Rohanové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardizace iboxů za použití AWB |
→Rohan-Guémené: doplnění linků značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 38:
[[Soubor:Blason fam fr Rohan-Guéménée.svg|thumb|Erb Rohanů, knížat de Guémené]]
Větev založil Charles I., mladší syn Jeana I. a Jany, dcery navarrské královny [[Jana II. Navarrská|Jany II.]] Charles začal na konci 14. století užívat titul pána z Guémené ([[Guémené-sur-Scorff]], knížectví od roku 1570). Později byl pro Rohany-Guémené vytvořen vévodský titul de Montbazon (1588, poté zanikl a byl obnoven roku 1594) spojený se stavem francouzských [[Pair (Francie)|pairů]].
Z této větve pochází řada významných osobností, včetně kontroverzních, intrikánky [[Marie de Rohan]], provdané vévodkyně de Luynes, nebo [[Louis René Édouard de Rohan|kardinála Rohana]] zapleteným do [[Náhrdelníková aféra|náhrdelníkové aféry]].
V době Velké francouzské revoluce Rohanové emigrovali a tato větev hrála důležitou roli v řadách royalistické kontrarevoluce (ve službách Velké Británie a Rakouska). V mezidobí našla větev azyl v Rakousku (v roce 1808 jim zde byl uznán titul knížete z Rohanu). Za Napoleonova císařství se někteří Rohanové smířili a navrátili se do Francie (ještě v roce 1808 bylo této větvi potvrzeno postavení [[šlechta císařství|hrabat císařství]]), nicméně hlava rodu [[Charles Alain de Rohan|Charles Alain]] se odmítl do Francie vrátit, načež byl roku 1809 ve Francii odsouzen k smrti.
Po restauraci [[Bourboni|Bourbonů]] došlo k normalizaci vztahů (bylo jim například obnoveno postavení pairů), nicméně ani poté se do Francie nevrátili, naopak si vybudovali venkovské sídlo v Čechách na [[Sychrov (zámek)|Sychrově]] v roce 1820.
Na [[Vídeňský kongres|vídeňském kongresu]] bylo řešeno také bouillonské dědictví, které bylo roku 1824 vyřešeno přiznání titulu vévody de [[Bouillon]] pro hlavu rodu.
=== Rohan-Gié ===
| |||