Wikipedie

Císařská hrobka ve Vídni: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
živ. údaje
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 197 editací
m WPCleaner v1.38b - Opraveno pomocí WP:WCW (Nadpis zakončený dvojtečkou - Opravy pravopisu a typografie)
Řádek 2:
[[Soubor:Charles VI kaisergruft.jpg|thumb|Detail hrobky barokního císaře Karla VI. - lebka s císařskou korunou]]
 
'''Císařská hrobka''' (zvaná též Kapucínská, něm. ''Kaisergruft'' nebo ''Kapuzinergruft'') ve [[Vídeň|Vídni]] je [[pohřebiště]] rakouského panovnického rodu [[Habsburkové|habsburského]], později [[Habsbursko-lotrinská dynastie|habsbursko-lotrinského]]. Nalézá se v centru Vídně, na [[Neuer Markt (Vídeň)|Neuer Markt]], pod kostelem [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínů]]. Místo svého posledního odpočinku zde nalezlo 146 příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie, z toho 12 [[císař]]ů a 19 císařoven. Do hrobky se pohřbívá od roku [[1633]]. Posledními zde pohřbenými Habsburky jsou [[Otto von Habsburg]] ([[1912]] - –[[2011]]), syn posledního rakouského císaře a českého krále [[Karel I.|Karla I.]], se svou ženou [[Regina Sasko-Meiningenská|Reginou]] ([[1925]] - –[[2010]]).
 
Hrobka byla mnohokrát rozšiřována, např. v roce 1657, 1701, 1710-17201710–1720, 1748 a 1753. Roku 1824 byla rozšířena o Františkovu hrobku, roku 1840 o Ferdinandovu, v letech 1840-18421840–1842 přibyla toskánská hrobka. Za Františka Josefa byly připojeny ještě 2 místnosti. V roce [[1909]] zde byla zavedena elektřina. Poslední přestavby se uskutečnily v období druhé republiky, v letech 1960-19621960–1962.
 
== Jednotlivé hrobky a v ní pohřbení ==
=== A/ Hrobka zakladatelů (Gründergruft) ===
[[Soubor:Kapuzinergruft Wien6.JPG|thumb|Hrobka zakladatelů]]
Také zvaná Andělská hrobka (Engelsgruft). Nejstarší část hrobky. Malá pravoúhlá prostora. První pohřeb do hrobky je datován k roku [[1633]], kdy sem byly přeneseny ostatky zakladatelů, odtud název. [[Anna Tyrolská|Anna]] i [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] zemřeli před dokončením stavby, proto musely být jejich ostatky pohřbeny na přechodnou dobu ve vídeňském klášteře královen v Dorotheergasse. Název Andělská hrobka je odvozen od četných dětských pohřbů (v 17. století zde byly uloženy 4 děti Ferdinanda III. a 7 dětí Leopolda I.). Dnes jsou zde pouze dvě rakve (č. 1-2).
* 1. '''[[Anna Tyrolská]]''' (4. 10. [[1585]] Innsbruck - 15. 12. [[1618]] Vídeň) z rodu Habsburků, císařovna (1612-16181612–1618), manželka (∞ 4. 12. 1611 Vídeň) svého bratrance, císaře [[Matyáš Habsburský|Matyáše Habsburského]] (č. 2), zakladatelka kostela kapucínů a Císařské hrobky. Její srdce je uloženo v urně č. 1 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a její vnitřnosti v urně č. 17 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 2. '''[[Matyáš Habsburský]]''' (24. 2. [[1557]] Vídeň - 20. 3. [[1619]] Vídeň), císař (1612-16191612–1619), spoluzakladatel kostela kapucínů a Císařské hrobky. Jeho srdce je uloženo v urně č. 2 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a jeho vnitřnosti v urně č. 18 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
 
=== B/ Leopoldova hrobka (Leopoldsgruft) ===
[[Soubor:FerdinandIII.jpg|thumb|Sarkofág Ferdinanda III.]]
Ve východní stěně vzniklo v roce [[1960]] kolumbárium s 12 výklenky, kam byly umístěny rakve s pozůstatky dětí původně pohřbených v Hrobce zakladatelů (č. 3-8, 10-15). Po obou stranách Leopoldovy hrobky je kolmo ke stěnám uloženo po 8 sarkofázích (v severní části č. 16-23, v jižní části č. 25-32). V severozápadním rohu je uloženo srdce [[Klaudie Felicitas Tyrolská|Klaudie Felicitas Tyrolské]] (č. 24). V západovýchodní ose uprostřed kolumbária je urna se srdcem portugalské královny Marie Anny (č. 9).
* 3. Anna Marie Žofie (1674-16741674–1674), arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37) a jeho 2. manželky [[Klaudie Felicitas Tyrolská|Klaudie Felicitas]] (č. 24), kolumbárium. Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 30 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 4. Ferdinand Josef (1657-16581657–1658), nedospělý syn císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27), kolumbárium. Jeho vnitřnosti byly pochovány v urně č. 22 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 5. Ferdinand Václav (1667-16681667–1668), arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37), kolumbárium. Jeho srdce bylo pochováno v urně č. 26 a vnitřnosti v urně č. 25 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 6. Jan Leopold (1670-16701670–1670), arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37), kolumbárium. Jeho vnitřnosti byly pochovány v urně č. 27 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 7. Marie Anna (1672-16731672–1673), arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37), kolumbárium. Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 28 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 8. Marie Josefa (1675-16761675–1676), nedospělá dcera císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37) a jeho 2. manželky [[Klaudie Felicitas Tyrolská|Klaudie Felicitas]] (č. 24), kolumbárium. Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 32 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]] a její srdce v zlatostříbrné urně umístěné nahoře na matčině sarkofágu v dominikánském kostele ve Vídni.
* 9. '''[[Marie Anna Josefa Habsburská]]''' (7. 9. 1683 Linec – 14. 8. 1754 Lisabon), portugalská královna (1708-17501708–1750), dcera císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37), manželka (∞ 27. 10. 1708) portugalského krále (1706-17501706–1750) [[Jan V. Portugalský|Jana V.]] (22. 10. 1689 Lisabon - 31. 7. 1750 Lisabon) z rodu [[Braganza]], urna se srdcem, její tělo je pohřbeno v [[Lisabon]]u.
* 10. Marie Margareta (1690-16911690–1691), arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37), kolumbárium. Její srdce bylo pochováno v urně č. 35 a vnitřnosti v urně č. 34 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 11. Maximilián Tomáš (1638-16391638–1639), nedospělý syn císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27), kolumbárium
* 12. Filip August (1637–1639), nedospělý syn císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]], (č. 27), kolumbárium
* 13. Kristina (1679-16791679–1679), nedospělá dcera císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37), kolumbárium
* 14. Tereza Marie (1652-16531652–1653), nedospělá dcera císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27), kolumbárium
* 15. bezejmenný syn (1686), nedospělý syn [[Jan Vilém Falcký|Jana Viléma Falcko-Neuburského]] (19.4.1658 Düsseldorf – 8.6.1716 Düsseldorf) a arcivévodkyně [[Marie Anna Habsburská (1654)|Marie Anny Josefy]] (č. 17), vnuk císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27), kolumbárium
* 16. Marie Josefa (6. 3. 1687 Vídeň – 14. 4. 1703 Vídeň), dcera císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37). Její srdce je uloženo v urně č. 10 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 40 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 17. [[Marie Anna Habsburská (1654)|Marie Anna Josefa]] (20. 12. 1654 Řezno - 4. 4. 1691 Vídeň), kurfiřtka falcká (1690-16911690–1691), dcera [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27), první manželka (∞ 25. 10. 1678 [[Vídeňské Nové Město]]) falckého kurfiřta (1690-17161690–1716) [[Jan Vilém Falcký|Jana Viléma]] (19. 4. [[1658]] [[Düsseldorf]] – 8. 6. [[1716]] Düsseldorf) z rodu Wittelsbachů.
* 18. '''[[Eleonora Marie Josefa Habsburská|Eleonora Marie]]''' (21. 5. 1653 [[Řezno]] - 17. 12. 1697 Vídeň), královna polská a velkokněžna litevská (1670–1673), vévodkyně lotrinská (1678–1690), dcera [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27), manželka polského krále (1669-16731669–1673) [[Michał Korybut Wiśniowiecki|Michala Korybuta Wiśniowieckého]] (31. 7. 1640 Biały Kamień – 10. 11. 1673 [[Lvov]]) a po jeho smrti [[Karel V. Lotrinský|Karla V.]], vévody lotrinského. Ten byl ve válkách s Turky vrchním velitelem císařských vojsk.
* 19. '''[[Eleonora Magdalena Gonzagová|Eleonora Gonzagová]]''' (18. 11. 1629 [[Mantova]] - 6. 12. 1686 Vídeň), císařovna (1651-16571651–1657), třetí manželka [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27). Založila dámský Řád hvězdového kříže. Její srdce je uloženo v urně č. 7 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 33 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 20. '''[[Markéta Habsburská (1651–1673)|Markéta Terezie Španělská]]''' (12. 8. 1651 [[Madrid]] - 12.3.1673 Vídeň) z rodu Habsburků, císařovna (1666-16731666–1673), první manželka [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37), zároveň jeho sestřenice i neteř. Její srdce je uloženo v urně č. 6 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a její vnitřnosti v urně č. 29 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 21. '''[[Marie Leopoldina Tyrolská]]''' (6. 4. 1632 [[Innsbruck]] – 7.8. 1649 Vídeň) z rodu Habsburků, císařovna (1648-16491648–1649), druhá manželka císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27).
* 22. '''[[Marie Anna Španělská (1606–1646)|Marie Anna Španělská]]''' (18. 8. 1606 [[El Escorial]] – 13. 5. 1646 Linec) z rodu Habsburků, císařovna (1637-16461637–1646), první manželka císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27).
* 23. Marie Amálie (5. 4. 1724 Vídeň - 19. 4. 1730 Vídeň), dcera císaře [[Karel VI.|Karla VI.]] (č. 40), sestra [[Marie Terezie]] (č. 55). Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 45 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 24. '''[[Klaudie Felicitas Tyrolská]]''' (30. 5. 1653 [[Innsbruck]] - 8. 4. 1676 Vídeň) z rodu Habsburků, urna se srdcem, císařovna (1673–1676), druhá manželka císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37). Její tělo oblečené do roucha dominikánky bylo na její přání pohřbeno v kryptě pod kaplí sv. Dominika v [[Dominikánský kostel (Vídeň)|dominikánském kostele]] ve [[Vídeň|Vídni]], vedle ní byla v tom samém roce pohřbena i její matka [[Anna Medicejská]] (21. 7. 1616 [[Florencie]] – 11. 9. 1676 Vídeň). Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 31 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 25. Marie Terezie (22. 8. 1684 Vídeň – 28. 9. 1696 zámek Ebersdorf, Vídeň), dvanáctiletá dcera císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37) zemřela na [[pravé neštovice]]. Její srdce je uloženo v urně č. 9 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 37 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 26. Leopold Josef (2. 6. 1682 - 3. 8. 1684), syn císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37).
* 27. '''[[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]]''' (13. 7. 1608 Štýrský Hradec – 2. 4. 1657 Vídeň), císař (1637-15671637–1567), český král (1637-16571637–1657). Jeho vnitřnosti byly pochovány v urně č. 21 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 28. [[Marie Antonie Habsburská|Marie Antonie]] (18. 1. 1669 Vídeň - 24. 12. 1692 Vídeň), první dcera císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37), manželka bavorského kurfiřta (1679–1726) [[Maxmilián II. Emanuel|Maxmiliána II. Emanuela]] (11. 7. 1662 Mnichov – 26. 2. 1726 Mnichov). Její srdce je uloženo v urně č. 8 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 36 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 29. '''[[Ferdinand IV. Habsburský|Ferdinand IV.]]''' (8. 9. 1633 Vídeň – 9. 7. 1654 Vídeň), nejstarší syn císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27), zakladatel Hrobky srdcí. Jeho srdce je uloženo v urně č. 4 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a jeho vnitřnosti v urně č. 20 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 30. Leopold (13. 4. 1716 Vídeň - 4. 11. 1716 Vídeň), jediný syn císaře [[Karel VI.|Karla VI.]] (č. 40). Jeho smrt byla popudem k vydání [[Pragmatická sankce|Pragmatické sankce]]. Jeho srdce bylo pochováno v urně č. 44 a vnitřnosti v urně č. 43 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 31. Marie Magdalena (26. 3. 1689 Vídeň - 1. 5. 1743 Vídeň), dcera císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37). Neprovdala se, bezdětná.
* 32. '''[[Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská]]''' (6. 1. 1655 [[Düsseldorf]] - 19. 1. 1720 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, císařovna (1676-17051676–1705), třetí manželka císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37).
 
=== C/ Karlova hrobka (Karlsgruft) ===
[[Soubor:Kapuzinergruft Wien 017.jpg|thumb|Detail hrobky barokního císaře Karla VI.]]
Nachází se pod [[kněžiště]]m kostela.
* 33. Leopold Josef (29. 10. 1700 Vídeň - 4. 8. 1701 Vídeň), nedospělý syn [[Josef I. Habsburský|Josefa I.]] (č. 35). Jeho srdce bylo pochováno v urně č. 39 a vnitřnosti v urně č. 38 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 34. '''[[Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská]]''' (21. 4. 1673 [[Lüneburg]] - 10. 4. 1742 Vídeň), císařovna (1705-17111705–1711), urna se srdcem, manželka (∞ 24. 2. 1699 Vídeň) císaře [[Josef I. Habsburský|Josefa I.]] (č. 35). Podle testamentu bylo její tělo oblečeno do roucha salesiánek a pochováno v kryptě pod hlavním oltářem kostela salesiánek ve Vídni. Klášter salesiánek v ulici Rennweg sama založila a tam také jako vdova zemřela.
* 35. '''[[Josef I. Habsburský|Josef I.]]''' (26. 7. 1678 Vídeň – 14. 4. 1711 Vídeň), římský císař (1705-17111705–1711), bratr císaře [[Karel VI.|Karla VI.]] (č. 40). Jeho srdce je uloženo v urně č. 12 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 42 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 36. '''[[Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská]]''' (28. 8. 1691 [[Braunschweig|Brunšvik]] - 21. 12. 1750 [[Vídeň]]), císařovna (1711-17401711–1740), manželka (∞ 1. 8. 1708 [[Barcelona]]) [[Karel VI.|Karla VI.]] (č. 40), matka [[Marie Terezie]] (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 17 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 53 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 37. '''[[Leopold I.]]''' (9. 6. 1640 Vídeň - 5. 5. 1705 Vídeň), římský císař (1657-17051657–1705), druhý syn císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27), otec císařů [[Josef I. Habsburský|Josefa I.]] (č. 35) a [[Karel VI.|Karla VI.]] (č. 40). Jeho srdce je uloženo v urně č. 11 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 41 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 38. [[Marie Alžběta Habsburská|Marie Alžběta]] (13. 12. 1680 [[Linec]] – 26. 8. 1741 zámek [[Mariemont]] v Belgii), dcera císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37), místodržící Nizozemí (1725-17411725–1741). Její srdce je uloženo v urně č. 14 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 51 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 39. [[Marie Anna Habsburská (1718)|Marie Anna]] (14. 9. 1718 Vídeň - 16. 12. 1744 [[Brusel]]), dcera [[Karel VI.|Karla VI.]] (č. 40), sestra [[Marie Terezie]] (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 15 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 52 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 40. '''[[Karel VI.]]''' (1. 10. 1685 Vídeň - 20. 10. 1740 Vídeň), římský císař (1711-17401711–1740), otec [[Marie Terezie ]] (č. 55). Jeho srdce je uloženo v urně č. 13 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 48 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
 
=== D/ Hrobka Marie Terezie (Maria-Theresien-Gruft) ===
[[Soubor:Wien - Kapuzinergruft, Maria-Theresia-Gruft (3).jpg|thumb|Hrobka Marie Terezie]]
Architektonicky nejhodnotnější část krypty, dispozičně mimo půdorys kostela, západně od Karlovy hrobky. Centrální prostor ve stylu rokoka s kopulí zdobenou freskami. Uprostřed je společný sarkofág [[Marie Terezie]] (č. 55) a jejího manžela Františka I. Štěpána (č. 56), kolem byly pochovány jejich děti.
* 41. Karoline Fuchs-Mollard (1675-17541675–1754), hraběnka, vychovatelka a dvorní dáma císařovny [[Marie Terezie]] (č. 55). Jediná osoba pohřbená v Kapucínské hrobce, která není z habsburského domu.
* 42. '''[[Josef II.]]''' (13. 3. 1741 Vídeň – 20. 2. 1790 Vídeň), římský císař (1765-17901765–1790), syn [[Marie Terezie]] (č. 55).
* 43. Marie Karolina (1748-17481748–1748), nedospělá dcera [[Marie Terezie]] (č. 55).
* 44. [[Karel Josef Habsbursko-Lotrinský|Karel Josef]] (1.2.1745 Vídeň - 18.1.1761 Vídeň), druhý syn [[Marie Terezie]] (č. 55). Jeho srdce je uloženo v urně č. 18 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 54 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 45. [[Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská|Johanna Gabriela]] (4.2.1750 Vídeň – 23.12.1762 Vídeň), 8. dcera [[Marie Terezie]] (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 19 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 55 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 46. [[Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská|Marie Josefa]] (1751-17671751–1767), dcera [[Marie Terezie]] (č. 55).
* 47. bezejmenná princezna (1744-17441744–1744), dcera [[Karel Alexandr Lotrinský|Karla Lotrinského]] (12.12.1712 Lunéville - 4.7.1780 Tervuren) a arcivévodkyně [[Marie Anna Habsburská (1718)|Marie Anny]] (č. 39), sestry [[Marie Terezie]] (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 16 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 48. Marie Alžběta (5.2.1737 - 7.6.1740), nedospělá dcera [[Marie Terezie]] (č. 55). Její srdce bylo pochováno v urně č. 47 a vnitřnosti v urně č. 46 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 49. '''[[Marie Josefa Bavorská]]''' (30. 3. 1739 Mnichov – 28. 5. 1767 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, císařovna (1765-17671765–1767), 2. manželka (∞ 13. 1. 1765 v Mnichov) císaře [[Josef II.|Josefa II.]] (č. 42).
* 50. '''[[Isabela Parmská]]''' (31.12.1741 Buenretiro u Madridu - 27.11.1763 Vídeň), korunní princezna, 1. manželka [[Josef II.|Josefa II.]] (č. 42).
* 51. Kristýna (20.11.1763 - 22.11.1763), druhá dcera [[Josef II.|Josefa II.]] (č. 42) a [[Isabela Parmská|Isabely Parmské]] (č. 50), krátce po jejím narození korunní princezna zemřela.
* 52. [[Marie Terezie Habsbursko-Lotrinská|Marie Terezie]] (20.3.1762 Schönbrunn - 23.1.1770 Schönbrunn), první dcera [[Josef II.|Josefa II.]] (č. 42) a [[Isabela Parmská|Isabely Parmské]] (č. 50).
* 53. Marie Karolina (1740-17411740–1741), dcera [[Marie Terezie]] (č. 55). Její srdce bylo pochováno v urně č. 50 a vnitřnosti v urně č. 49 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 54. Kristýna (16. 5. 1767 - 17. 5. 1767), nedospělá jediná dcera [[Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská|Marie Kristýny]] (č. 112) a [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Alberta Sasko-Těšínského]] (č. 111).
* 55. '''[[Marie Terezie]]''' (13.5.1717 Vídeň - 29.11.1780 Vídeň), císařovna (1740-17651740–1765), dcera [[Karel VI.|Karla VI.]] (č. 40), matka 16 dětí. Ve dvojitém sarkofágu se svým mužem (∞ 12.2.1736 Vídeň) [[František I. Štěpán Lotrinský|Františkem I.]] (č. 56). Její srdce je uloženo v urně č. 21 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 57 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 56. '''[[František I. Štěpán Lotrinský]]''' (8.12.1708 [[Nancy]] - 18.8.1765 [[Innsbruck]]), římský císař (1745-17651745–1765), manžel (∞ 12.2.1736 Vídeň) [[Marie Terezie]] (č. 55). Ve dvojitém sarkofágu se svou ženou. Jeho srdce je uloženo v urně č. 20 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 56 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
 
=== E/ Františkova hrobka (Franzensgruft) ===
[[Soubor:Sarcophagus Emperor Franz II.(I.) Vienna Austria.jpg|thumb|Sarkofág Františka II./I.]]
Osmiboký, do čtyř stran otevřený centrální prostor ve stylu [[biedermeier]]u, který v roce [[1825]] nechal pro sebe a pro své 4 ženy (č. 58-61) vybudovat císař František (č. 57). Hrobka byla přeplněna 13 sarkofágy, než byla v roce [[1960]] většina přesunuta do Nové hrobky. V současnosti hrobka obsahuje jen 5 sarkofágů. Uprostřed stojí Františkův a u výklenků v rozích jsou pravidelně rozmístěny sarkofágy s ostatky jeho žen.
* 57. '''[[František I. Rakouský|František II./I.]]''' (12.2.1768 - 2.3.1835), poslední římský (1792-18061792–1806) a 1. rakouský císař (1804-18351804–1835). Jeho srdce je uloženo v urně č. 43 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 58. '''[[Marie Ludovika Beatrix z Modeny|Marie Ludovika Modenská]]''' (14. 12. 1787 [[Monza]] - 7. 4. 1816 Vídeň) z linie Rakousko-Este habsbursko-lotrinského rodu, rakouská císařovna (1808-18161808–1816), 3. manželka (∞ 6. 1. 1808 Vídeň) svého bratrance císaře Františka (č. 57). Její srdce je uloženo v urně č. 39 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 74 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 59. '''[[Alžběta Vilemína Württemberská]]''' (1767-17901767–1790), korunní princezna, 1. manželka císaře Františka (č. 57).
* 60. '''[[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská]]''' (6.6.1772 Neapol - 13.4.1807 Vídeň) z rodu Bourbonů, římská (1792-18061792–1806) a rakouská císařovna (1804-18071804–1807), 2. manželka (∞ 1790) císaře Františka (č. 57). Její srdce je uloženo v urně č. 35 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 70 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 61. '''[[Karolína Augusta Bavorská]]''' (1792-18731792–1873) z rodu Wittelsbachů, císařovna (1816-18351816–1835), 4. manželka císaře Františka (č. 57).
 
=== F/ Ferdinandova hrobka (Ferdinandsgruft) ===
[[Soubor:Ferdinandsgruft Imperial Crypt Vienna.jpg|thumb|Ferdinandova hrobka]]
Podlouhlý pravoúhlý prostor byl zbudován na přání císaře Ferdinanda ve stylu pozdního [[biedermeier]]u z původních klášterních sklepů. Hrobka byla postavena v roce [[1842]] spolu s Toskánskou hrobkou v souvislosti s rekonstrukcí kláštera. Uprostřed stojí Ferdinandův sarkofág (č. 62), ve výklenky východní stěny pak sarkofág jeho ženy (č. 63). Přestože návštěvníci vidí téměř prázdnou místnost se dvěma sarkofágy císařského páru, tato hrobka ve skutečnosti obsahuje jednu čtvrtinu všech pochovaných v Císařské hrobce - 37 sarkofágů (č. 64-100). Tato úprava, která řeší nedostatek prostoru, pochází až z roku [[1962]]. Jména pochovaných nesou 4 [[mramor]]ové desky.
* 62. '''[[Ferdinand I. Dobrotivý]]''' (19.4.1793 Vídeň - 29.6.1875 Praha), 2. rakouský císař (1835-18481835–1848). Jeho srdce je uloženo v urně č. 53 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 77 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 63. '''[[Marie Anna Savojská]]''' (19.9.1803 Řím - 4.5.1884 Praha), císařovna (1835-18481835–1848), manželka císaře [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda I. Dobrotivého]] (č. 62).
==== Jihozápadní roh: ====
* 64. [[Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský|Alexander Leopold]] (14. 8. 1772 [[Florencie]] - 12. 7. 1795 [[Laxenburg]]), uherský palatin (1790-17951790–1795), 4. syn císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113). Jeho srdce je uloženo v urně č. 26 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 62 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 65. Marie Amálie (15. 10. 1780 Florencie - 25. 12. 1798 Vídeň), dcera císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113). Její srdce je uloženo v urně č. 27 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 64 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 66. Luisa Alžběta (18. 2. 1790 Vídeň - 24. 6. 1791 Vídeň), nedospělá první dcera císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57) a jeho 1. ženy [[Alžběta Vilemína Württemberská| Alžběty Vilemíny Württemberské]] (č. 59). Její srdce je uloženo v urně č. 22 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 58 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
Řádek 100:
* 68. František Josef (5. 3. 1855 Židlochovice - 13. 3. 1855 Židlochovice), 1. syn arcivévody [[Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský|Karla Ferdinanda]] (č. 121). Jeho srdce je uloženo v urně č. 47 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 69. Josef František (9. 4. 1799 Vídeň - 30. 6. 1807 [[Laxenburg]]), 2. syn císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57) a jeho 2. manželky [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská|Marie Terezy Neapolsko-Sicilské]] (č. 60). Jeho srdce je uloženo v urně č. 36 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 71 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 70. [[Leopold Habsbursko-Lotrinský|Leopold Ludvík]] (1823-18981823–1898), syn arcivévody [[Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský|Rainera Josefa]] (30. 9. 1783 Pisa – 16. 1. 1853 Bolzano).
* 71. Jan Nepomuk Karel (29. 8. 1805 Vídeň - 19. 2. 1809 Vídeň), 4. syn císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57) a jeho 2. manželky [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská|Marie Terezy Neapolsko-Sicilské]] (č. 60). Jeho srdce je uloženo v urně č. 37 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 72 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 72. Robert Ferdinand (15. 10. 1885 [[Salzburg]] - 2. 8. 1895 Salzburg), poslední z 11 dětí velkovévody [[Ferdinand IV. Toskánský|Ferdinanda IV. Toskánského]] (č. 108) a [[Alice Bourbonsko-Parmská|Alice Bourbonsko-Parmské]].
==== Jihovýchodní roh ====
* 73. Marie Antonie (1858-18831858–1883), dcera [[Ferdinand IV. Toskánský|Ferdinanda IV. Toskánského]] (č. 108).
* 74. Marie Anna (1835-18401835–1840), dcera [[František Karel Habsbursko-Lotrinský|Františka Karla]] (č. 135) a [[Žofie Frederika Bavorská|Žofie Bavorské]] (č. 137), sestra císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] (č. 142).
* 75. Marie Karolína (1821-18441821–1844), dcera arcivévody [[Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský|Rainera Josefa]] (30.9. [[1783]] [[Pisa]] – 16.1. [[1853]] [[Bolzano]]).
* 76. Ferdinand Salvátor (1888-18911888–1891), syn [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karla Salvátora]] (č. 90) a [[Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská|Marie Immakulaty]] (č. 89).
* 77. Rainer Salvátor (1880-18891880–1889), syn [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karla Salvátora]] (č. 90) a [[Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská|Marie Immakulaty]] (č. 89).
* 78. Žofie Frederika (1855-18571855–1857), dcera [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] (č. 142) a [[Alžběta Bavorská|Alžběty Bavorské - Sissi]] (č. 143). Zemřela ve dvou letech na [[černý kašel]] při cestě po Uherském království. Původně pohřbena v hrobce Františka Josefa.
* 79. Karolína Ferdinanda (2. 8. 1793 Florencie - 5. 1. 1802 Vídeň), dcera císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57) a jeho 2. manželky [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská|Marie Terezy Neapolsko-Sicilské]] (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 31 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 67 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
====Severozápadní roh====
Řádek 116:
* 81. Štěpánka (1. 5. 1886 Bratislava - 29. 8. 1890 Ostend), 5. dcera arcivévody [[Bedřich Rakousko-Těšínský|Bedřicha Těšínského]] (4. 6. 1856 Židlochovice – 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár; druhého syna [[Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský|Karla Ferdinanda]] (č. 121)) a [[Isabela z Croy|Izabely z Croy-Dülmen]].
* 82. Marie Anna (8. 6. 1804 Vídeň - 28. 12. 1858 zámek Hetzendorf), neprovdaná dcera císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57) a jeho 2. manželky [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská|Marie Terezy Neapolsko-Sicilské]] (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 48 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 83. [[Marie Karolína Rakouská|Marie Karolína]] (1825-19151825–1915), dcera arcivévody [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karla Ludvíka Těšínského]] (č. 122) a jeho manželky [[Jindřiška Nasavsko-Weilburská|Jindřišky Nasavsko-Weilburské]] (č. 123-124)
* 84. [[Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská|Louisa Marie]] (27. 7. 1773 [[Neapol]] - 19. 9. 1802 Vídeň) z rodu Bourbonů a její bezejmenný syn; dcera [[Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská|Marie Karolíny (1752–1814)]] (č. 107), 1. manželka (∞ 1790) [[Ferdinand III. Toskánský|Ferdinanda III. Toskánského]] (6.3.[[1769]] [[Florencie]] – 17.7.[[1824]] [[Florencie]]), toskánského velkovévody (1790-18011790–1801 a 1814-18241814–1824). Její srdce je uloženo v urně č. 32 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 68 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 85. [[Marie Antonie Neapolsko-Sicilská (1814)|Marie Antonie]] (19. 12. 1814 [[Palermo]] - 7. 11. 1898 Gmunden) z rodu Bourbonů, 2. manželka [[Leopold II. Toskánský|Leopolda II. Toskánského]] (1797-18701797–1870), toskánského velkovévody (1824–1859) (č. 109).
* 86. [[Marie Ferdinanda Saská|Marie Ferdinanda]] (27. 4. 1796 Drážďany - 3. 1. 1865 [[Brandýs nad Labem]]) z rodu Wettinů, 2. manželka (∞ 6.5.1821 Florencie) [[Ferdinand III. Toskánský|Ferdinanda III. Toskánského]] (6.3.[[1769]] [[Florencie]] – 17.7.[[1824]] [[Florencie]]), toskánského velkovévody (1790-18011790–1801 a 1814-18241814–1824). Její srdce je uloženo v urně č. 51 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 87. Karolína Louisa (9.12.1795 Vídeň - 30.6.1799 zámek Hetzendorf), dcera císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57) a jeho 2. manželky [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská|Marie Terezy Neapolsko-Sicilské]] (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 29 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 65 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
==== Severovýchodní roh ====
13 hrobek - především toskánská linie
* 88. Albrecht Salvátor (22. 11. 1871 Stará Boleslav - 27. 2. 1896 Bolzano), syn [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karla Salvátora]] (č. 90) a [[Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská|Marie Immakulaty]] (č. 89). Zemřel na tuberkulózu.
* 89. [[Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská|Marie Immakulata]] (1844-18991844–1899) z rodu Bourbonů, manželka [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karla Salvátora Toskánského]] (č. 90).
* 90. [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karel Salvátor]] (30. 4. 1839 Florencie - 18. 1. 1892 Vídeň), syn [[Leopold II. Toskánský|Leopolda II. Toskánského]] (č. 109).
* 91. Leopold Maria Alfons (30. 1. 1897 Záhřeb - 14. 3. 1958 Willimantic, Connecticut), urna s popelem, zesnul v USA.
* 92. Marie Antonie (18.4.1874 Vídeň - 14.1.1891 Arco), dcera [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karla Salvátora]] (č. 90) a [[Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská|Marie Immakulaty]] (č. 89).
* 93. [[Arnošt Habsbursko-Lotrinský|Arnošt]] (1824-18991824–1899), arcivévody [[Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský|Rainera Josefa]] (30. 9. [[1783]] [[Pisa]] – 16. 1. [[1853]] [[Bolzano]]).
* 94. [[Adéla Augusta Bavorská|Adelgunde]] (1823-19141823–1914) z rodu Wittelsbachů, manželka [[František V. Modenský|Františka V. Modenského]] (č. 101).
* 95. Karolína Leopoldina (8. 6. 1794 Vídeň - 16. 3. 1795 Vídeň), dcera císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57) a jeho 2. manželky [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská|Marie Terezy Neapolsko-Sicilské]] (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 25 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 61 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 96. Amálie Terezie (6. 4. 1807 Vídeň - 7. 4. 1807 Vídeň), přežila pouhý jeden den, dcera [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57) a jeho 2. manželky [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská|Marie Terezy Neapolsko-Sicilské]] (č. 60).
* 97. Henrieta Marie (20. 2. 1884 Vídeň - 13. 8. 1886 Traunkirchen), dcera [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karla Salvátora]] (č. 90) a [[Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská|Marie Immakulaty]] (č. 89).
* 98. [[Ludvík Salvátor Toskánský|Ludvík Salvátor]] (1847-19151847–1915), syn [[Leopold II. Toskánský|Leopolda II. Toskánského]] (č. 109) a jeho druhé manželky [[Marie Antonie Neapolsko-Sicilská (1814)|Marie Antonie Neapolsko-Sicilské]] (č. 85).
* 99. [[Marie Tereza Portugalská]] (24. 8. 1855 Kleinheubach - 12. 2. 1944 Vídeň) z rodu Braganza, ve svých 18 letech 3. manželka (∞ 1873) dvakrát ovdovělého [[Karel Ludvík Rakousko-Uherský|Karla Ludvíka]] (č. 138), který byl o 22 let starší. Přežila ho o 48 let. Po smrti korunního prince Rudolfa (č. 144) byl její manžel následníkem trůnu a ona vykonávala své reprezentační povinnosti zanedbávané stále cestující císařovnou Alžbětou - Sissi (č. 143), dokud se její ženatý nevlastní syn František Ferdinand d´'Este (č. x863) nestal následníkem trůnu. Během 1. světové války pracovala jako zdravotní sestra. Doprovodila posledního císaře Karla I. (č. x887) do exilu na Madeiru, ale dožila ve Vídni.
* 100. [[Josef Ferdinand Toskánský |Josef Ferdinand]] (1872-19421872–1942), syn [[Ferdinand IV. Toskánský|Ferdinanda IV. Toskánského]] (č. 108).
 
=== G/ Toskánská hrobka (Toskana-Gruft) ===
 
Vybudována v souvislosti s Ferdinandovou hrobkou v letech [[1840]]-–[[1842]]. Jednoduchý pravoúhlý prostor s prostými nezdobenými sarkofágy vyrovnanými v řadách.
* 101. František V. (1819-18751819–1875), vévoda modenský (1846-18591846–1859), 1859 zbaven trůnu
* 102. [[Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este|Ferdinand Karel]] (25. 4. 1781 Milán - 5. 11. 1850 Ebenzweier), syn arcivévody [[Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský|Ferdinanda Karla d´'Este]] (č. 105). Jeho srdce je uloženo v urně č. 46 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 103. [[Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský|Antonín Viktor]] (31. 8. 1779 - 2. 4. 1835), 8. syn císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113), 54. velmistr řádu německých rytířů (1804-18351804–1835). Jeho srdce je uloženo v urně č. 44 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 104. [[Ludvík Habsbursko-Lotrinský|Ludvík Josef]] (13. 12. 1784 Florencie - 21. 12. 1864 Vídeň), syn císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113), vedl státní záležitosti za Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 62) v letech 1835-18481835–1848. Jeho srdce je uloženo v urně č. 50 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 105. [[Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský|Ferdinand Karel d´'Este]] (1. 6. 1754 Vídeň - 24. 12. 1806 Vídeň), 4. syn [[Marie Terezie]] (č. 55), generální guvernér rakouské Lombardie, zakladatel větve [[Rakouští-Este]]. Jeho srdce je uloženo v urně č. 34 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 69 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 106. Marie Beatrix d´'Este (1750-18291750–1829), manželka [[Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský|Ferdinanda Karla]], prince modenského (č. 105).
* 107. '''[[Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská|Marie Karolína]]''' (13. 8. 1752 Schönbrunn, Vídeň – 8. 9. 1814 zámek Hetzendorf), královna neapolská a sicilská, manželka [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský|Ferdinanda I.]], 1. krále Obojí Sicílie (1816-18231816–1823), jako král neapolský Ferdinand IV., dcera [[Marie Terezie]] (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 38 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 73 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 108. [[Ferdinand IV. Toskánský|Ferdinand IV.]] (1835-19081835–1908), velkovévoda toskánský (1859-18601859–1860)
* 109. [[Leopold II. Toskánský]] (1797-18701797–1870), velkovévoda toskánský (1824–1849 a 1849–1859), byl považován za pokrokového knížete Itálie, byl však v roce [[1859]] vyhnán.
* 110. Rainer (11. 1. 1827 - 27. 1. 1913), syn arcivévody [[Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský|Rainera Josefa]] (30. 9. 1783 – 16. 1. 1853) (č. x 783), manžel [[Marie Karolína Rakouská|Marie Karolíny]] (č. 83). Velký sběratel starověkých rukopisů, jeho sbírka čítající na 100 tisíc kusů se stala základem pro Papyrové muzeum [[Rakouská národní knihovna|Rakouské národní knihovny]].
* 111. [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Albert Sasko-Těšínský]] (11. 7. 1738 [[Moritzburg]] - 10. 2. 1822 Vídeň) z rodu [[Wettinové|Wettinů]], vévoda sasko-těšínský, mladší syn polského krále [[August III. Polský|Augusta III.]], manžel (∞ 8. 4. 1766 zámek [[Hof (zámek)|Hof]]) [[Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská|Marie Kristýny]] (č. 112). Jeho srdce je uloženo v urně č. 40 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 75 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 112. '''[[Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská|Marie Kristýna]]''' (3. 5. 1742 Vídeň - 24. 6. 1798 Vídeň) zvaná "Mimi", oblíbená dcera [[Marie Terezie]] (č. 55), manželka (∞ 8. 4. 1766 zámek [[Hof (zámek)|Hof]]) [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Alberta Sasko-Těšínského]] (č. 111). Její monumentální klasicistní kenotaf od [[Antonio Canova|Antonia Canovy]] ve tvaru pyramidy se nachází v lodi [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánského kostela]]. Její srdce je uloženo v urně č. 28 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 63 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 113. '''[[Leopold II.]]''' (5. 5. 1747 Vídeň – 1. 3. 1792 Vídeň), římský císař (1790-17921790–1792), syn [[Marie Terezie]] (č. 55). Jeho kenotaf (prázdný náhrobek) od [[Franz Anton Zauner|Franze Antona Zaunera]] se nachází v kapli sv. Jiří v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]]. Jeho srdce je uloženo v urně č. 23 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 59 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 114. '''[[Marie Ludovika Španělská]]''' (24. 11. 1745 [[Portici]] - 15. 5. 1792 [[Vídeň]]) z rodu Bourbonů, velkovévodkyně toskánská (1765-17901765–1790), císařovna (1790-17921790–1792), manželka [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113), matka císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57). Její srdce je uloženo v urně č. 24 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 60 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
 
=== H/ Nová hrobka (Neue Gruft) ===
[[Soubor:Sarcophage Impératrice Marie-Louise Kapuzinergruft Vienne.jpg|thumb|Sarkofág Marie Luisy, manželky Napoleona I.]]
[[Soubor:Kapuzinergruft Wien10.JPG|thumb|Sarkofág mexického císaře Maxmiliána I.]]
Vybudována v 60. letech 20. století. Jedná se o poměrně nízký prostor s betonovými stěnami. Levá užší strana je vyhrazena církevním hodnostářům, pravá strana rodičům a příbuzným Františka Josefa I. Místo v čele zaujímá sarkofág Marie Luisy (č. 127), 2. Napoleonovy manželky.
* 115. [[Leopold I. Vilém|Leopold Vilém]] (6.1.1614 Štýrský Hradec - 20.11.1662 Vídeň), druhý syn [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] (č. x578), biskup pasovský (1625-16621625–1662), biskup štrasburský (1626-16621626–1662), biskup olomoucký (1638-16621638–1662), biskup vratislavský (1656-16621656–1662), 45. velmistr řádu německých rytířů (1641–1662), úspěšný vojevůdce třicetileté války, místodržící habsburského Nizozemí (1647-16561647–1656), velký sběratel umění. Jeho srdce je uloženo v urně č. 5 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a jeho vnitřnosti v urně č. 23 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 116. [[Karel I. Josef Habsburský|Karel Josef]] (7. 8. 1649 Vídeň - 27. 1. 1664 Linec), ve svých 13 letech 46. velmistr řádu německých rytířů (1662-16641662–1664, nastoupil po svém strýci [[Leopold I. Vilém|Leopoldu Vilémovi]] (č. 115)), biskup pasovský (1662-16641662–1664), biskup vratislavský (1663-16641663–1664), biskup olomoucký (1663-16641663–1664), syn [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27). Sbírka, kterou zdědil po svém strýci (č. 115) se stala základem pro [[Uměleckohistorické muzeum (Vídeň)|Uměleckohistorické muzeum]] (Kunsthistorisches Museum) ve Vídni. Zemřel ve věku nedožitých 15 let. Jeho vnitřnosti byly pochovány v urně č. 24 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 117. [[Karel Josef Lotrinský|Karel Josef]] (24. 11. 1680 Vídeň – 4. 12. 1715 Vídeň), princ lotrinský, kurfiřt-arcibiskup trevírský (1710-17151710–1715).
* 118. [[Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský|Maxmilián František]] (8.12.1756 Vídeň - 26.7.1801 zámek Hetzendorf), 53. velmistr řádu německých rytířů (1780-18011780–1801) arcibiskup kolínský (1784-18011784–1801), syn [[Marie Terezie]] (č. 55). Jeho srdce je uloženo v urně č. 30 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 66 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* 119. [[Rudolf Jan|Rudolf]] (9. 1. 1788 Florencie – 23. 7. 1831 [[Baden (Dolní Rakousy)|Baden]]), kardinál (1820), 3. arcibiskup olomoucký (1819-18311819–1831), příznivec Ludwiga van Beethovena, syn [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113). Jeho srdce je uloženo v kryptě [[Katedrála svatého Václava|katedrály sv. Václava]] v [[Olomouc]]i.
* 120. Vilém (21.4.1827 Vídeň - 29.7.1894 Weikersdorf, Dolní Rakousy), 56. [[Velmistři řádu německých rytířů|velmistr]] [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] (1863-18941863–1894), nejmladší syn [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karla Ludvíka]] (č. 122).
* 121. [[Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský|Karel Ferdinand]] (29. 7. 1818 Vídeň – 20. 11 .1874 [[Židlochovice]]), těšínský princ, syn [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karla Ludvíka]] (č. 122).
* 122. '''[[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karel Ludvík]]''' (5. 9. 1771 Florencie - 30. 4. 1847 Vídeň), vévoda těšínský, 3. syn císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113), vítěz od [[Bitva u Aspern a Esslingu|Aspern]] (1809). Jeho srdce je uloženo v urně č. 45 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 123. '''[[Jindřiška Nasavsko-Weilburská|Henrietta (Jindřiška) Nasavsko-Weilburská]]''' (30. 10. 1797 [[Bayreuth]] – 29. 12. 1829 Vídeň), manželka arcivévody [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karla Ludvíka]] (č. 122), zpopularizovala ve Vídni vánoční strom.
* 124. Henrietta (Jindřiška) Nasavsko-Weilburská (č. 123) - urna na srdce a na vnitřnosti.
* 125. Rudolf František (1822-18221822–1822), syn arcivévody [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karla Ludvíka]] (č. 122). Jeho srdce je uloženo v urně č. 41 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 126. '''[[Maxmilián I. Mexický]]''' (6. 7. 1832 Schönbrunn, Vídeň - 19. 6. 1867 Santiago de Querétaro, Mexiko), císař mexický (1864-18671864–1867), bratr rakouského císaře Františka Josefa I. (č. 142), popraven republikánskými povstalci v Querétaru.
* 127. '''[[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská|Marie Luisa]]''' (1791-18471791–1847), francouzská císařovna (1810-18141810–1814), vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally (1814-18471814–1847), dcera [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57), manželka [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]].
* 128. '''[[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|Albrecht]]''' (3.8.1817 Vídeň - 18.2.1895 Arco), syn arcivévody [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|Karla Ludvíka]] (č. 122), vítěz od [[Bitva u Custozy (1866)|Custozzy]] (1866).
* 129. [[Hildegarda Luisa Bavorská]] (10.6.1825 [[Würzburg]] - 2.4.1864 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, dcera bavorského krále (1825-18481825–1848) [[Ludvík I. Bavorský|Ludvíka I.]] (25.8.1786 Štrasburk - 29.2.1868 Nice), manželka arcivévody [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|Albrechta]] (č. 128). Její srdce je uloženo v urně č. 49 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 130. [[Matylda Marie Rakouská|Matylda]] (25.1.1849 Vídeň - 6.6.1867 zámek Hetzendorf), dcera arcivévody [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|Albrechta]] (č. 128). Její srdce je uloženo v urně č. 52 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]].
* 131. Karel Albert (1847-18481847–1848), nedospělý syn [[Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský|Albrechta]] (č. 128).
* 132. [[Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský|Leopold Salvátor]] (15.10.1863 Brandýs nad Labem - 4.9.1931 Vídeň), syn [[Karel Salvátor Rakousko-Toskánský|Karla Salvátora]] (č. 90).
* 133. Rainer Karel (21.11.1895 [[Záhřeb]] - 25.5.1930 Vídeň), syn [[Leopold Salvátor Rakousko-Toskánský|Leopolda Salvátora]] (č. 132). Neoženil se.
* 134. [[Markéta Saská|Markéta Karolína Saská]] (24.5.1840 Drážďany - 15.9.1858 [[Monza]]) z rodu Wettinů, 1. manželka [[Karel Ludvík Rakousko-Uherský|Karla Ludvíka]] (č. 138).
* 135. '''[[František Karel Habsbursko-Lotrinský|František Karel]]''' (7.12.1802 Vídeň - 8.3.1878 Vídeň), 3. syn císaře [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57), otec císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] (č. 142). Jeho srdce je uloženo v urně č. 54 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 78 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]]. Byl posledním Habsburkem, jehož ostatky byly po starém zvyku rozděleny a pohřbeny na třech různých místech.
* 136. nepojmenovaný syn (1840-18401840–1840), nedospělý syn [[František Karel Habsbursko-Lotrinský|Františka Karla]] (č. 135).
* 137. '''[[Žofie Frederika Bavorská]]''' (27.1.1805 Mnichov - 28.5.1872 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, manželka arcivévody [[František Karel Habsbursko-Lotrinský|Františka Karla]] (č. 135), matka císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] (č. 142).
* 138. '''[[Karel Ludvík Rakousko-Uherský|Karel Ludvík]]''' (30.7.1833 Schönbrunn, Vídeň – 19.5.1896 Vídeň), otec [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d´'Este]] (č. x863), zavražděného v Sarajevu v roce [[1914]].
* 139. '''[[Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská|Marie Anunciata Neapolsko-Sicilská]]''' (24.3.1843 zámek Caserta, Itálie – 4.5.1871 Vídeň) z rodu Bourbonů, 2. manželka [[Karel Ludvík Rakousko-Uherský|Karla Ludvíka]] (č. 138), matka [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d´'Este]] (č. x863).
* 140. '''[[Ota František Josef|Ota]]''' (21.4.1865 Štýrský Hradec – 1.11.1906 Vídeň), zvaný ''krásný Ota'' nebo ''krásný arcivévoda'', otec císaře [[Karel I.|Karla I.]] (č. x887). Svobodomyslný arcivévoda, který zemřel na [[syfilis]].
* 141. '''[[Marie Josefa Saská (1867)|Marie Josefa Saská]]''' (31.5.1867 Drážďany – 28.5.1944 zámek Wildenwart) z rodu Wettinů, manželka (∞ 2.10.1886 Drážďany) arcivévody Oty (č. 140), matka císaře [[Karel I.|Karla I.]] (č. x887).
 
=== I/ Hrobka Františka Josefa (Franz-Josephs-Gruft) ===
[[Soubor:Wien - Kapuzinergruft, Franz-Joseph-Gruft.JPG|thumb|Hrobka Františka Josefa]]
Do roku [[1908]] hrobka již obsahovala 129 těl a urny se srdci dalších 3 osob. Tehdy byla vybudována hrobka Františka Josefa spolu s přilehlou kaplí při příležitosti 60. výročí nástupu Františka Josefa na trůn. Chorvatský architekt [[Cajo Perisić]] nechal hrobku obložit světlým mramorem. Původně se zde ještě nacházel sarkofág malé Žofie Frederiky (č. 78), 1. dcery Františka Josefa a Sisi, později přenesený do Ferdinandovy hrobky. Do této hrobky se obvykle vchází severním vchodem z Nové hrobky.
* 142. '''[[František Josef I.]]''' (18.8.1830 Schönbrunn - 21.11.1916 Schönbrunn), předposlední (3.) císař rakouský (1848-19161848–1916).
* 143. '''[[Alžběta Bavorská]]''' (24.12.1837 Mnichov - 10.9.1898 [[Ženeva]]) z rodu Wittelsbachů, zvaná "Sissi", rakouská císařovna (1854-18981854–1898), manželka (∞ 24.7.1854 Vídeň) císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] (č. 142). Zavražděna anarchistou na břehu jezera v Ženevě. Matka 4 dětí (dvě z nich pohřbeny zde: č. 78, 144).
* 144. '''[[Korunní princ Rudolf|Rudolf Habsburský]]''' (21.8.1858 [[Laxenburg]] - 30.1.1889 [[Mayerling]]), korunní princ, syn Františka Josefa I. (č. 142) a císařovny [[Alžběta Bavorská|Alžběty - "Sissi"]] (č. 143), spáchal sebevraždu v [[Mayerling]]u.
 
=== J/ Kaple (Gruftkapelle) ===
[[Soubor:Wieden - Krypta cesarska - statua Karola I Habsburga.JPG|thumb|Busta císaře Karla I.]]
Byla postavena spolu s hrobkou Františka Josefa v roce [[1908]]. Obvykle se do ní vstupuje severním vchodem z hrobky Františka Josefa.
 
Vpravo, kolmo k západní stěně.
* 147. '''[[Zita Bourbonsko-Parmská]]''' (9.5.1892 Villa Pianore u Luccy, [[Itálie]] - 14.3.1989 Zizers, [[Švýcarsko]]), poslední císařovna rakouská, královna uherská a česká (1916-19181916–1918), manželka (∞ 21.10.1911 [[Schwarzau am Steinfeld]]) posledního císaře a krále [[Karel I.|Karla I.]] (č. x887). Její srdce bylo uloženo pod srdcem jejího manžela v Loretánské kapli benediktinského [[Klášter Muri|kláštera Muri]] ve Švýcarsku. Dožila se požehnaného věku 96 let, a proto se po pohřbu stala nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce.
* Pamětní deska "prvním obětem Světové války 1914-19181914–1918", arcivévodovi Františku Ferdinandovi d´'Este (č. x 863) a jeho ženě Žofii, vévodkyni z Hohenbergu (č. x868). Protože zde Žofie nemohla být pohřbena, pár byl pohřben v kryptě zámku Artstetten. Na desce je nápis v němčině: ''Zum Gedenken an die ersten Opfer des Weltkrieges 1914-19181914–1918 Erzherzog Franz Ferdinand von Österreich-Este * Graz 18.12.1863 + Sarajevo 28.6.1914 und Sophie Herzogin von Hohenberg * Stuttgart 1.3.1868 + Sarajevo 28.6.1914. Begraben in der Gruft zu Schloss Artstetten.''
* 148. [[Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007)|Karel Ludvík]] (Carl Ludwig, 10.3.1918 [[Baden (Dolní Rakousy)|Baden]] – 11.12.2007 [[Brusel]]), 4. syn posledního císaře a krále [[Karel I.|Karla I.]] (č. x887).
* 149. místo pro: Yolande de Ligne (* 6.5.1923 Madrid), manželka (∞ 17.1.1950 Belœil) arcivévody [[Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007)|Karla Ludvíka]] (č. 148).
Řádek 212:
 
V jihovýchodním rohu:
* Pamětní busta posledního rakouského císaře (1916-19181916–1918) [[Karel I.|Karla I.]] (1887-19221887–1922) (č. x887), který zemřel a byl pohřben v exilu ve [[Funchal]]u na [[Portugalsko|portugalském]] ostrově [[Madeira]]. Na bustě je nápis ''Carolus, Austriae Imperator et Hungariae Rex apostolicus, natus in Castello Persenbeug 1887, defunctus in exilio 1922. Non corpore quidem sed suffragiis suis patriae semper praesens.''
 
== Ostatní Habsburkové ==
Ne všichni Habsburkové byli pochováni v Císařské hrobce. Zde je seznam ostatních významných Habsburků zmíněných v textu.
* x415. '''[[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]]''' ("AEIOU") (21. 9. 1415 [[Innsbruck]] – 19. 8. 1493 [[Linec]]), římský král (1440-14931440–1493), císař (od roku 1452). Pochován v [[Katedrála svatého Štěpána|katedrále sv. Štěpána]] ve Vídni.
* x459. '''[[Maxmilián I. Habsburský|Maxmilián I.]]''' (22. 3. 1459 [[Vídeňské Nové Město]] – 12. 1. 1519 [[Wels]]), císař (1493-15191493–1519). Katedrála sv. Jiří ve [[Vídeňské Nové Město|Vídeňském Novém Městě]]. Kenotaf ve Dvorním kostele (Hofkirche) v [[Innsbruck]]u.
* x457. '''[[Marie Burgundská]]''' (13. 2. 1457 Brusel – 27. 3. 1482 Bruggy), vévodkyně burgundská, lucemburská a brabantská (1477-14821477–1482), bohatá dědička Burgundska, manželka císaře [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]] (č. x459). Pochována v kostele Panny Marie v [[Bruggy|Bruggách]].
* x478. '''[[Filip I. Kastilský]]''' (22. 7. 1478 Bruggy – 25. 9. 1506 Burgos), řečený Sličný, král Kastilie a Leónu (1504-15061504–1506), syn císaře [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]] (č. x459). Pochován v Capilla Real v [[Granada|Granadě]].
* x500. '''[[Karel V.]]''' (24. 2. 1500 [[Gent]] – 21. 9. 1558 San Jerónimo de Yuste, Extremadura), císař (1519-15561519–1556), nejstarší syn [[Filip I. Kastilský| Filipa I. Kastilského]] (č. x478). Pochován v kryptě v [[El Escorial]]u nedaleko [[Madrid]]u. Jeho potomci - králové španělští byli rovněž pochováni v [[El Escorial]]u.
* x503. '''[[Ferdinand I.]]''' (10. 3. 1503 Alcalá de Henares – 25. 7. 1564 Vídeň), římský král (1531-15641531–1564), císař (od 1556), druhý syn krále [[Filip I. Kastilský| Filipa I. Kastilského]] (č. x478) a bratr císaře [[Karel V.|Karla V.]] (č. x500). Pochován v [[Hrobka českých králů#Colinovo Královské mauzoleum|Královském mauzoleu]] v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]] v [[Praha|Praze]].
* x527. '''[[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]]''' (31. 7. 1527 Vídeň – 12. 10. 1576 Řezno), císař (1564-15761564–1576), syn císaře [[Ferdinand I.|Ferdinanda I.]] (č. x503). Pochován v [[Hrobka českých králů#Colinovo Královské mauzoleum|Královském mauzoleu]] v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]] v Praze.
* x552. '''[[Rudolf II.]]''' (18. 7. 1552 Vídeň – 20. 1. 1612 Praha), císař (1576-16121576–1612), syn císaře [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] (č. x527). Pochován v [[Hrobka českých králů#Královská hrobka|Královské hrobce]] v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]] v Praze.
* x540. '''[[Karel II. Štýrský]]''' (3. 6. 1540 Vídeň – 10. 7. 1590 Štýrský Hradec), arcivévoda, vévoda štýrský, kraňský a korutanský (1564-15901564–1590), 3. syn císaře [[Ferdinand I.|Ferdinanda I.]] (č. x503). Pochován v klášterní bazilice v Seckau. Jeho potomci ze štýrské linie Habsburků byli rovněž pochováni v klášterní bazilice v [[Seckau]].
 
Po otevření Císařské krypty v roce [[1633]]:
* x578. '''[[Ferdinand II.]]''' (9. 7. 1578 [[Štýrský Hradec]] – 15. 2. 1637 Vídeň), císař (1619-16371619–1637), nejstarší syn arcivévody [[Karel II. Štýrský|Karla II. Štýrského]] (č. x540). Pochován v mauzoleu ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]]. Jeho potomci tvoří velkou část pochovaných v Císařské hrobce ve Vídni. Jeho srdce je uloženo v urně č. 3 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a jeho vnitřnosti v urně č. 19 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* x755. '''[[Marie Antoinetta]]''' (2. 11. 1755 Vídeň – 16. 10. 1793 Paříž, popravena), francouzská královna (1774-17921774–1792), nejmladší dcera císařovny [[Marie Terezie]] (č 55). Pochována v [[Bazilika Saint-Denis|bazilice Saint-Denis]] v [[Paříž]]i.
* x769. '''[[Ferdinand III. Toskánský|Ferdinand III.]]''' (6. 3. 1769 Florencie – 17. 7. 1824 Florencie), arcivévoda, velkovévoda toskánský (1790-18011790–1801 a 1814-18241814–1824), syn císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113). Pochován v [[San Lorenzo (Florencie)|bazilice sv. Vavřince]] ve [[Florencie|Florencii]].
* x779. '''[[František IV. Modenský|František IV.]]''' (6. 10. 1779 Milán – 21. 1. 1846 [[Modena]]), arcivévoda, vévoda modenský (1814-18461814–1846), syn arcivévody [[Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský|Ferdinanda Karla Antonína]] (č. 105). Pochován v kostele sv. Vincence v [[Modena|Modeně]].
* x783. '''[[Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský|Rainer Josef]]''' (30. 9. 1783 [[Pisa]] – 16. 1. 1853 [[Bolzano]]), arcivévoda, syn císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113). Pochován v kostele Nanebevstoupení Panny Marie v Bolzanu v Itálii.
* x811. '''[[Napoleon II.|František Josef Karel - Napoleon II.]]''' (20. 3. 1811 Paříž – 22. 7. 1832 Vídeň), řečený Orlík, princ, vévoda zákupský, syn [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]] a císařovny [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská|Marie Luisy]] (č. 127). Pochován v [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovně]] v [[Paříž]]i. Jeho srdce je uloženo v urně č. 42 v [[Hrobka srdcí|Hrobce srdcí]] v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] a vnitřnosti v urně č. 76 ve [[Vévodská hrobka|Vévodské hrobce]] [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|svatoštěpánské katedrály]].
* x856. '''[[Bedřich Rakousko-Těšínský|Bedřich Maria Albrecht Vilém Karel]]''' (4. 6. 1856 [[Židlochovice]] – 30. 12. 1936 [[Mosonmagyaróvár]]), arcivévoda, těšínský kníže (1895-19181895–1918), druhý syn arcivévody [[Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský|Karla Ferdinanda]] (č. 121). Pochován ve farním kostele v Mosonmagyaróváru v Maďarsku.
* x863. '''[[František Ferdinand d'Este]]''' (18. 12. 1863 Štýrský Hradec – 28. 6. 1914 Sarajevo, zavražděn), arcivévoda, následník trůnu, nejstarší syn arcivévody [[Karel Ludvík Rakousko-Uherský|Karla Ludvíka]] (č. 138). Pochován v zámecké kapli v [[Artstetten]]u.
* x868. '''[[Žofie Chotková|Žofie z Hohenbergu]]''' (1. 3. 1868 Stuttgart – 28. 6. 1914 Sarajevo), rozená hraběnka Chotková, vévodkyně z Hohenbergu, manželka arcivévody [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d´'Este]] (č. x863). Pochována v zámecké kapli v [[Artstetten]]u.
* x887. '''[[Karel I.]]''' (17. 8. 1887, zámek Persenbeug – 1. 4. 1922, Monte, Funchal, Madeira; v roce 2004 blahořečen), poslední rakouský císař (1916-19181916–1918), nejstarší syn arcivévody [[Ota František Josef|Oty Františka]] (č. 140). Pochován v kostele Nossa Senhora do Monte v [[Monte (Funchal)]] na portugalském ostrově [[Madeira]]. Jeho srdce bylo v roce [[1971]] uloženo v Loretánské kapli benediktinského [[Klášter Muri|kláštera Muri]] ve Švýcarsku. Pod touto Loretánskou kaplí je rodinná hrobka Habsburků, kde byli pohřbeni Karlovi synové [[Robert Rakouský-d'Este|Robert]] (1915-19961915–1996), [[Felix Rakouský|Felix]] (1916-20111916–2011) a [[Rudolf Syringus Habsbursko-Lotrinský|Rudolf]] (1919-20101919–2010).
 
== Statistiky ==
Řádek 250:
*** ([[Jindřiška Nasavsko-Weilburská|Henrietta Nasavská]] - tělo i urna se srdcem a vnitřnostmi (č. 123 a 124))
** '''12 císařů''' (8 římských, 1 zároveň římský a rakouský, 2 rakouští, 1 mexický)
*** 1. 1612-16191612–1619 [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] (č. 2)
*** 2. 1637-16571637–1657 [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] (č. 27)
*** 3. 1657-17051657–1705 [[Leopold I.]] (č. 37)
*** 4. 1705-17111705–1711 [[Josef I. Habsburský|Josef I.]] (č. 35)
*** 5. 1711-17401711–1740 [[Karel VI.]] (č. 40)
*** 6. 1740-17651740–1765 [[František I. Štěpán Lotrinský|František I. Štěpán]] (č. 56), manžel [[Marie Terezie]] (č. 55)
*** 7. 1765-17901765–1790 [[Josef II.]] (č. 42)
*** 8. 1790-17921790–1792 [[Leopold II.]] (č. 113)
*** 9. 1792-18351792–1835 [[František I. Rakouský|František II./I.]] (č. 57), římský (1792-18061792–1806) a rakouský císař (1804-18351804–1835)
*** 10. 1835-18481835–1848 [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand I.]] (č. 62)
*** 11. 1848-19161848–1916 [[František Josef I.]] (č. 142)
*** 12. 1864-18671864–1867 [[Maxmilián I. Mexický|Maxmilián I.]] (č. 126), mexický císař
** '''19 císařoven''' (12 římských, 1 zároveň římská a rakouská, 5 rakouských, 1 francouzská)
*** 1. 1612-16181612–1618 [[Anna Tyrolská|Anna]] (č. 1), manželka [[Matyáš Habsburský|Matyáše]] (č. 2)
*** 2. 1637-16461637–1646 [[Marie Anna Španělská (1606–1646)|Maria Anna]] (č. 22), 1. manželka [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27)
*** 3. 1648-16491648–1649 [[Marie Leopoldina Tyrolská|Marie Leopoldina]] (č. 21), 2. manželka [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27)
*** 4. 1651-16571651–1657 [[Eleonora Magdalena Gonzagová|Eleonora Magdalena]] (č. 19), 3. manželka [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] (č. 27)
*** 5. 1666-16731666–1673 [[Markéta Habsburská (1651–1673)|Markéta Terezie]] (č. 20), 1. manželka [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37)
*** 6. 1673-16761673–1676 [[Klaudie Felicitas Tyrolská|Klaudie Felicitas]] (č. 24) - urna se srdcem, 2. manželka [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37)
*** 7. 1676-17051676–1705 [[Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská|Eleonora Magdalena]] (č. 32), 3. manželka [[Leopold I.|Leopolda I.]] (č. 37)
*** 8. 1705-17111705–1711 [[Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská|Amálie Vilemína]] (č. 34) - urna se srdcem, manželka [[Josef I. Habsburský|Josefa I.]] (č. 35)
*** 9. 1711-17401711–1740 [[Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská|Alžběta Kristýna]] (č. 36), manželka [[Karel VI.|Karla VI.]] (č. 40)
*** 10. 1740-17651740–1765 [[Marie Terezie]] (č. 55)
*** 11. 1765-17671765–1767 [[Marie Josefa Bavorská|Marie Josefa]] (č. 49), manželka [[Josef II.|Josefa II.]] (č. 42)
*** 12. 1790-17921790–1792 [[Marie Ludovika Španělská|Marie Ludovika]] (č. 114), manželka [[Leopold II.|Leopolda II.]] (č. 113)
*** 13. 1792-18071792–1807 [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská|Marie Terezie Karolína]] (č. 60), římská (1792-18061792–1806) a rakouská císařovna (1804-18071804–1807), manželka [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57)
*** 14. 1808-18161808–1816 [[Marie Ludovika Beatrix z Modeny|Marie Ludovika]] (č. 58), manželka [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57)
*** 15. 1816-18351816–1835 [[Karolína Augusta Bavorská|Karolina Augusta]] (č. 61), manželka [[František I. Rakouský|Františka II./I.]] (č. 57)
*** 16. 1835-18481835–1848 [[Marie Anna Savojská|Marie Anna]] (č. 63), manželka [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand I./V.]] (č. 62)
*** 17. 1854-18981854–1898 [[Alžběta Bavorská|Alžběta]] (č. 143), manželka [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] (č. 142)
*** 18. 1916-19181916–1918 [[Zita Bourbonsko-Parmská|Zita]] (č. 147), manželka [[Karel I.|Karla I.]] (č. x887)
*** 19. 1810-18141810–1814 [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská|Marie Luisa]] (č. 127), francouzská císařovna, manželka [[Napoleon Bonaparte|Napoleona I.]]
** 11 panovníků, kteří byli i '''českými králi''' (resp. českou královnou)
*** 1. 1611-16191611–1619 [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] (č. 2)
*** 2. 1637-16571637–1657 [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] (č. 27)
*** 3. 1657-17051657–1705 [[Leopold I.]] (č. 37)
*** 4. 1705-17111705–1711 [[Josef I. Habsburský|Josef I.]] (č. 35)
*** 5. 1711-17401711–1740 [[Karel VI.]] (č. 40)
*** 6. 1740-17801740–1780 [[Marie Terezie]] (č. 55)
*** 7. 1780-17901780–1790 [[Josef II.]] (č. 42)
*** 8. 1790-17921790–1792 [[Leopold II.]] (č. 113)
*** 9. 1792-18351792–1835 [[František I. Rakouský|František II./I.]] (č. 57)
*** 10. 1835-18481835–1848 [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand I./V.]] (č. 62)
*** 11. 1848-19161848–1916 [[František Josef I.]] (č. 142)
* Z jiných rodin zde bylo pohřbeno '''28 manželek a manželů''' Habsburků:
** [[Eleonora Magdalena Gonzagová|Eleonora Gonzagová]] (1629-16861629–1686) (č. 19)
** [[Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská]] (1655-17201655–1720) z rodu Wittelsbachů (č. 32)
** [[Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská]] (1673-17421673–1742) (č. 34)
** [[Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská]] (1691-17501691–1750) (č. 36)
** [[Marie Josefa Bavorská]] (1739-17671739–1767) z rodu Wittelsbachů (č. 49)
** [[Isabela Parmská]] (1741-17631741–1763) (č. 50)
** [[František I. Štěpán Lotrinský]] (1708 - 1765) (č. 56)
** [[Alžběta Vilemína Württemberská]] (1767-17901767–1790) (č. 59)
** [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská]] (1772-18071772–1807) z rodu Bourbonů (č. 60)
** [[Karolína Augusta Bavorská]] (1792-18731792–1873) z rodu Wittelsbachů (č. 61)
** [[Marie Anna Savojská]] (1803-18841803–1884) (č. 63)
** [[Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská|Louisa Marie]] (1773-18021773–1802) z rodu Bourbonů (č. 84)
** [[Marie Antonie Neapolsko-Sicilská (1814)|Marie Antonie]] (1814-18981814–1898) z rodu Bourbonů (č. 85)
** [[Marie Ferdinanda Saská|Marie Ferdinanda]] (1796-18651796–1865) z rodu Wettinů (č. 86)
** [[Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská|Marie Immakulata]] (1844-18991844–1899) z rodu Bourbonů (č. 89)
** [[Adéla Augusta Bavorská|Adelgunde]] (1823-19141823–1914) z rodu Wittelsbachů (č. 94)
** [[Marie Tereza Portugalská]] (1855-19441855–1944) z rodu Braganza (č. 99)
** Marie Beatrix Modenská (1750-18291750–1829) z rodu Este (č. 106)
** [[Albert Kazimír Sasko-Těšínský|Albert Sasko-Těšínský]] (1738-18221738–1822) z rodu Wettinů (č. 111)
** [[Marie Ludovika Španělská]] (1745-17921745–1792) z rodu Bourbonů (č. 114)
** [[Jindřiška Nasavsko-Weilburská|Henrietta Nasavsko-Weilburská]] (1797-18291797–1829) (č. 123)
** [[Hildegarda Luisa Bavorská]] (10.6.1825 - 2.4.1864) z rodu Wittelsbachů (č. 129)
** [[Markéta Saská|Markéta Karolína Saská]] (1840-18581840–1858) z rodu Wettinů (č 134)
** [[Žofie Frederika Bavorská]] (1805-18721805–1872) z rodu Wittelsbachů (č. 137)
** [[Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská|Marie Anunciata Neapolsko-Sicilská]] (1843-18711843–1871) z rodu Bourbonů (č. 139)
** [[Marie Josefa Saská (1867)|Marie Josefa Saská]] (1867-19441867–1944) z rodu Wettinů (č. 141)
** [[Alžběta Bavorská]] (1837-18981837–1898) z rodu Wittelsbachů, zvaná "Sissi" (č. 143)
** [[Zita Bourbonsko-Parmská]] (1892 - 1989) (č. 147)
** [[Regina Sasko-Meiningenská]] (6.1.1925-3.2.2010) z rodu Wettinů (č. 151)
Řádek 330:
*** bezejmenná princezna (č. 47)
*** arcibiskup trevírský [[Karel Josef Lotrinský]] (č. 117)
* Za celou dobu byl z krypty odstraněn jen jeden sarkofág s ostatky [[Napoleon II.|Napoleona II. - Josefa Karla Františka]] (1811-18321811–1832), zvaného Orlík, syna [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]] a [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská|Marie Luisy]] (č. 127). Původně byl uložen ve Františkově hrobce. [[Adolf Hitler]] ho v roce [[1940]] daroval francouzskému prezidentovi [[Philippe Pétain|Henrimu Phillipu Pétainovi]] u příležitosti 100. výročí převozu Napoleonových ostatků z [[Svatá Helena (ostrov)|ostrova sv. Heleny]] do [[Paříž]]e. Sarkofág váží více než 800 kg a byl uložen v pařížské [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovně]].
* Nejstarší zde pohřbená osoba: korunní princ [[Otto von Habsburg]] (1912-20111912–2011) (č. 150) - 98 let a 7 měsíců; další nejstarší byla jeho matka císařovna (1916-19181916–1918) [[Zita Bourbonsko-Parmská]] (1892 - 1989) (č. 147) - bezmála 97 let. 25% zde pochovaným bylo 5 nebo méně let.
 
== Pohřební ceremoniál ==
Řádek 353:
 
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Rakousko}}
 
[[Kategorie:Habsburkové]]
[[Kategorie:Habsbursko-lotrinská dynastie]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Císařská_hrobka_ve_Vídni“