Botanická zahrada Univerzity Karlovy: Porovnání verzí

'''Botanická zahrada Univerzity Karlovy''' je jedna ze tří významných [[botanická zahrada|botanických zahrad]] v [[Praha|Praze]]. Byla založena [[Josef Bohumír Mikan|Josefem Bohumírem Mikanem]] roku [[1775]] na [[Smíchov]]ě. Po [[Povodeň na Vltavě (1890)|povodni roku 1890]] byla univerzitní botanická zahrada přemístěna na [[Nové Město (Praha)|Nové Město]], kde pražské univerzity odkoupily od České společností pro zvelebování zahradnictví v Praze zahradu budovanou od roku [[1845]]. Dnešním vlastníkem je [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecká fakulta]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]].

[[Zahrada]] má rozlohu 3,5 [[hektar|ha]]. Ročně ji navštíví asi 100 000 návštěvníků. O zahradu pečuje přibližně 20 [[zahradník (člověk)|zahradníků]] a [[Kurátor sbírky|kurátorů]]. Roční náklady na provoz, hrazené [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědeckou fakultou UK]], se pohybují kolem 6 milionů [[Koruna česká|Kč]]. Na provoz a údržbu přispívá i hlavní město [[Praha]]. Podle zahrady se jmenuje blízká tramvajová zastávka ''Botanická zahrada'' na trati směřující do [[Nuselské údolí|Nuselského údolí]].

O zřízení botanické zahrady usiloval kolem roku [[1752]] první profesor lékařství a botaniky na Univerzitě Karlově [[Scotti de Compostella]]. Zahrada byla zřízena roku [[1775]] na [[Smíchov]]ě v místech dřívější jezuitské zahrady v okolí dnešního smíchovského předmostí [[Jiráskův most|Jiráskova mostu]]. Dnešní [[Dienzenhoferovy sady]] jsou zbytkem původní botanické zahrady.

V polovině [[19. století]] zahradu vedl prof. Vincenc František Kosteletzký a byla údajně považována za nejlepší botanickou zahradu severně od Alp. Měla exteriéry, 9 [[skleník]]ů a obsahovala asi 13 tisíc druhů a odrůd [[Rostliny|rostlin]].

Po vážném poškození povodní [[2. září|2.]] a [[3. září]] [[1890]] a také v souvislosti s rozvojem a industrializací [[Smíchov]]a univerzita přemístila zahradu pod Slupskou stráň na [[Nové Město (Praha)|Nové Město]].

Slupskou zahradu od roku [[1845]] budovala Česká společnost pro zvelebování zahradnictví, roku [[1882]] zde vystavěla nové skleníky. Po roce [[1890]] pozemek odkoupily pražské univerzity, česká i německá. Česká univerzita získala pozemek v dolní části [[Zahrada|zahrady]] a převzala původní skleníky. V ulici Benátské č. o. 2 byl vystavěn český botanický ústav. Německá univerzita získala pozemky na stráních a kolem roku [[1900]] vybudovala nové, technické skleníky. V ulici Viničné č. o. 5 byl vystavěn německý botanický ústav. Obě zahrady dostaly i budovy pro ubytování zahradníků.

Po [[uzavření českých vysokých škol]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla česká zahrada jako tzv. české oddělení připojena k německé.

Spojenecký [[nálet]] na Prahu [[14. únor]]a [[1945]] zcela zničil německé skleníky a poškodil české. Zahrada dále působila s dnešním názvem Botanická zahrada Univerzity Karlovy. Německé skleníky již nebyly obnoveny, české byly v letech [[1946]]–[[1949]] zcela přestavěny.

V roce 1977 byly části botanické zahrady rozděleny oddělení na hajní květena, teplobytná květena ČSSR, subtropické skleníky, vodní a bažinné rostliny, jehličnany, rozárium, středomořská květena, biologické oddělení, pěstitelské oddělení, okrasné trvalky, užitkové rostliny, skalka, léčivé a jedovaté rostliny, letničky, pokusné plochy.<ref>{{Citace monografie|příjmení = ŠETELOVÁ|jméno = Vlasta|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Botanické zahrady|vydání = 1. vyd.|vydavatel = SPN|místo = Praha|rok = 1977|počet stran = 277}}</ref>

V areálu zahrady je budova katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK a sídlí zde [[Ústav pro životní prostředí]] a studijní oddělení Přírodovědecké fakulty UK.

Zahrada zahrnuje venkovní a skleníkové expozice. Ve venkovní expozici je na počátku 21. století možno zhlédnout asi 3 000 druhů rostlin, jenž představují i ojedinělou [[genofond]]ovou sbírku.<ref name="bz">[http://bz-uk.cz/cs/venkovni-expozice Botanická zahrada Univerzity Karlovy, Venkovní expozice]</ref>

V létě je pod širým nebem vystavována sbírka rostlin z vlhkých subtropů podle světadílů původu rostlin, v zimě jsou tyto exponáty uskladněny ve velkém studeném skleníku.

Součástí venkovních expozic je významný unikátní exemplář [[jinan dvoulaločný|jinanu dvoulaločného]], [[Ginkgo biloba]] cv. Praga, který je obří [[bonsaj]]í stáří kolem 130 let. V zahradě je i jedna z prvních [[metasekvoj]]í dovezených do Evropy a další dřeviny.

Je zde pěstována flóra, která ukazuje různé fytogeografické skupiny.<ref name="bz" />

Jde o rostliny společenstev

{{geo czSouřadnice|50|4|16.080711333|14.4213472|25|16.85zobrazení=top}}