzitního [[železniční koridor|železničního koridoru]], vede přes ostrov v jeho východní části. Je po celé šířce ostrova tvořen pravidelnými kamennými oblouky, která však nejsou zastavěné jako v některých částech Karlína, ale zůstaly volné. Jedním z oblouků prochází silnička k TJ Slavoj, další oblouky slouží jako parkoviště u tenisového areálu, jako sklad písku atd.

Silniční [[Hlávkův most]], který je součástí [[Severojižní magistrála|Severojižní magistrály]], protíná ostrov v západní části. U jižní strany ostrova jej tvoří prosté nezdobné železobetonové přemostění pravého ramene Vltavy, pod nímž při břehu nad plavebním kanálem vede úzký podchod pro pěší. V jižní a střední části ostrova most přechází v násep, z nějž na východní straně vede silniční sjezd i pozvolně klesající pěší cesty na ostrov. Na západní straně náspu k vozovce přiléhá areál bývalého zimního stadiónu, kolem nějž po obou stranách sestupují na ostrov schodiště. V severní části má Hlávkův most na ostrově čtyři velké oblouky, jejichž pilíře jsou zdobeny alegorickými betonovými reliéfy, autorem reliéfů na návodní straně je sochař [[Bohumil Kafka]], na protilehlé straně [[Ladislav Kofránek]]. Po rozšíření mostu v roce 1960 zůstaly Kafkovy reliéfy skryty v mezeře mezi pásy mostu, později z nich byly odlity kopie a umístěny na novou část mostu.

Mezi oběma mosty ostrov ve stejném směru podchází [[C (linka metra v Praze)|linka C]] metra mezi stanicemi [[Florenc (stanice metra v Praze)|Florenc]] na pravém břehu v Karlíně a [[Vltavská (stanice metra)|Vltavská]] v Holešovicích na břehu levém.

Před zprovozněním tohoto úseku metra, tj. až do roku 1984, projíždělo po Hlávkově mostě množství autobusových linek od stanice metra Sokolovská (dnes Florenc) směrem na [[Severní Město]] a na Štvanici měly zastávku, stejně jako tramvaje. V roce 1984 byly tramvajové i autobusové zastávky zrušeny a od té doby ostrov neměl žádnou obsluhu veřejnou hromadnou dopravou; tramvaje ani noční autobusové linky zde nestaví.

Od konce 90. let 20. století jsou v rámci záměru revitalizace ostrova navrhovány a prosazovány [[lávky na Štvanici|lávky na Štvanici]]. Na východním konci by lávka měla propojovat ostrov s oběma břehy, na západním konci ostrova s novoměstským břehem. Dne 7. srpna 2015 byl přes východní konec ostrova zaveden sezónní [[Přívoz Pražská tržnice – Štvanice – Karlín-Rohanský ostrov|přívoz P7]], který byl prezentován jako dočasná náhrada za plánovanou lávku. Brzy se stal druhým nejvytíženějším pražským přívozem, primát drží v počtu přepravených psů.

| titul = Ze staré Prahy

| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/114543