Luddité: Porovnání verzí

'''Luddité''' byli angličtí řemeslníci a dělníci, kteří utvořili [[sociální hnutí]] zvané '''luddismus''' za účelem zničit stroje a překazit jejich zavádění v &nbsp;továrnách, poněvadž se domnívali, že je okrádají o práci. Toto hnutí bylo nejrozšířenější mezi textilními řemeslníky v &nbsp;Anglii, kteří ničili tkalcovské stroje.<ref>KUBIŠHroch, KarelMiroslav, ed. a kol. Encyklopedie dějin novověku 1492–18151492-1815. 1. vyd. Praha: Libri, 2005,. 415 s. ISBN 80-7277277-7246246-5. S. 176–177</ref> Pro dnešní dobu je aktuální pojem '''neoluddité''', který vychází z &nbsp;tradice odmítnutí [[modernizace]]. Stoupenci '''neoluddismu''' usilují o odstranění moderní technologie, která má špatný vliv na lidstvo a o její nahrazení alternativními a šetrnějšími technologiemi.

[[Průmyslová revoluce]], která začala v &nbsp;druhé polovině 18. &nbsp;století ve Velké Británii, vyvolala několik sociálních změn v &nbsp;tehdejší společnosti. Dříve se výroba soustředila na venkov a dělníci se živili domácí výrobou, která nyní přestala být produktivní. Rolníci se stali nekvalifikovanou pracovní silou. Kolem roku 1820 se dělníci začali přesouvat do měst za prací v &nbsp;továrnách. Nastala tak velká vlna [[urbanizace]].<ref>KULHÁNEK, Ivan. Klopýtání přes budoucnost: dějiny Evropy od Vídeňského kongresu 1815 do roku 2005 : Evropa 19. a 20. století v politických a sociálně-ekonomických souvislostech. 1. vyd. Praha: Academia, 2008, 362 p. ISBN 80-200-1608-2. S. 30.</ref> Mezi dělníky převládal ale pocit, že stroje je okrádají o práci a viděli je jako příčinu jejich bídy. Začali tedy manifestačně rozbíjet stroje – aktivita, která získala název ''luddismus'' podle mytologické postavy anglického tkalce '''Neda Ludda'''. Toto hnutí vyvrcholilo v &nbsp;Anglii počátkem 19. &nbsp;století a ve zbytku Evropy během 30. a 40. &nbsp;let. V &nbsp;této době také vzniklo několik [[Dělnické hnutí|dělnických hnutí]] následována odbory a později také dělnickými stranami.<ref>SIRŮČEKSirůček, Pavel a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj –, současnost –, výhledy). Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2007,. 511 s. ISBN 978-80-86175-53-9. S. 28.</ref>

Luddité jsou v &nbsp;postmoderní společnosti často idealizováni různými ekologickými hnutími, jsou vnímáni jako předchůdci naší potřeby chránit přírodu (a sebe samého) před průmyslovým rozvojem, čehož dříve dosahovali ničením strojů a celkovou nevolí k &nbsp;technologii. Tuto teorii vyvrací americký univerzitní profesor Steven &nbsp;E. Jones v &nbsp;knize ''Against Technology: From the Luddities to Neo-Luddism'' (2006). Podle Jonese byli luddité sami o sobě technology, každý z &nbsp;nich byl odborníkem na určité specializované techné (řemeslo), které jim zajišťovalo obživu. S &nbsp;příchodem [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] luddité čelili tváří v &nbsp;tvář nahrazení vlastní kvalifikované pracovní síly stroji, které vyráběly rychleji a levněji. Důvodem ničení strojů byla tedy potřeba ochrany a zachování jejich řemeslné zručnosti (jež s &nbsp;příchodem [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] již nebyla třeba) z &nbsp;důvodů spíše ekonomických (boj s &nbsp;chudobou, zajišťování obživy) než environmentálních.<ref>JONES, Steve E. Against technology: from the Luddites to neo-Luddism. CRC Press, 2006, 288 stran. ISBN 978-0-415-97868-2. S. 20.</ref>

Jméno tohoto uskupení pochází od imaginárního vůdce Neda Ludda, poté, co měl údajně v &nbsp;roce 1779 v &nbsp;Leicesteru rozbít pletací stroj. Paměť, dialekt a vyprávění pravděpodobně udržely tuto postavu na živu v &nbsp;jejím původním regionu, než se pro něj našlo využití během nepokojů 1811–12. Do dalších regionů se postava rozšířila díky ústnímu předávání nebo vlivu novin.<ref>NAVICKAS, Katrina, 2005. The search for ‘General Ludd’: the mythology of Luddism. Social History. 8., roč. 30, č. 3, s. 284. ISSN 03071022.</ref>

K &nbsp;hlavním nepokojům začalo docházet v &nbsp;Nottinghamu v &nbsp;březnu 1811, kde bylo zničeno na šedesát mechanických pletacích strojů.<ref>THOMPSON, E. P. The making of the English working class. [New ed.]. Harmondsworth: Penguin, 1980. ISBN 978-014-0136-036. s. 604–605.</ref>

Jeden z &nbsp;nejvýraznějších projevů Luddismu se stal večer 4. &nbsp;listopadu 1811, v &nbsp;malé vesnici Bulwell, zhruba čtyři kilometry severně od Nottinghamu, kde se shromážděná skupina mužů rozhodla se svými sekyrami a kladivy pochodovat k &nbsp;domu tkalcovského mistra.<ref>SALE, Kirkpatrick, 1999. The achievements of „General Ludd": A brief history of the Luddites. The Ecologist. 9., roč. 29, č. 5, s. 310. ISSN 02613131.</ref> Od listopadu 1811 se luddité prezentovali více disciplinovaněji. Rozbíjení strojů již nebylo prací výtržníků, ale menších organizovaných skupin, které se v &nbsp;noci rychle přemisťovaly z &nbsp;vesnice do vesnice. Z &nbsp;Nottinghamshire se nepokoje dále rozšířily do dalších regionů, zejména do Leicestershireu a Derbyshireu, až do února 1812.<ref>THOMPSON, The making of the English working class, s. 605</ref> K &nbsp;důležitým centrům nepokojů patřily i hrabství Lancashire a Yorkshire. Mezi lety 1811 až 1812 způsobili luddité svojí činností škodu v &nbsp;řádu sta &nbsp;tisíc liber.<ref name="Anon">ANON., 2011. Here’s Where the Word Luddite Really Comes From History]. Gizmodo [Gizmodo - Blog] [online]. 5.9. [vid. 8. prosinec 2014]. Dostupné z: http://search.proquest.com.ezproxy.is.cuni.cz/pqcentral/docview/887537266/25AD281794F4F4EPQ/1?accountid=15618. – Stránka vyžaduje přihlášení pomocí Centrální autentizační služby UK!</ref>

Britská vláda se touto situací musela zaobírat. Na Luddity byly, jako na každou jinou kriminální skupinu, vypisovány odměny za účelem zjištění informací, které by vedly k &nbsp;jejich usvědčení.<ref>THOMPSON, The making of the English working class. s. 533.</ref> Vláda se uchýlila k &nbsp;využívání vyzvědačů, kterým se podařilo proniknout do určitých oblastí ovládaných luddity.<ref>THOMPSON, The making of the English working class. s. 538.</ref> Postupem času přijala britská vláda tvrdší opatření, revolty byly násilně potlačovány, luddité zatýkáni a souzeni. Zákon klasifikoval ničení strojů jako velice závažný zločin. Dělníci byli násilně přinuceni, aby ustoupili průběhu dějin a pokroku technologie.<ref name="Anon" />

Hlavní zásady neoluddismu vytyčila Chellis Glendinning v &nbsp;článku ''Notes towards a Neo-Luddite manifesto'' (1990) publikovaném ve čtvrtletníku Utne Reader. Neoluddismus dle jejích slov není proudem ryze odmítajícím moderní technologie, nýbrž usilujícím o jejich nápravu. Ačkoliv toho má být dosaženo úplným odstraněním technologií, jež mají devastující vliv na lidský život a společnost (podle Glendinning technologie nukleární a chemické), a jejich postupným nahrazováním alternativními technologiemi (založenými na obnovitelných zdrojích).<ref>GLENDINNING, Chellis. "Notes towards a Neo-Luddite manifesto". Utne Reader, 1990. http://theanarchistlibrary.org/library/chellis-glendinning-notes-toward-a-neo-luddite-manifesto.</ref>

Poněkud radikálněji přistupuje k &nbsp;vizi neoluddismu americký matematik a filozof [[Theodore Kaczynski]] (známý rovněž jako Unabomber). V &nbsp;manifestu ''Industrial Society and Its Future'' (1995) upozorňuje na nevyhnutelné omezení svobody v &nbsp;průmyslové společnosti- nikdy v &nbsp;ní nedojde ke shodě mezi svobodou a technologií. Kaczynski vidí jediné řešení v &nbsp;technologické revoluci, která, nikoli nutně ozbrojená, přinese fundamentální změnu v &nbsp;charakteru společnosti.<ref>KACZYNSKI, Theodore. The Unabomber Manifesto: Industrial Society & Its Future. Jolly Roger pr., 1995. ISBN 0-9634205-2-6 http://cyber.eserver.org/unabom.txt.</ref>

I přesto, že je název tohoto filozofického proudu odvozen od hnutí britských ludditů, jsou mezi jeho zastánci – neoluddity – a textilními řemeslníky 19. &nbsp;století podstatné rozdíly. Zatímco důvody povstání ludditů proti technologiím byly čistě ekonomického a sociálního charakteru, neoluddité mají strach a nedůvěru v &nbsp;technologii jako takovou, zejména pak ze všech nevyhnutelných změn, které by eventuální technologický pokrok s &nbsp;sebou přinesl. Tam, kde ničením stroje luddita sledoval svůj individuální záměr (znovunabytí řemeslnické hrdosti) a problém (chudobu), neoluddita prostřednictvím odborných publikací, přednášek či veřejných akcí poukazuje na problém celospolečenský (např. geneticky modifikované potraviny).<ref>JONES, Steve E. Against technology: from the Luddites to neo-Luddism. CRC Press, 2006, 288 stran. ISBN 978-0-415-97868-2. S. 16–17.</ref>

* JONES, Steve E. Against technology: from the Luddites to neo-Luddism. CRC Press, 2006, 288 stran. ISBN 978-0-415-97868-2. S. 16–17, 20.

* KACZYNSKI, Theodore. The Unabomber Manifesto: Industrial Society & Its Future. Jolly Roger pr., 1995. ISBN 0-9634205-2-6 http://cyber.eserver.org/unabom.txt.

*KUBIŠ Hroch, KarelMiroslav, ed. a kol. Encyklopedie dějin novověku 1492–18151492-1815. 1. vyd. Praha: Libri, 2005,. 415 s. ISBN 80-7277277-7246246-5. S. 176–177.

*KULHÁNEK Kulhánek, Ivan. Klopýtání přes budoucnost: dějiny Evropy od Vídeňského kongresu 1815 do roku 2005 : Evropa 19. a 20. století v politických a sociálně-ekonomických souvislostech. 1Vyd. vyd1. Praha: Academia, 2008,. 362 ps. Historie. ISBN 978-80-200-1608-29. S. 30.

* NAVICKAS, Katrina, 2005. The search for ‘General Ludd’: the mythology of Luddism. Social History. 8., roč. 30, č. 3, s. 284. ISSN 03071022.

* GLENDINNING, Chellis. "Notes towards a Neo-Luddite manifesto". Utne Reader, 1990. http://theanarchistlibrary.org/library/chellis-glendinning-notes-toward-a-neo-luddite-manifesto.

* SALE, Kirkpatrick, 1999. The achievements of „General Ludd“: A brief history of the Luddites. The Ecologist. 9., roč. 29, č. 5, s. 310. ISSN 02613131.

*SIRŮČEK Sirůček, Pavel a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj –, současnost –, výhledy). Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2007,. 511 s. ISBN 978-80-86175-53-9. S. 28.

* THOMPSON, E.P. The making of the English working class. [New ed.]. Harmondsworth: Penguin, 1980. ISBN 978-014-0136-036. s. 533, 538, 604, 605.

* [[Průmyslová revoluce]]

* [[Modernizace]]

* [[Urbanizace]]

* [[Dělnické hnutí]]