Úschova: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
jen {{Aktualizovat|část}}, úvod snad byl aktualizován |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Úschova''' (latinsky ''depositum'') je typ závazkového právního vztahu, který vznikne uzavřením ''[[Smlouva|smlouvy]] o úschově''. Smluvní strany jsou značeny jako schovatel a uschovatel. V jejím rámci se ''schovatel'' zavazuje převzít od ''uschovatele'' věc a opatrovat ji. V českém právu je úschova upravena ve čtvrté části, dílu 4, oddílu 1 občanského zákoníku (č. 89/2012), §2402-§2414. Speciálně je upravena úschova cenných papírů (pododdíl 2).
Úschova může být úplatná i bezúplatná, písemná, ústní i jen konkludentní. Jedná se o reálný kontrakt, vznikne tedy až samotným předáním věci, jež ovšem může proběhnout i prostřednictvím mechanických prostředků (např. úložní skříňky na nádražích, v obchodních domech apod.)
Řádek 6:
== Práva a povinnosti vyplývající z úschovy ==
{{Aktualizovat|část}}
Při každém přijetí či vydání uschovaných věcí (listiny, peníze) se sepisuje protokol. Pokud se bavíme o přijetí úschovných listin, tak musíme sepsat protokol, který musí obsahovat informace o místě a době převzetí, Jméno a příjmení žadatele, bydliště žadatele, údaj o jakou listinu se jedná, údaj o tom, že listina byla notářem převzata a přijata do úschovy.
Jestliže jde na opak o vydání listiny, tak notář sepíše protokol, který musí obsahovat místo a dobu vydání listiny; jméno / příjmení toho, komu se listina vydává, a údaj o zjištění jeho totožnosti; údaj o jakou listinu se jedná; údaj o tom, že listina byla příjemcem převzata.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Schelle|jméno = Karel|příjmení2 = Schelleová|jméno2 = Ilona|titul = Právní služba|vydání =|vydavatel = Eurolex Bohemia|místo = CZ - Česká republika|rok = 2003|počet stran = 89|strany = 48-50|isbn = 80-86432-51-3}}</ref>
Pokud máme věc u sebe v úschově, tak nemáme oprávnění ji užívat, ale pokud ji užijeme nebo umožníme někomu věc užít, nahradíme uschovateli veškerou škodu a to i nahodilou. To platí i v případě, že schovatel dá uschovanou věc bez svolení uschovatele do úschovy někomu druhému. Občanská zákoník oproti předcházející úpravě ruší povinnost schovatele (je-li to obvyklé) věc pojistit. Pokud by uschovatel na této povinnosti nadále trval, musel by si ji výslovně sjednat. Po uplynutí doby úschovy věci je schovatel povinen uschovateli věc vrátit spolu s tím, co k ní přibylo.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Novotný|jméno = Petr|příjmení2 = Budíková|jméno2 = Petra|titul = Nový občanský zákoník - Smluvní právo|vydání = 1.|vydavatel = GRADA Publishing, a.s.|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = 232|strany = 176|isbn = 978-80-247-5164-1}}</ref>
Vrácení věci může složitel požadovat kdykoli, a to se všemi jejími přírůstky, pokud při uzavření smlouvy nebylo zřejmé, jak dlouho má úschova trvat, může ji kdykoli vrátit i schovatel.<ref>§ 749 odst. 2 a § 750 ObčZ</ref> Vzájemných práv z úschovy se lze nicméně domáhat pouze do šesti měsíců po vrácení věci, poté [[Prekluze|zanikají]].<ref>§ 753 ObčZ</ref>▼
===
Uschovatel nahradí schovateli pouze nezbytné náklady, které na věc při jejím opatrování vynaložil, a nikoliv už náklady vynaložené schovatelem jen z jeho subjektivních pohnutek. Oproti předchozí úpravě náleží schovateli i náhrada jiných nákladů jako nepřikázanému jednateli, nebylo-li stranami přikázáno jinak.<ref name=":0" />
Protože tato úschova slouží pouze k dočasnému svěření movité věci jinému za účelem opatrování, když ji v danou dobu nemůže opatrovat složitel, je třeba ji odlišovat od tzv. [[Soudní úschova|soudní úschovy]], jejímž účelem je splnění jiného závazku. Stejně tak od úschov [[Cenný papír|cenných papírů]], které se řídí zvláštním zákonem.<ref>§ 34–35 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech</ref> A v [[Obchodní závazkový vztah|obchodněprávních vztazích]] je možné využít smlouvy o uložení věci, o skladování nebo o bankovním uložení věci.<ref>§ 516–526, § 527–535 a § 700–707 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník</ref>▼
=== Promlčení práva z úschovy ===
Promlčení práva úschovy se změnilo díky vzniku Nového občanského zákoníku z roku 2014. U původního Občanského zákoníku bylo možné se domáhat vzájemných práv z úschovy pouze do šesti měsíců po vrácení věci a poté tyto práva [[Prekluze|zanikala]].<ref name=":1" /> Nyní se lze domáhat vzájemných práv z úschovy pouze do 3 měsíců od vrácení věci.
▲Vrácení věci může složitel požadovat kdykoli, a to se všemi jejími přírůstky, pokud při uzavření smlouvy nebylo zřejmé, jak dlouho má úschova trvat, může ji kdykoli vrátit i schovatel.<ref>§ 749 odst. 2 a § 750 ObčZ</ref>
== Možnosti úschovy ==
'''Úschova cenného papíru''' (§ 2247 - § 2248) - Pokud se bavíme o úschově cenného papíru
'''Samostatná úschova''' (§ 2249)
'''Hromadná úschova''' (§ 2250 - § 2254)
'''Druhotná úschova''' (§ 2255)
'''Imobilizace cenných papírů''' (§ 2256)
== Odlišné úschovy ==
▲Protože tato úschova slouží pouze k dočasnému svěření movité věci jinému za účelem opatrování, když ji v danou dobu nemůže opatrovat složitel, je třeba ji odlišovat od tzv. [[Soudní úschova|soudní úschovy]], jejímž účelem je splnění jiného závazku. Stejně tak od úschov [[Cenný papír|cenných papírů]], které se řídí zvláštním zákonem.<ref name=":1">§ 34–35 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech</ref> A v [[Obchodní závazkový vztah|obchodněprávních vztazích]] je možné využít smlouvy o uložení věci, o skladování nebo o bankovním uložení věci.<ref>§ 516–526, § 527–535 a § 700–707 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník</ref>
== Reference ==
| |||