Národní lékařská knihovna: Porovnání verzí

Později se [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|lékařská fakulta]] dále rozvíjela. Vznikla tzv. ''Pražská lékařská škola'', která měla za cíl fakultu dále rozvíjet, jak zakládáním nových klinik, tak i doplňováním knih z lékařského prostředí. Její zásluhou vzniklo [[6. leden|6. ledna]] [[1841]] z prostředků lékařské fakulty ''Prager medizinisches Lesemuseum'', které již nabízelo větší množství publikací. Sídlo ''Lesemusea'' bylo v Martinské ulici na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]]. Lesemuseum také iniciovalo a provádělo v posluchárně Karolina každý měsíc vědecké schůze s přednáškami, přístupné pro všechny lékaře. Od roku [[1944]] byly tyto přednášky specializované. V roce [[1845]] již ''Lesemuseum'' obsahovalo 2200 svazků a v roce [[1849]] se přestěhovalo do budovy Karolina. Od roku [[1873]] přešlo ''Lesemuseum'' do správy doktorských sborů, které se tehdy od fakulty oddělily, a od této doby již působily jako samostatné spolky. Dle údajů z roku [[1888]] mělo muzeum 3638 titulů.<ref name="NLK2">''Národní lékařská knihovna, informační centrum medicíny, Praha, 2001'', str. 4-6</ref>

V dnešní době nabízí NLK vypůjčování lékařských publikací pro širokou veřejnost. V současné době disponuje knihovna 410 994 knihovními jednotkami.<ref>''Seminární práce z Architektury knihoven: Národní lékařská knihovna, Ondřej Hašek, 2009'', str. 3</ref>

{{Geo czSouřadnice|50|04|29.520748667|14.4293056|25|45.5zobrazení=top}}