Bečváry (starý zámek): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: - překlep
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení souřadnic (likvidace {{Geo_cz}}); kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{upravit}}
[[Soubor:Zámek Bečváry.jpg|thumb|Průčelí zámku]]
'''Zámek Bečváry''' je [[Baroko|barokní]] [[Zámek (stavba)|zámek]] a leží ve Středočeském kraji, asi patnáct kilometrů od [[Kolín]]a v obci [[Bečváry]]. Nachází se na mírném návrší, zhruba v nadmořské výšce 330 metrů a vytváří dominantu při pohledu od městečka [[Zásmuky]].
== Historie ==
První zmínky o zámku, respektive panském sídle, jsou z roku [[1591]]. V té době se na místě zámku nalézala tvrz Jaroslava Myšky ze Žlunic. Jednalo se patrně o trojkřídlou budovu. Po osamostatnění bečvárského panství v roce [[1738]] stavěl nový majitel [[Jan Jiří Hildebrant z Prandau]] (z Prandova) mezi lety [[1745]] a [[1763]] nový zámek, ale nedokončil ho a v stavbě pokračoval i další majitel panství [[Ernst Gideon von Laudon|Ernst Gideon Laudon]]. Byla uskutečněna pravdépodobně podle návrhu architekta [[Jan Josef Wirch|Jana Josefa Wircha]] a provedl ji [[Ignác Jan Nepomuk Palliardi|Ignacem Janem Nepomukem Palliardim]] v letech [[1766]] až [[1774]]. Současně se zámkem byla zřízena i rozsáhlá zámecká zahrada s vzácnými dřevinami. Teprve potom bylo vytvořeno pozoruhodné východní (zahradní) [[průčelí]] s vystupujícím trojosým [[rizalit]]em a přímým vstupem do sálu [[piano nobile|piana nobile]] venkovním schodištěm, zdobeným sochami [[Ignác František Platzer|Ignáce Františka Platzera]] (''Chronos s dětmi'', ''Venuše s Amorem'', postavičky [[putto|puttů]] a vázami) z doby kolem roku [[1770]]. V hlavním sále zámku se zachovala významná [[freska|fresková]] výzdoba s náměty ''Dobytí Tróje'' a ''Aeneidy'', která jsou signována [[Josef Hager|Josefem Hagerem]] a [[Josef Jáchym Redelmayer|Josefem Redelmayerem]] (1774). Druhý z malířů maloval i [[oltář]]ní obraz v zámecké kapli sv. Michala.
 
Laudon roku [[1776]] odprodal zámek dvorské komoře. Dalšími majiteli zámku byli Liškové ze Stříbra. Klára Lišková (provdaná Frenglová) a její potomci vlastnili zámek až do roku [[1948]], kdy byl včetně přilehlého statku zkonfiskován. V padesátých letech minulého století se uvažovalo o zřízení inseminační stanice býků, která měla být umístěna do zámku. Úřední průtahy zabránily prohlášení zámku za památku první kategorie. Tato skutečnost zámek podstatně znevýhodnila. Od šedesátých let až do roku [[1992]] byly v zámku depozitáře Ústředního archivu ČSAV. V roce [[2000]] koupil zámek hudebník [[Robert Kodym]], který jej postupně rekonstruuje.
 
== Architektura zámku ==
Vlastní budova zámku je [[křídlo (architektura)|čtyřkřídlé]], z větší části jednopatrové stavení. Obklopuje nevelké [[nádvoří]]. Původně se jednalo o trojkřídlou stavbu, přičemž reprezentační částí bylo západní křídlo. Zámek byl postaven v [[renesanční architektura|renesančním]] stylu, fasádu zdobilo [[sgrafito]]. Laudon přistavěl nové reprezentační křídlo, které je orientováno na východ. Střed tohoto křídla zasahuje až do výšky druhého patra a tvoří dominantu budovy. Za Laudona byl zámek přestavěn ve stylu [[baroko|pozdního baroka]]. [[střecha|Střechy]] jsou sedlové, „mansardovité“, zahrnují množství zdobených [[komín]]ů a výklenků. Na střeše západního křídla je i špičatá plechová věžička. Předchozí oprava fasády se uskutečnila v roce [[1933]]. O té doby až do roku [[2003]] nebyla [[fasáda]] obnovována. Opravy v 70. a 80.letech se soustředily především na okna, [[interiér]]y a okapy. Současná fasáda je světle žlutá s bílými [[římsa]]mi a obrubami.
 
V západním křídle je vchod do zámku – vjezd na nádvoří. Původní „monopol“ křídla je dodnes znát. Nad vjezdem, nad okny 1. patra, jsou hodiny a klasicistní – antický trojúhelníkový štít. Jižní křídlo je stinné, zastiňují ho stromy. Hlavně zde byly prostory archivu ČSAV. Je nejblíže areálu JZD Svoboda Bečváry. Vědecky potvrzený je i fakt, že výpary z blízkého hnojiště způsobovaly vhodnou kyselost a vlhkost vzduchu – pro archiválie je to nutné. Výrazným prvkem severního křídla je kaple sv. Michaela nacházející se v půlkruhovém přístavku – vystupuje mimo hmotu budovy. Pohled na jižní křídlo se naskytne posádkám vozidel projíždějících ve směru od Prahy nebo od Kutné Hory. Východní křídlo je nejzdobnější částí celé budovy. Upoutá dvoustranné, osově souměrné [[schodiště]] s kamenným [[zábradlí]]m, které je tvořeno kruhovou [[balustráda|balustrádou]] (nejedná se o kuželkovou balustrádu). Středem schodiště je [[terasa (stavba)|terasa]], [[ochoz]] s [[podloubí]]m. Na [[zábradlí]] terasy jsou umístěny nově rekonstruované plastiky. Střed křídla je tvořen dvoupatrovou částí (zmíněno výše). Tento střed je lomeného [[půdorys]]u, vystupuje z budovy a působí plastickým dojmem. Postranní části jednopatrové – na střeše najdete výklenky s kruhovým oknem a barokní „šiškou“. Okna jsou zakryta dřevěnými roletami. Popis „plastického středu“. Nemá obdélníková okna, nábrž okna zaoblená, s obloukem. Celkem 5 oken. Každé okno lemuje kamenná římsa. Připomíná hlavici jónského sloupu. Okna v úrovni druhého patra jsou oválná. Ta jsou opět lemována římsami, najdete zde také prvky připomínající hlavice sloupů, obzvláště na nich vynikají i štukové věnce – stuhy. Na to vše nahlíží trojitá římsa. Při vyšším pohledu vzhůru Vás upoutá kamenný – šedivý erb, Laudonův. Erb byl původně barevný. Trojitá římsa tvoří horizontální osu. Vertikální osy tvoří bílé pruhy, jsou mezi okny. Táhnou se od podlahy terasy až po střechu. Erb je chráněn obloukovitým výstupkem štítu, který zasahuje do střechy. Jako střešní krytina slouží keramické tašky. Architekt jakoby nasadil plastickému středu na střechu korunu. Je to balustráda s většími a menšími kruhovými otvory. Také na této balustrádě spatříte barokní „šišky“. Na samém vršku střechy je pozlacený půlměsíc, který zde byl umístěn na počest Laudonova vítězství nad [[osmanská říše|Turky]].
Nejkrásnějším interiérem je taneční sál – nachází se v plastickém středu. Ze sálu můžete projít dveřmi na terasu. Výška sálu jsou dvě patra. V sálu se nacházejí dvoje bílá kamna zakončená postavami dívek. Stěny jsou zdobeny římsami a ozdobami. Na stěnách je několik výjevů – putování hrdiny Aenea. Strop zdobí freska – výjev ze stanu Achájců při obléhání Tróje. [[Lustr]] pochází z [[20. století]], jakož i ostatní svítidla v zámku. V prvním patře můžete obejít dvorek prosklenou chodbou. Když byl zámek ještě renesanční, byla to arkádová chodba. [[Arkáda (architektura)|Arkády]] byly zazděny a nahrazeny okny. V prvním patře zámku můžete navštívit celkem 13? pokojů včetně sálu a oratoře kaple. Na rozhraní západního a severního křídla je schodiště vedoucí do přízemí a na půdu. V přízemí je celkem 13 místností, kaple a 5 malých místností – zázemí a příslušenství. Panská kuchyně se nalézala v přízemí.
Veškerý nábytek byl po konfiskaci odvezen předchozími majiteli, část díky nevhodnému skladování shnila, část je dodnes v majetku Frenglových a ta část, kterou majitelé v zámku zanechali, byla za symbolické částky rozprodána.
Řádek 30:
 
 
{{geo_czSouřadnice|49|57|23.9563889|15.0786111|4|43zobrazení=top}}
 
[[Kategorie:Zámky v okrese Kolín|Bečváry]]