Verze z 27. 1. 2016, 09:04 editovat 193.85.252.230 (diskuse) →‎Využití: proti bakteriím ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 2. 2016, 21:21 editovat zrušit editaci Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací m opr odk, typo, comm z wd Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Neověřeno}} [[Soubor:Clay-ss-2005.jpg\|náhled\|Vlhký jíl.]] '''Jíl''' je nezpevněná [[sedimentární hornina\|usazená hornina]] složená z více než 50 % jílovité složky. Tvoří ji [[jílový minerál\|jílové minerály]], pelitové frakce s velikostí jednotlivých zrn pod 2 μm (resp. 4 μm). Hornina může mít různou barvu závisející na obsahu příměsí. Jíly s 25 – 75 % vápenaté příměsi jsou označovány jako [[slín]]y. Jíly s významnou příměsí kalcitu a písku se označují jako [[šlír]]y. Zpevněním jílu vzniká [[jílovec]] a [[jílovitá břidlice]]. == Složení == Jíl je tvořen jílovými minerály rozdělenými do různých skupin, kterými jsou například podskupina [[kaolinit]]u, skupina [[smektit]]u, skupina [[vermikulit]]u a dále [[smíševrstevné jílové minerály]] a další. Vyjma jílových minerálů obsahuje jíl častokrát i další složky jako jsou [[slídy]], křemenný prach, další skupiny minerálů a organickou hmotu a fluidy. Pokud převažuje v jílovité hornině uhličitan vápenatý, hovoříme o ~~vápenitém~~vápnitém jílu, který byl dříve označován jako [[slín]]. Podle původu a složení se dělí na [[kaolinitické jíly]], [[montmorillonitické jíly]] a [[illitové jíly]]. == Fyzikální a chemické vlastnosti == Řádek 10: == Výskyt == Výskyt jílu je vázán na jejich vznik, který je spojen s [[moře\|mořskou]] [[~~sedimentace~~Sedimentace (geologie)\|sedimentací]] v rozsáhlých [[abyssální plošina\|abyssálních plošinách]], kam se drobné částečky dostávaly pomocí vodních toků (samozřejmě se můžeme setkat i s jíly vzniklými na pevnině). Vzhledem k vázání výskytu jílu na mořské prostředí je jeho hojné zastoupení i na území [[Česko\|ČR]], kde vznikl převážně v období [[mezozoikum\|druhohor]] až [[čtvrtohory\|čtvrtohor]]. Jíly jsou známy z celého světa, recentně vznikají ve všech známých sedimentačních prostředích. Mezi stratigraficky známé lokality s jílovými sedimenty patří například oblast [[Ruská tabule\|Ruské tabule]] s tzv. Leningradskými modrými jíly s [[glaukonit]]em. Tyto horniny usazené v [[kambrium\|kambriu]] s maximální mocností asi 80 m jsou dodnes nezpevněné a obsahují četné [[fosilie]]. Podobně například [[paleogén]]ní londýnské jíly z anglo-parížské pánve obsahují množství zkamenělin fauny<ref>[[Milan Mišík\|MIŠÍK, Milan]]; [[Ivo Chlupáč\|CHLUPÁČ, Ivo]]; [[Ivan Cicha\|CICHA, Ivan]]. ''Historická a stratigrafická geológia.'' Bratislava : SPN, 1984. 541 s.</ref>. V Čechách se jíly nacházejí blízko [[Žatec\|Žatce]], [[Louny\|Loun]], v chebské a budějovické pánvi. Taktéž se vyskytují na jižní [[Morava\|Moravě]]. Řádek 29: === Externí odkazy === * {{Commonscat~~\|Clay~~}} * {{Wikislovník\|heslo=jíl}}

Jíl: Porovnání verzí