Bubny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m geocz |
m sjednocení souřadnic (likvidace {{Geo_cz}}); kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Praha-Bubny-nadrazi.jpg|thumb|[[Nádraží Praha-Bubny]]]]
{{různé významy|stránka=Buben (rozcestník)}}
'''Bubny''' ({{Vjazyce2|de|Bubna}}) jsou bývalá vesnice severně od centra [[Praha|Prahy]]. Její katastrální území zahrnovalo především [[Letná|Letnou]] a okolí dnešní Bubenské ulice a nádraží [[Praha-Bubny]], tedy dnešní západní část [[Holešovice|Holešovic]]. Od poloviny 18. století se rychle rozvíjely. V roce [[1850]] byly sloučeny s [[Holešovice]]mi do obce [[Holešovice-Bubny]]. V roce 1884 byly [[Holešovice-Bubny]] připojeny k Praze jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem, a staly se tak VII. pražskou částí. Od správní reformy v roce [[1960]] byla celá čtvrť přejmenována na Holešovice.
== Historie ==
Bubny bývala ves rybářů nedaleko [[Praha|Prahy]] na levém břehu [[Vltava|Vltavy]], proti rozlehlému ostrovu [[Ostrov Štvanice|Štvanice]] (kdysi soustava říčních ostrovů), poblíž brodu směřujícího z [[Poříčí (Praha)|Poříčí]] přes ostrovy na levý břeh a dále na západ k [[Pražský hrad|Pražskému hradu]]. Ves Bubny je prvně připomínána v tzv. vyšehradském falzu z roku [[1088]]. Brod u Bubnů je zmiňován k roku [[1105]], kdy jej použil kníže [[Svatopluk Olomoucký|Svatopluk]] při svém tažení proti svému bratranci [[Bořivoj II.|Bořivojovi II.]], usazenému na Hradě. Další historická zpráva zmiňuje ves Bubny k roku [[1172]] jako ves jistého Gumpolda.
Zasvěcení bubenského [[Kostel svatého Klementa (Holešovice)|kostela sv. Klimenta]] je písemně zmíněno k roku [[1298]], avšak podle analogie s jinými kostely zasvěcenými [[Klement I.|stejnému patronovi]] vyplývá, že jde o stavbu o několik století starší. Další zmínka o bubenském kostelíku sv. Klimenta je k roku [[1334]]<!-- ? Někdo znalý upřesněte -->. Bubny jsou zmiňovány také k r. [[1261]], kdy král [[Přemysl Otakar II.]] vystrojil dvoudenní hody „na poli řečeném Letné, které leží mezi vsemi řečeným [[Ovenec]], Holišovice a Bubny“.
K letům 1620–30 spadajícím do období [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] je uvedeno, že statek Bubny je v držení [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]]. Při švédském vpádu do Prahy v závěru války [[1648]] byl tento statek zpustošen a na bubenském hřbitově (vedle kostelíka sv. Klimenta) je dodnes udržován hrob jednoho z tehdejších obránců Prahy. Po skončení třicetileté války byl statek [[Barokní architektura|barokně]] přestavěn a ve vsi také obnovili pivovar. V letech [[1659]]–[[1677|77]] se dočkal (dík hraběti [[Maxmilián Martinic|Maxmiliánovi Martinicovi]]) své barokní přestavby i kostelík sv. Klimenta.
Po roce [[1750]] se začaly Bubny – zejména na území vymezeném dnešní ulicí Skaleckou, [[Strossmayerovo náměstí|Strossmayerovým náměstím]] (dříve Bubenským náměstím), Bubenskou ulicí (nad stanicí metra [[Vltavská (stanice metra v Praze)|Vltavská]]) a Vltavou rychle rozvíjet. V roce [[1850]] byly katastrální obce Bubny (zahrnující území dnešní Letné) a Holešovice sloučeny do jediné katastrální obce [[Holešovice-Bubny]], a v roce 1884 se takto sloučená obec stala sedmou městskou čtvrtí – [[Části Prahy#Praha I – Praha XX (14. 11. 1947 – 31. 3. 1949)|Prahou VII]].
Řádek 17:
* [[Nádraží Praha-Bubny]]
{{
[[Kategorie:Zaniklé vesnice na území Prahy]]
| |||